Přes patnáct set hesel, která shrnují dosavadní bádání o češtině, nabízí unikátní Nový encyklopedický slovník češtiny. Na jeho přípravě se podílely téměř dvě stovky českých, ale i zahraničních jazykovědců. Od února letošního roku je volně dostupný online. Za prvních sto dní si čtenáři prohlédli na webu už přes dvaaosmdesát tisíc stránek encyklopedie. Kromě elektronické verze vyšel slovník ve dvou objemných svazcích také knižně v Nakladatelství Lidové noviny.
Slovník poslouží odborníkům, tedy lingvistům, a vysokoškolákům. Ale určen není jen jim. „Hodit se bude i středoškolským učitelům a těm, kteří s lingvistikou přicházejí do kontaktu a mohou slovník potřebovat k pochopení jevů, o které se zajímají. Například informatikům, novinářům nebo právníkům,“ popsal publikaci vedoucí projektu Petr Karlík z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
I proto je většina hesel rozdělená do dvou částí. Základní popis najdou zájemci v první části. A pro ty, kteří se chtějí dozvědět víc, jsou ve slovníku rozšířené verze jednotlivých hesel a odkazy na další zdroje.
Jedno z nejrozsáhlejších děl o češtině nabízí kromě vysvětlení více než sedmi tisíc pojmů také audionahrávky nebo videa. „Nářečí v klasickém smyslu zanikají. Pokládáme proto za nutné zachytit jejich autentickou podobu, dokud to ještě jde, v audionahrávkách jako součást kulturního dědictví. Videa jsme zase použili třeba při výkladech o znakované češtině používané v komunikaci neslyšících nebo s neslyšícími nebo při popisech gestiky,” vysvětlil Karlík.
Slovník využívá také nejnovější poznatky z Českého národního korpusu, který obsahuje přes tři miliardy slov ze současné češtiny. „Díky korpusu je možné znovu si potvrdit užívání a význam mnoha vykládaných pojmů v realitě. Ta je totiž v korpusu především silně neformální a mluvená, a obžalovává tak nepřímo jednostranné zaměření některých odborníků jen na spisovnost,“ upozornil František Čermák z Univerzity Karlovy, zakladatel Českého národního korpusu a autor více než šedesáti hesel v novém slovníku. „Slovník je největší shrnující informační kompendium oboru – tak rozsáhlé dílo pro jiný jazyk neznám. Nahrazuje, pochopitelně i pro cizince, vlastně celou knihovnu,” doplnil Čermák.
Na encyklopedii se podílely i zahraniční špičky jazykovědy
V týmu autorů pracovali i lingvisté ze zahraničních univerzit, a to nejen z Evropy, ale i z USA. Špičkoví světoví jazykovědci jsou totiž podle vedoucího celého projektu Karlíka zárukou, že heslo podává informaci spolehlivě. „Na slovníku se podílel třeba jeden z prvních žáků Noama Chomského na MIT, Američan Joseph Emonds. Podobně jsme využili naše kontakty s mezinárodními autoritami i v jiných oblastech. Získali jsme Belgičana Johanna van Auweru pro jazykovou typologii, Nora Knuta Taraldsena pro nanosyntax, Němce Tobiase Scheera pro fonologii, Američanku Lauru Janda pro kognitivní lingvistiku, Němce Björna Hansena pro funkční lingvistku, Němce Gabriela Altmanna, považovaného za jednoho ze zakladatelů kvantitativní lingvistiky, a řadu dalších. Obraceli jsme se také na zahraniční bohemisty, kteří jsou autoritami pro popis určitých vlastností češtiny. Moskevský profesor Leonid Iomdim se na slovníku podílel jako přední reprezentant vlivné jazykové teorie, která vznikla v Rusku a dnes je pěstována také v USA a Kanadě, rakouský profesor Stefan Newerkla je zase kapacitou z oblasti kontaktové lingvistky,” doplnil Karlík.
„Zahraniční autory pro projekt získával taky jeden z editorů slovníku Marek Nekula, který je profesorem na univerzitě v Řezně a je uznávanou autoritou nejen v Evropě, ale taky v USA. Encyklopedii významně podpořili i světově uznávání cizinci českého původu: Jindřich Toman, profesor Michiganské univerzity, který se stal jedním z recenzentů encyklopedie, a Peter Kosta, profesor na univerzitě v Postupimi, který pro encyklopedii zajistil zachycení nejnovějších trendů v současné gramatice,“ dodává ještě Karlík.
Elektronickou platformu vytvořilo přímo pro slovník Centrum zpracování přirozeného jazyka na Masarykově univerzitě. Byl proto potřeba speciální formát, kdy jsou hesla mezi sebou hustě provázaná. Všech 191 lingvistů z několika zemí totiž pracovalo na svých heslech průběžně několik let a mohli tak sledovat online, jak hesla postupně vznikají.
„Slovník je jedno z nejrozsáhlejších děl v oblasti jazykových encyklopedií. Finální text zahrnuje přes patnáct set hesel v pětačtyřiceti kategoriích s rozsahem textu přes sedm tisíc normostran. Je doplněn více než pěti sty přílohami různých typů, jako jsou zvuk, video, přepis nahrávek, fotky nebo mapy,“ uvedl jeden z autorů technického řešení Aleš Horák z Masarykovy univerzity.
Encyklopedie umožňuje uživatelům snadno přecházet mezi jednotlivými hesly, vyhledávat neznámé termíny nebo si přehledně zobrazovat všechna hesla patřící do jednotlivých disciplín.
Pětiletý projekt za téměř osm a půl milionu korun financovala Grantová agentura ČR. Vědecká práce na slovníku a příprava elektronické verze skončila na konci roku 2015, poté pokračovala příprava tištěné publikace. Kromě odborníků z Masarykovy a Karlovy univerzity přispívali hesly i jazykovědci z Univerzity Palackého, Slezské univerzity, Univerzity Hradec Králové, Ostravské univerzity a Západočeské univerzity.