Nové technologie vyžadují nová opatření, bezpečnost je teď turbulentní obor

Bezpečnosti se věnuje dlouhodobě a z různých úhlů: přes dvacet let například pracoval u moravskoslezských hasičů. Dnes vede Jiří Pokorný Fakultu bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava. Jak úspěšně se podle něj Česko potýká s pandemií koronaviru či jaký mají na bezpečnost obyvatel vliv média a sociální sítě, odpovídá v rozhovoru.

Svět se momentálně potýká s pandemií onemocnění covid-19. Dá se na takovou situaci vůbec připravit?
Na podobné situace se Česká republika připravuje dlouhodobě. Základ je havarijní a krizové plánování, vzdělávací procesy a průběžná cvičení. Jedním ze souvisejících plánů je Plán hygienických a protiepidemických opatření, který je součástí krizového plánu kraje. Tento a další plány jsou dlouhodobě zpracovávány a aktualizovány. Na druhou stranu je nutné říci, že rozsah současné epidemie přesahuje všechno, s čím jsme se v moderní době setkali. Je pravděpodobné, že příprava na podobné situace dozná v budoucnosti změn. 

Ohrožuje koronavirus naši bezpečnost?
Ano, koronavirus naši bezpečnost jistě ohrožuje. Dokládá to mimořádně vysoký počet infikovaných a mrtvých.

Jsou opatření, která vláda a potažmo i univerzity a další instituce v České republice přijala, dostatečná? 
Opatření jsou rozsáhlá. Veřejná správa v České republice reagovala ve srovnání s ostatními zeměmi velmi rychle a podle mého názoru odpovídajícím způsobem. Danému stavu odpovídá také reakce univerzit a dalších institucí, které velmi výrazně omezily svou činnost. V převážné většině správně kopírovaly kroky odpovědných institucí. 

Probíhají mezi složkami integrovaného záchranného systému školení na epidemii a případně pandemii?
V současné době se složky integrovaného záchranného systému na řešení této situace aktivně podílí. Pracují s aktuálními informacemi a s odborníky na infekční onemocnění. Pro zachování své funkčnosti, tedy schopnosti zajistit pomoc obyvatelstvu, přijímaly hned od počátku velmi přísná opatření. Například hned v prvních fázích šíření koronaviruizolovaly svá pracoviště od veřejnosti a věnovaly se přípravě na následující období. 

Na vaší fakultě vzniklo Informační centrum pomoci boje s koronavirem. Mohou se do něj zapojit i studenti, například doktorských nebo navazujících studijních programů?
Informační centrum, které se nachází na Fakultě bezpečnostního inženýrství, má za cíl zlepšit komunikaci uvnitř a vně univerzity. Činnost centra je zajišťována zejména zaměstnanci Katedry ochrany obyvatelstva, která se na řešení rozsáhlých událostí specializuje. V týmu centra působí také studenti doktorského studia naší fakulty. Kromě informačního centra je však potřeba zmínit také další činnosti, které jsou realizovány naší univerzitou, například přípravu dezinfekčního roztoku nebo výrobu ochranných výrobků pro zdravotníky, které tiskneme na 3D tiskárnách. 

Dokážete odhadnout, kdy mimořádná situace skončí?
Odpověď je značně komplikovaná. V současné době lze reálně očekávat prodloužení nouzového stavu a převážné většiny omezujících opatření. Je možné, spíše pravděpodobné, že se toto prodloužení bude i dále opakovat. Ukončení této situace vlastně souvisí s již samotnou definicí „konce události“. Skončí tato situace, když se již nevyskytne žádný nový případ onemocnění? Nebo pokud bude těchto případů méně než určitý počet? Nebo budou všichni nemocní vyléčení? Po jakou dobu by měl případný klesající trend trvat? Kdy přesně tedy nastane ukončení tohoto stavu? Dále je nutné zohlednit současnou situaci v Číně. Vypadá to, že se epidemie začíná šířit opakovaně, a Čína obnovuje některá z původních opatření. Pokud bych se měl velmi rámcově vyjádřit k ukončení opatření, předpokládám, že akutní opatření (tedy ta nejvíce omezující) budou ukončena v květnu až červnu tohoto roku, některá další budou přetrvávat pravděpodobně do konce roku. Celkově se s epidemií budeme vyrovnávat ještě podstatně déle, mám na mysli například ekonomické dopady.

V oblasti bezpečnosti působíte dlouhá léta. Specializujete se na ochranu požární, ale i ochranu obyvatelstva a krizové řízení. Jak se bezpečnost za dobu vašeho působení vyvíjela?
Bezpečnost se velmi změnila, změna přímo souvisí s vývojem naší společnosti. Vznikají nové technologie, které s sebou přinášejí nová nebezpečí, kvůli nimž se vytvářejí nová bezpečnostní opatření. Současná doba je zkrátka poněkud převratná. Naše fakulta například spolupracuje s Ministerstvem vnitra České republiky na změně systému posuzování území a staveb z hlediska ochrany obyvatelstva. Ministerstvo pracuje i na novém zákonu o požární ochraně, realizují se také práce související s posuzováním staveb z hlediska požární bezpečnosti. Připravuje se také systém, který bude mapovat rizika z hlediska ochrany obyvatelstva. Tato oblast je velmi dynamická, neustále se objevují nové záležitosti. 

Zmínil jste práce související s posuzováním staveb z hlediska požární bezpečnosti. S tím souvisí i moje další otázka. Na začátku prosince došlo ve slovenském Prešově k výbuchu plynu, který zdevastoval panelový dům a mnoho lidí při něm zahynulo. Před třemi lety byly v domě provedeny opravy, se kterými nesouhlasil prešovský hasičský sbor, jelikož nesplňovaly hasičské standardy. Jak je to s panelovými domy v České republice? Splňují hasičské standardy?
Protože Česká republika a Slovensko do roku 1993 byly jednou zemí, používali jsme stejné technologie, měli jsme stejné systémy. Ani dnes se od sebe velmi neliší, ten základ zůstal stejný. Následky by tedy mohly být podobné jako v Prešově. Vždy ale záleží na tom, o jaký dům se jedná, jaký konstrukční systém má, jak je dislokován. 

Loni v prosinci nejen Ostravu ochromila událost ve zdejší fakultní nemocnici. Myslíte, že bude takových událostí přibývat?
Stačí se podívat na USA – studenti zabíjí své spolužáky i učitele, lidé si vyřizují účty na nevinných. A ani Evropě se takové události nevyhýbají. Obávám se, že tyto případy slouží jako příklady. Je proto velmi pravděpodobné, že těchto událostí bude více. 

Budou ty útoky podobné, nebo budou útočníci volit jiné metody? V Německu se před nedávnem také střílelo, jinde zase člověk najel autem do davu lidí. 
Ano, budou podobné. U střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo u útoků v Německu šlo o jednotlivce. Dokud ten čin nespácháte, nikdo vás v podstatě není schopný zastavit. Nejste z ničeho podezřelý, máte v pořádku svou minulost, nejste sledovaný, v davu jste neidentifikovatelný. Je poměrně snadné takový čin provést. A k tomu všemu přičtěte útoky, které jsou organizovány teroristickými skupinami. Ty mohou napáchat ještě větší ztráty na lidských životech. Je však pravděpodobné, že budou útoky také jiné. Například současná pandemie může být inspirující. 

Dá se takovým útokům nějak předcházet? Třeba tím, že budou občané více sledováni? Dost často se mluví o náročné volbě mezi svobodou a bezpečností. 
Společnost se posouvá a je ovlivněna tím, co se děje. Tuší nebezpečí, a tak je ochotná slevit ze své volnosti na úkor své bezpečnosti. Před nedávnem si málokdo z nás dokázal představit, že vlády budou budovat centra pro sledování komunikace svých občanů. Dnes kybernetická centra sledují komunikaci lidí. Nemáme na vybranou – kdybychom tato opatření nepřijali, zůstaneme úplně bezbranní. Myslím si ale, že situaci, kdy se nějaký člověk ozbrojí a půjde skupině lidí cíleně ublížit, zabránit nejde. Můžeme nainstalovat bezpečnostní kamery, mít bezpečnostní složky v ulicích, ale nikdy to nebude stoprocentní, nikdy nevychytáme všechny takové útočníky. 

Jsou složky integrovaného záchranného systému vůbec dostatečně připraveny na takové útočníky? Budou se členové složek po útoku ve Fakultní nemocnici Ostrava více školit?
Každá taková událost s sebou přináší reakci směrem ke složkám. Naše bezpečnostní a záchranné složky na takové situace dlouhodobě připravovány jsou, třeba při cvičení o útoku aktivního střelce. Složky integrovaného záchranného systému společně vypracovávají součinnostní postupy, které jsou následně schopny provádět. Každá událost je jiná, vše se monitoruje a následně případně vylepšuje. 

Jak Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO spolupracuje s integrovaným záchranným systémem?
Jsme na něj navázáni. Na naší fakultě funguje Katedra požární ochrany i Katedra ochrany obyvatelstva, z nichž řada absolventů působí u Hasičského záchranného sboru České republiky. Pokud hasičský sbor potřebuje teoretickou podporu, poskytneme jim ji. Členové sborů vyučují naše studenty, kteří vidí jejich techniku, jsou s ní seznamováni. Velmi úzce spolupracujeme také s policií, stejně tak i se zdravotnickou záchrannou službou. Když se cvičí složky integrovaného záchranného systému, naši studenti tam často působí jako figuranti. Spolupracujeme také s Armádou České republiky, byť ta není naší přímou specializací. My se soustředíme na bezpečnost v době míru, nikoliv válečných stavů. V našich vědecko-výzkumných projektech máme v týmu vždy někoho ze složek integrovaného záchranného systému. Chceme znát dopad do praxe, chceme vědět, že uvažujeme správně. 

Mluvili jsme o proměnách společnosti. Dnešní svět je velmi digitalizovaný, existuje spousta sociálních sítí, jimiž se šíří informace. Je to dobře, nebo špatně?
Bezpečnostní a záchranné sbory  dnes vědí, jak přistupovat k sociálním sítím. Někdy se jim to daří lépe, jindy hůře. Komunikaci na sítích můžeme rozdělit do dvou úrovní. První z nich je komunikace mimo jakoukoliv mimořádnou událost. Je to preventivní komunikace. Druhou z nich je pak komunikace v době mimořádné události. Bezpečnostní i záchranné sbory pochopily, že v okamžiku, kdy nepodchytí reakce a komentáře lidí na sociálních sítích, může se stát katastrofa. Jedním ze špatných příkladů je povodeň v Drážďanech, jež se stala před několika lety. Někdo tehdy na sociální síť napsal, že na této a této ulici je potřeba lidem pomoci a kdo může, ať přijde. Výsledkem bylo, že se v ulici, která se zaplavovala vodou, shromáždilo několik tisíc lidí. Bezpečnostní složky pak musely tyto lidi zachraňovat. Dnes, když nastane podobná událost, složky monitorují sociální sítě, vytváří okamžitou komunikaci k události. Nepíší podrobnosti, informují. Vědí, že musí participovat, jinak se událost překlopí do velkého problému.