Doktorandům poradí, jak dobře napsat vědecký článek a jak jej dostat do prestižních vědeckých časopisů. Jak správně citovat, aby nevznikly dohady o plagiátorství. Jak svůj výzkum prezentovat ostatním, aby pochopili jeho význam. A školitelům uvolní ruce, aby se studujícími nemuseli řešit formality a mohli se věnovat odborné práci. Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava vznikla PhD Akademie, zatím běží pilotně od zimního semestru.
„Myšlenka vznikla tak, že jsme se podívali na publikační výkon doktorandů a začali jsme uvažovat nad tím, jak jej navýšit,“ popisuje ředitelka PhD Akademie a prorektorka pro vědu a výzkum VŠB-TUO Jana Kukutschová.
Už tehdy probíhalo na univerzitě pár kurzů zaměřených na takzvané scientific writing, tedy na vědecké psaní, a měly mezi doktorandy slušný ohlas. „Rozhodli jsme se tedy rozvoj dovedností našich doktorandů podporovat centralizovaně a uceleně, a to ve všech stěžejních oblastech jejich začínající vědecké kariéry, právě prostřednictvím PhD Akademie. Jedním z častých problémů studujících je neznalost základních pravidel, jak napsat odborný článek nebo projektovou žádost. A přesně na tyto problémy máme přímo zaměřené kurzy, o které je poměrně slušný zájem.“
Zmínila jste, že jste chtěli navýšit publikační výkon doktorandů. Jak to konkrétně myslíte? Není dostatečný?
Ne všichni doktorandi a doktorandky dosahují stejného publikačního výkonu. Je to dáno samozřejmě i oborovými specifiky. Je jasné, že někdo, kdo působí například v informatice, může pracovat s nasdílenými, již naměřenými daty. Kdežto takový stavař, než přijde s experimentálními daty pro potřeby publikace, může to trvat rok i dva. Spíš jde ale o to, aby doktorandi dostali jakousi základní kuchařku, jak publikaci sepsat a jak zvýšit úspěšnost přijetí publikace v odborných časopisech. I když se kolikrát velmi snaží, stejně článek dostanou zpátky, protože vůbec nemá podobu relevantního vědeckého článku. Tohle je samozřejmě také velmi závislé na osobnosti a přístupu školitelů. PhD Akademií zároveň chceme odlehčit i jim, aby měli víc času fungovat jako odborní mentoři a nemuseli poskytovat základní informace, které jsou stejné napříč všemi obory. Někdo je dobrý školitel, někdo méně, někdo je geniální pedagog, jiný zase skvělý vědec. Ale nikdo nepokryje všechny schopnosti vychovávat mladé výzkumníky ve všech ohledech stejně kvalitně. Podle toho, jakého má doktorand školitele a jestli třeba cítí, že určité znalosti mu jeho školitel neposkytne, si na PhD Akademii vybere kurz.
Jak tedy očekáváte, že se PhD Akademie promítne do vědeckého výkonu vaší univerzity?
Tak, že publikace našich doktorandů budou kvalitnější. Nebudou v Q čtyřkových časopisech, ale třeba v Q dvojkách. (Kvartil hodnotí časopis od vysoce prestižního po méně prestižní na stupnici od jedné do čtyř. Q1 má obsazení v prvních 25 % nejlepších časopisů v seznamu žebříčku. Q4 má obsazení 75 až 100 % v pořadí skupiny žebříčku s nejmenší prestiží. – pozn. red.) Teď často publikují v těch nejméně prestižních časopisech, třeba proto, že se to učí. Chceme, aby se neučili formou, že sami v této kvalitě publikují, ale aby se to naučili předem v PhD Akademii a vyprodukovali již slušný článek hodný alespoň Q dvojkového časopisu.
S jakými konkrétními problémy se nejčastěji doktorandi potýkají a jak jim chce PhD Akademie pomoci?
Jedním z častých problémů je neznalost základních pravidel, jak dobře napsat odborný článek. Ale také například znalosti o tom, jak napsat projektovou žádost. A přesně na tyto problémy máme přímo zaměřené kurzy, o které je poměrně slušný zájem.
A nemělo by se tohle všechno učit už v magisterských programech?
Ano, mělo a máme to také v plánu. Ukazuje se, že mnohdy vzniknou některé absolventské práce, u nichž je podezření na plagiátorství, ale nakonec se ukáže, že ani tak nešlo o cílené plagiátorství, ale že jednoduše autor práce dostatečně neznal citační praxi. Věříme, že právě určité kurzy na PhD Akademii by mohly pomoci předejít plagiátorským kauzám. Domníváme se, že v jistých případech opravdu nejde o cílenou snahu podvádět, ale studenti prostě neumějí správně citovat. Zajímavé třeba je, když nás nechají kolegové ze Spojených států nahlédnout pod pokličku toho, jak to chodí s vědeckým psaním u nich. Kolegyně se třeba bavila s ředitelkou centra psaní Pensylvánské univerzity Danou Driscoll o tom, že ne každý doktorand je schopen publikovat. A Dana se pozastavila: Jak, není schopen? Vy ho to máte naučit. Máte doktorandy naučit, jak sepsat vědecký článek. To je řemeslo, dovednost, na to nepotřebuje žádné nadání.
Budete tedy tlačit na vedení školy, aby do magisterských programů zařadilo i kurzy zaměřené na tyhle dovednosti?
Zkusíme to. Nejprve na PhD Akademii vybudujeme ty kurzy a pak budeme řešit, ve kterých stupních studia je nabízet. Chtěli bychom to časem uchopit i jako kurzy celoživotního vzdělávání. Protože takový kurz může být užitečný i postdokům. Nechceme se vymezovat jen pro doktorandy. Kurzy budou dostupné každému, kdo je potřebuje.
Jak akademie konkrétně funguje?
PhD Akademie spadá přímo pod prorektora pro vědu a výzkum a má samostatného odborného garanta, který jedná se stávajícími lektory a vyhledává lektory nové pro další semestry. Lektory PhD Akademie jsou zaměstnanci různých, převážně celouniverzitních pracovišť, jako je Ústřední knihovna, Institut jazyků, Katedra společenských věd, Math Support Center, Business Centrum, ale také pracovníci jednotlivých fakult či ústavů, kteří předávají dál své znalosti například z oblasti statistického zpracování experimentálních dat. Kurzy tedy pokrývají poměrně široké spektrum témat a oblastí. Pro lepší přehled jsou vzdělávací kurzy rozděleny do čtyř základních okruhů – Scientometrie a publikační praxe, Projektový management, Základy vědecké práce a Měkké dovednosti, takzvané Soft Skills. Kurzy probíhají v různých částech našeho kampusu, nicméně již nyní plánujeme modernizaci prostor naší Ústřední knihovny, kde se počítá s prostory právě pro PhD Akademii.
Jak dlouhé jsou ty kurzy?
Mají rozvrh v průběhu semestru. Jsou kurzy, které probíhají celý semestr, například odborná angličtina nebo akademické psaní. To probíhá dvanáct týdnů. A pak jsou kurzy, které se konají blokově, jsou například třídenní. A pak jsou i jen dvou- nebo tříhodinové krátké kurzy. Například téma ochrana duševního vlastnictví není na celý semestr.
Učí na ní i zahraniční lektoři?
Ano, máme zapojeny lektory ze zahraničí, aktuálně z Velké Británie. Zapojení zahraničních lektorů bychom chtěli dále posilovat a přivykat doktorandy tomu, že komunikovat v angličtině je ve vědě přirozenou součástí.
Jak je to celé financované?
Aktivity PhD Akademie jsou aktuálně financovány z rozvojových programů MŠMT zaměřených na zvyšování efektivity a kvality doktorského studia.
Takže se dá říct, že každá vysoká škola si může zřídit takovou PhD Akademii a nebude ji to stát z jejího rozpočtu nic navíc?
My jsme ty finance získali jako uznatelný náklad, protože zvyšování kvality doktorského studia je jedním ze strategických cílů ministerstva školství. Takže je pravděpodobné, že by finance získaly i ostatní vysoké školy. Bavila jsem se o tom s kolegy z jiných univerzit a byli překvapeni, že se nám to podařilo rozjet v takovémto rozsahu na celouniverzitní úrovni.
Doktorské studium má padesátiprocentní neúspěšnost. Má PhD Akademie ambici tohle změnit k lepšímu?
Samozřejmě, že bychom rádi touto formou podpory doktorandů zvýšili jejich úspěšnost, nicméně se mi jeví jako reálnější spíše než výrazně navýšit úspěšnost, dosáhnout navýšení kvality výsledků alespoň u těch padesáti procent úspěšných doktorandů. Protože ona neúspěšnost má vícero možných příčin, ať již rodinné důvody, či získání atraktivního zaměstnání, zejména v průmyslu, a s tímto bojovat není vůbec snadné.
Jaké další cíle má PhD Akademie?
Dalším z cílů je odlehčení školitelům, protože je nám jasné, že doposud veškerá zodpovědnost týkající se předání potřebných znalostí a dovedností doktorandovi ležela na bedrech jeho školitele. Věříme, že naše komplexní nabídka kurzů poskytne doktorandům znalosti zrovna v tom, co potřebují vylepšit, a školitel se jim může více věnovat hlavně v té odborné oblasti.
Už několik měsíců PhD Akademie běží. Jaké jsou reakce? O co je mezi studenty největší zájem?
Velký zájem zaznamenáváme u kurzů, které nabízí naše knihovna, tedy kurzy pod názvy LibGuide: Začínám aneb Chci psát, ale nevím, jak začít. Dále LibGuide: Tvořím aneb Píšu, ale nevím, jak citovat a jak si práci usnadnit. Pak LibGuide: Publikuji aneb Kde můžu hotovou práci publikovat? nebo LibGuide: Prozkoumávám aneb Nevím, o čem psát nebo jak si udělat rešerši. A pak Mám napsáno a doufám, že jsem se nedopustil plagiátorství. Dále je velký zájem také o kurzy scientific writing v anglickém jazyce, prezentačních dovedností, ale také o kurzy projektového managementu. V zimním semestru například proběhl kurz našeho zahraničního lektora Sama Illingwortha z Edinburgh Napier University s názvem Communicating Science Effectively. Doktorandi se v něm učí, jak sdělit vědecké komunitě, na co ve svém výzkumu přišli.
Spolupracujete nějak s Českou asociací doktorandek a doktorandů?
Zatím prostřednictvím naší PhD Akademie nespolupracujeme, ale rádi to změníme.
Kolik studentů se do PhD Akademie letos přihlásilo a budete kapacitu rozšiřovat?
V zimním semestru prošlo kurzy přes 350 studentů doktorského studia a v některých kurzech byla kapacita brzy naplněna. Vzhledem k tomu, že letošní chod je pilotní, chystáme se následně provést analýzu zájmu o jednotlivé kurzy a podle jejích výsledků některé oblasti posílit a jiné případně utlumit.
Jak budete kurzy rozšiřovat? Co nového ještě chcete v PhD Akademii zavést?
Chceme více rozvíjet mezinárodní rozměr kurzů. Již máme pro letošní rok domluveny nové lektory například z Irska, Švédska a Velké Británie. Jako konzultantku máme už zmíněnou profesorku Danu Driscoll z USA, která nám poskytne zpětnou vazbu a případnou konstruktivní kritiku k nastavení naší PhD Akademie.
Fungují podobné akademie i na zahraničních univerzitách?
V zahraničí běžně fungují takzvaná writing centers, která si kladou za cíl naučit doktorandy napsat odborný článek nebo disertační práci. A právě takovýmito univerzitami, zejména z USA, ale také EU, se inspirujeme. Jsme proto v kontaktu s výše zmíněnou ředitelkou. V zahraničí se na schopnost napsat kvalitní článek nenahlíží jako na nadání, ale jako na řemeslo, kterému je potřeba se naučit, a touto cestou se snažíme jít také.
Jak chcete, aby vypadal ideální doktorand připravený z vaší akademie?
Ideální doktorand bude obeznámen se základním fungováním v rámci takzvaného research cycle, to znamená, že bude schopen si naplánovat experiment, najít literaturu, zpracovat experimentální data, publikovat a prezentovat svá zjištění, případně ochránit své duševní vlastnictví. A také napsat projekt pro to, aby byl s to získat financování pro svůj výzkum. Věříme, že doktorand, který získá takto ucelené dovednosti, bude lépe připraven pro svůj další vědecký život.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.