Bez plastů, zato se stromy. I české školy bodují v ekožebříčku

V prestižním mezinárodním žebříčku UI GreenMetric se umístily dvě české vysoké školy: Česká zemědělská univerzita a Univerzita Hradec Králové. Obě jsou v první polovině. Žebříček hodnotí, jak ekologické univerzity jsou, například jak řeší odpady, energetiku či dopravu. Stát chce tyto snahy podpořit, pošle všem českým vysokým školám na ekologická vylepšení 12,5 miliardy korun.

Mají speciální filtrační zařízení na vodu, díky němuž ušetří stovky tisíc PET lahví ročně. Nové budovy zdobí zelená střecha, pod školou se rozprostírá mokřad, který zachytává vodu ze střech. Tyhle i další ekologické vychytávky vynesly Českou zemědělskou univerzitu (ČZU) v Praze mezi světovou špičku udržitelných univerzit. Z celkového počtu 719 hodnocených univerzit se ČZU umístila v prestižním mezinárodním žebříčku UI GreenMetric na 46. místě. Předběhla dokonce japonskou národní Hokkaido University nebo kanadskou University of Ottawa.

V evropském žebříčku se ČZU umístila dokonce ještě lépe, na 26. místě z celkových 230 hodnocených škol. „Umístění je pro nás významným oceněním. Univerzita ho vnímá jako doklad toho, že v oblasti životního prostředí jdeme správným směrem, protože se můžeme srovnávat se světem,“ říká mluvčí ČZU Jana Kašparová.

První tři místa ve světovém žebříčku obsadily nizozemská Wageningen University & Research, britská University od Nottingham a University of California, Davis ze Spojených států.

Stromy a chodníky

Mezinárodní žebříček UI GreenMetric World University Ranking sestavuje od roku 2010 nejprestižnější indonéská univerzita Universitas Indonesia. Sama oslovuje vysoké školy, které by se mohly do hodnocení zapojit. Žebříček velmi podrobně zkoumá celkem šest oblastí: infrastrukturu, energii a klimatickou změnu, odpad, vodu, dopravu a vzdělávání. Mezi posuzované faktory patří například efektivní užívání elektrické energie vzhledem k celkovému počtu studentů a zaměstnanců na univerzitě, programy na redukování plastových a papírových odpadů, příslušenství pro třídění recyklovatelného odpadu nebo zpracovávání toxických odpadů.

„Nejlépe jsme dopadli v kategorii energií a klimatické změny. Každý údaj, který jsme poskytli, musel být dokumentován tak, aby byl prověřitelný,“ podotýká Kašparová. Například to znamenalo na mapách ukázat, kde mají na univerzitě stromy a jakou rozlohu tyto stromy zabírají. „Možná až úsměvně může působit, že jsme museli dokumentovat, že máme na univerzitě chodníky, a že tedy takto podporujeme chůzi pěšky namísto automobilové dopravy. Podobně jsme třeba zasílali jízdní řády veřejné dopravy na univerzitu nebo fotografie energeticky úsporných zařízení nebo i solárních panelů s jejich popisem, k čemu slouží,“ vysvětluje Kašparová.

Odbourat jednorázové kelímky

ČZU se hodnotitelům mohla pochlubit například filtračním zařízením na vodu, které vypadá jako automat a které šetří jednorázové PET láhve. Momentálně mají na univerzitě tři menší, v následujících týdnech budou instalovat velké venkovní zařízení, které by mohlo ušetřit až 200 tisíc půllitrových PET lahví ročně.

„Samozřejmostí jsou chytré technologie, které využíváme při stavbách budov. Nové pavilony mají či budou mít zelenou střechu. Například nový pavilon Fakulty tropického zemědělství, který je momentálně ve výstavbě, bude mít takzvané energopiloty, jež slouží k ukládání i odebírání tepla,“ popisuje Kašparová. V areálu ČZU mají také vlastní mokřad, který zachytává vodu a slouží jak k výzkumu, tak k výuce.

Kromě chytrých technologií a filtračních zařízení se chce ČZU zaměřit také na plastové kelímky. „Hledáme momentálně cesty, jakým způsobem snížit spotřebu jednorázových plastů zejména na univerzitních akcích, jako je například naše Zahradní slavnost,“ dodává Kašparová.

Nedestruktivní zdroje

V první polovině žebříčku UI GreenMetric se umístila i další česká vysoká škola, Univerzita Hradec Králové (UHK). Skončila na 350. místě ve světovém pořadí a na 127. místě mezi evropskými vysokými školami.

„Sdílíme potřebu bojovat proti lidskému podílu na změnách klimatu, uchovávat biologickou rozmanitost naší planety a užívat nedestruktivní zdroje energie všude, kde je to možné,“ říká toxikolog a rektor UHK Kamil Kuča.

Umístit se v tomto žebříčku je pro školu velmi výhodné kvůli náboru zahraničních studentů, kteří podobná hodnocení sledují a orientují se podle nich. „Zařazením se do tohoto rankingu pak v jejich očích jako univerzita stoupáme a jsme pro ně lákavější. A Hradec Králové je skutečně velmi zelené město, tak by bylo škoda tuto naši výhodu neproměnit v lákavou značku,“ podotýká mluvčí UHK Jakub Novák. Do žebříčku se škola přihlásila sama díky výměně zkušeností s představiteli ostatních světových univerzit na zahraničních veletrzích vysokých škol.

Filtrovaná voda zdarma

I na UHK je nejnovějším ekologickým vylepšením filtrační zařízení na mikrofiltrovanou vodu, které škola instalovala na Fakultě informatiky a managementu (FIM) v univerzitním kampusu. Filtrační přístroj využívá vodu z vodovodu, kterou upraví do potřebné kvality právě ve chvíli, kdy si ji uživatel, například student, stáčí do láhve. Odpadne tak balení, skladování i převážení, navíc služba je pro studenty zdarma.

„Jsme hrdí na to, že jsme provedli první instalaci tohoto typu zařízení v naší zemi mimo Prahu. Celkem se u nás za jediný rok provozu už ušetřilo 61 200 půllitrových PET lahví, což se dá vyčíslit jako 1,5 tuny plastu,“ přibližuje děkan FIM UHK Josef Hynek.

Univerzita také velmi propaguje cyklistiku a využívání kol. Proto se snaží, aby cyklisté měli vždy k dispozici dostatečné kapacity pro úschovu svých bicyklů. „V rámci infrastruktury kampusu se snažíme, aby byly cyklostezky dostupné přímo z kampusu a aby studenti, pakliže kolo mají, byli právě na něm de facto soběstační a nemuseli využívat auta,“ vysvětluje Novák.

S ohledem na ekologii se univerzita také snaží neustále snižovat a redukovat vozový park a hledat alternativní způsoby dopravy. Napříč celou univerzitou se také UHK snaží propagovat programy na redukci využívání tisku. Doporučuje oboustranný tisk, spíš ale přímo digitalizaci korespondence a dokumentů, a snaží se také využívat speciální recyklovaný papír.

Nyní škola chce instalovat ještě více filtračních zařízení na vodu v co největším počtu budov Univerzity Hradec Králové. „Zároveň neustále rozšiřujeme místa a kontejnery na co nejlepší třídění odpadu. Velkou pozornost nyní věnujeme také průzkumu trhu na poli elektromobilů, velmi rádi bychom totiž do budoucna vozový park univerzity postupně nahrazovali právě vozy na elektrický pohon,“ dodává Novák.

Snaží se i jinde

Do ekologických inovací se pouštějí i další univerzity v Česku, které se žebříčku neúčastnily. Například České vysoké učení v Praze (ČVUT) také hledá cesty, jak omezit spotřebu jednorázových kelímků na nápoje.

Na Fakultě architektury ČVUT si nechali vyrobit vratné kelímky, které využívají na všech fakultních akcích, aby minimalizovali množství odpadu.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT zase vybudovala nový trakt laboratoří, který se pyšní nejvyšší energetickou třídou A. „Na jižní straně budovy jsme místo klimatizací umístili elektrické lamelové stínění. V roce 2018 jsme také dokončili rekonstrukci vnitřních částí budovy a opět se snížila její provozní náročnost. Samozřejmostí jsou barely s vodou pro studenty fakulty, které jsou k dispozici v odpočinkových respiriích, a nádoby na tříděný odpad na každém patře,“ vyjmenovává Ida Skopalová z FBMI.

Zajímavost předvedla ČVUT na veletrhu Gaudeamus Praha letos v lednu. „Studentům středních škol a potenciálním uchazečům jsme nabízeli modrou limonádu, takzvanou Blue Lion drink. Podávali jsme ji v kelímcích vyrobených z materiálu PLA, které sice vypadají jako běžné plasty, ale jsou vyrobeny ze škrobů rostlinné biomasy, z kukuřice, obilovin a celulózy. Výhodou je biologická rozložitelnost a kompostovatelnost,“ přibližuje Andrea Vondráková z rektorátu ČVUT.

Na ekologičtější budovy 12,5 miliardy

V ekologických vylepšeních podporuje univerzity i stát. Vláda loni schválila nový investiční program na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny veřejných vysokých škol, který je určený na výstavbu či rekonstrukci budov včetně snížení jejich energetické náročnosti. Školy mohou pořídit i nové přístroje a počítačové technologie. Ze státního rozpočtu půjde v letech 2018 až 2027 na tyto účely celkem 12,5 miliardy korun.

„Program byl připravován ve spolupráci s vysokými školami a na základě jejich potřeb. Cílem je zkvalitnění a modernizace studijního a akademického zázemí pro studenty a jejich učitele,“ říká ministr školství Robert Plaga. „Jsem rád, že program zároveň otevírá cestu k tolik potřebnému zlepšení stavu studentských kolejí a menz,“ dodává Plaga.

Právě na oblast podpory vysokoškolských kolejí a menz z programu půjde 2,5 miliardy korun a univerzity budou o tyto peníze soutěžit v postupně vyhlašovaných výzvách. První z nich lze očekávat už koncem letošního roku.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.