Osmiletá mezinárodní činnost v oblasti kosmického výzkumu byla v květnu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zúročena založením historicky prvního českého vědecko-výzkumného pracoviště zaměřeného na oblast vesmíru. Kromě kosmického výzkumu a s ním spojených aktivit se obecně specializuje na fungování člověka a malých sociálních skupin v širokém spektru exponovaných profesí.
Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP zahájil svoji činnost 11. května, v den nedožitých 90. narozenin Jaroslava Sýkory. PhDr. Jaroslav Sýkora, plukovník v. v., IAAM, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v 80. letech 20. století v České republice. Bádání v oblasti letectví a kosmonautiky věnoval celý svůj profesní i osobní život, přičemž v Armádě České republiky založil několik výzkumných a expertních pracovišť pro vrcholové velení armády.
„Jméno mého otce v názvu institutu je nejen odkazem na jeho výzkum, ale také poctou jeho usilovné vědecké a výzkumné práci, kdy neznal překážek a navzdory dlouhodobým vážným zdravotním potížím zůstal vizionářem, nesmírně inspirující osobností v cestě za prosociálními cíli a vizemi,“ říká vedoucí výzkumného týmu KOSMOW a zároveň vedoucí Institutu kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP Kateřina Bernardová Sýkorová.
Český výzkumný tým KOSMOW, který se svým otcem, Jaroslavem Sýkorou, spoluzaložila v roce 2016, spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou UJEP od roku 2019, přičemž se na mezinárodní úrovni věnuje nejen oblasti kosmického výzkumu, ale také komplexní biopsychosociální analýze fungování člověka a malé sociální skupiny u osob působících ve vysoce specifických, extrémně a nadlimitně náročných životních či pracovních podmínkách.
Kateřina Bernardová Sýkorová je zapálenou propagátorkou biopsychologického výzkumu člověka v náročných podmínkách ve vesmíru či pod vodní hladinou, přičemž se se svým týmem neomezují pouze na získávání a vyhodnocování dat, ale také na sociální aspekt výzkumu, tedy nacházení doporučení pro zlepšení podmínek života lidí, kteří často při své náročné práci riskují poškození zdraví i vlastní životy.
Výsledkům jejich výzkumu již věnuje pozornost mezinárodní vědecký svět i specializované popularizační platformy. V rozhovoru pro Universitas Let na Mars bude pro posádku extrémně psychicky a fyzicky náročný. Jak ji sestavit a trénovat? Kateřina hovoří o elitním zapojení českého týmu do mezinárodního projektu SIRIUS 2017–2027, který zkoumá, jak kosmické posádky mohou zvládnout let na planetu Mars, tedy dlouhodobou izolaci a adaptabilitu na vysoce specifické životní prostředí vesmíru.
Vědecké výstupy týmu v projektu SIRIUS 2017–2027, konkrétně k aplikaci autorské metody Sociomapování, zveřejnil i prestižní recenzovaný časopis zaměřený na letectví a kosmonautiku Aerospace, letos studií Mapping of Communication in Space Crews a vloni článkem Application of a Psychosocial Approach to the Identification and Strengthening of Adaptation Mechanisms of Humans and a Small Social Group during the Isolation Experiment “SIRIUS 2017–2023”.
Na platformě Institutu kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP jsou již nyní naplánované zajímavé aktivity. Kromě účasti na pražském Veletrhu vědy 2024, zástupci Institutu vystoupí se třemi abstrakty na kongresu 75. IAC v Miláně. Ve dnech 14.–18. října 2024 zde budou prezentovat klíčové výstupy z vlastních studií v rámci čtyř izolačních experimentů: SIRIUS-17, SIRIUS- 19, SIRIUS-21 a SIRIUS-23.
„Na 28. listopad pak v Praze plánujeme již 3. odbornou konferenci, kde představíme smysl, cíl, tematické zaměření a zejména hlavní i dílčí úkoly Institutu, ale také snahy o spolupráci a účast v projektech významných mezinárodních institucí, jako jsou například NASA a ESA, a dalších pracovišť, společností a univerzit,“ doplňuje Bernardová Sýkorová.
Na listopadové konferenci též zazní další klíčové výsledky z realizovaného projektu AQUAKOSMOW10 nebo nástin zamýšleného projektu AQUASPACE 17-21, na kterém budou participovat významné české i zahraniční instituce a výzkumní pracovníci z mnoha vědních oborů.
V akademickém prostředí chtějí pracovníci Institutu prohloubit dosavadní spolupráci nebo nově navázat pracovní vztahy v oblasti vědy a výzkumu vesmíru například s Univerzitou v Bergenu či s Univerzitou L. Maxmiliána v Mnichově a dalšími.