V Betlémské kapli se staví nové píšťalové varhany

O klasických píšťalových varhanách v Betlémské kapli přemýšlí České vysoké učení technické v Praze již od devadesátých let minulého století. V té době se nenašly potřebné finanční zdroje k jejich výrobě. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku a tím podpořit realizaci tohoto snu, což se do konce letošního roku podaří. Varhany se již v kapli staví, a to v dílně českého varhanáře Vladimíra Šlajcha.

ČVUT v Praze převzalo Betlémskou kapli v roce 1987 a od té doby se zde konají imatrikulace a promoce studentů, jmenování docentů, slavnostní akce i koncerty. Také se zde zahajují vědecké konference a vzpomínkové ekumenické bohoslužby. V roce 1993 byly pro tuto aulu zakoupeny elektronické varhany. V provozu jsou již přes 20 let, což je doba překračující odhadovanou životnost obdobných nástrojů. O nutnosti vylepšit zázemí Betlémské kaple se vedla na ČVUT v posledním desetiletí řada debat a napříč akademickou obcí panovala shoda na tom, že digitální náhrada varhan neposkytuje dostatečně kvalitní hudební doprovod akademickým ceremoniím.      

V roce 2014 byla vyhlášena prostřednictvím Spolku absolventů a přátel ČVUT veřejná sbírka nazvaná „Píšťaly pro ČVUT“ k pořízení varhan do Betlémské kaple. Tváří sbírky se stala renomovaná architektka a absolventka ČVUT Eva Jiřičná. K dnešnímu dni je na účtu sbírky částka 2 768 196 Kč. Na webových stránkách sbírky jsou uvedeni všichni dárci. Sbírka bude ukončena v prosinci letošního roku. Do té doby je stále možné realizaci varhan finančně podpořit zasláním jakékoliv částky na účet sbírky (2100626587/2010). Více informací najdete na stránkách sbírky.

Před výběrem zhotovitele byly diskutovány různé vize umístění budoucích varhan v akusticky i výtvarně nelehké prostoře Betlémské kaple. Eva Jiřičná navrhovala umístění varhan netradičně, nikoliv při jedné ze zdí kaple, ale naopak do volného prostoru. „Vedení ČVUT se nakonec přiklonilo k volbě umístění varhan také do volného prostoru, ale více vzadu, a to po levé straně z pohledu pódia stávajícího kůru. Praktickou zkouškou za použití přenosných píšťalových varhan bylo prokázáno, že z vybraného prostoru umístění varhan se zvuk šíří rovnoměrně v celé kmitočtové škále i stejně vydatně v celém prostoru kaple,“ říká Jiří Boháček, kvestor ČVUT.       

V roce 2019 vyhlásilo ČVUT Veřejnou zakázku soutěžním dialogem na zhotovitele varhan. Zároveň rektor ČVUT Vojtěch Petráček jmenoval členy komise pro posouzení této zakázky. Ta nakonec vybrala Vladimíra Šlajcha. Podle vyjádření profesora Jaroslava Tůmy, renomovaného varhaníka a pedagoga AMU v Praze, zohlednil návrh Vladimíra Šlajcha nejen akustické vlastnosti kaple, ale i požadavky na přiměřené rozměry varhan. Představuje také odpovídající výtvarnou složku nástroje vyvažující historicky dané zvyklosti a normy varhanní konstrukce.

„Shodou okolností je tento nástroj volnou variací na varhany, které Vladimír Šlajch postavil v 90. letech minulého století v kostele v Traunu u Lince,“ dodává Jaroslav Tůma.        

Cena varhan byla smluvními stranami sjednána ve výši 8 834 000 korun. Tato částka bude hrazena z několika finančních zdrojů. Jedním z nich je veřejná sbírka Spolku absolventů a přátel ČVUT. Druhým zdrojem jsou finanční prostředky Nadace ČEZ ve výši 500 000 korun. Třetím jsou vlastní finanční prostředky ČVUT, jejichž výše bude záležet na tom, kolik se ještě podaří získat v rámci veřejné sbírky.           

V současné době probíhá v Betlémské kapli instalace nového nástroje podle návrhu Vladimíra Šlajcha. Dokončena by měla být do konce listopadu 2021. Jedná se o jednomanuálové píšťalové varhany s 26 rejstříky se skříní ze smrkového dřeva. Multifunkčně využitelný nástroj bude vybaven manuálem a pedálem. Některé manuálové rejstříky bude možné dělit na bas a diskant, což umožní realizovat při interpretaci varhanní literatury i slavnostních skladeb hymnického charakteru dostatečné množství barevných kombinací a zajistí podobnou plasticitu zvuku, jakou obvykle poskytují větší varhany dvoumanuálové, jejichž přiměřená varianta by ale pro Betlémskou kapli byla příliš velká, a to zejména vzhledem k daným prostorovým proporcím a možnostem umístění.

Nástroje tohoto typu byly a jsou běžné v italských a španělských katedrálách, v Čechách půjde o naprosto raritní technické řešení. Z vrcholných uměleckých děl určených varhanám bude možné i při této formě nástroje interpretovat nejen velkou část varhanní literatury ve stylovém rozsahu od skladeb ze 17. století až po díla současná, ale např. i podstatný počet vrcholných opusů J. S. Bacha.

Podle Vladimíra Šlajcha jsou varhany pro Betlémskou kapli posledním velkým nástrojem jeho kariéry. Po jejich dokončení se bude věnovat již jen menším zakázkám a svým dalším zájmům. „Přeji celému ČVUT radost z uskutečněného projektu, a nástroji pak empatické a schopné varhaníky, kteří jej budou rozeznívat v běhu dalšího času,“ říká Vladimír Šlajch.

Na architektonickém řešení varhan a jejich umístění v interiéru se podílí také odborná skupina pod autorským vedením prof. akad. arch. Mikuláše Hulce z Fakulty stavební ČVUT, Katedry architektury. „Spolupráce na tak unikátním projektu, jakým stavba velkých varhan nepochybně je, byla pro všechny tvůrčí zážitek a zároveň i pocta. Varhany jsou pochopitelně autorským dílem Vladimíra Šlajcha, ten však vstřícně přijímal od dalších zúčastněných odborníků podněty, připomínky a názory, které nakonec spoluutvářely výslednou podobu i umístění nástroje v kapli,“ říká prof. Mikuláš Hulec.

ČVUT plánuje v Betlémské kapli do budoucna uspořádat cyklus varhanních koncertů, čímž chce veřejnost upozornit na nové varhany. „Pokud aktuální epidemická situace dovolí, budu navrhovat, aby první skladbu na letošním Vánočním koncertě ČVUT zahrál profesor Tůma,“ uvedl kvestor ČVUT Jiří Boháček.