Smart city neznamená jen chytré osvětlení nebo lavičky, nejvíc záleží na dobrém vedení

Jaké jsou reálné potíže měst a obcí? Jak lidem co nejvíce usnadnit obíhání úřadů, umožnit hradit poplatky online? I takové otázky pomáhá řešit aplikace Urbido. Původně studentský nápad dnes už využívají města od těch nejmenších s třemi sty obyvateli až po tisícová. „Moje vize je ale propojit města s firmami, které v nich působí, a s obyvateli, kteří v nich žijí. A takto vytvořit fungující ekosystém, ze kterého budou těžit všechny strany,“ popisuje její autor, Michal Faltejsek z VŠB – Technické univerzity Ostrava. 

O chytrých městech se mluví zejména v souvislosti s chytrým osvětlením, chytrými lavičkami nebo bikesharingem. „Osobně si ale myslím, že je to v přístupu, ve strategii, v chytřejším rozvoji města a jeho chytrém managementu,“ říká Michal Faltejsek, který na VŠB-TUO působí též jako doktorand na Katedře městského inženýrství. „Když je v obci nebo městě starosta, který má drajv a inovativní myšlení, je to mnohem více smart než nějaký konzervativec, který sedí na magistrátu velkého města.“

S projektem Urbido jste získal cenu rektora a Moravskoslezského kraje na loňském ročníku univerzitního start-upu Green Light. Co vás vedlo k vytvoření této aplikace?
Působím na Katedře městského inženýrství, a tak mám k městům samozřejmě blízko. Zabýváme se tady i konceptem smart city a v tom duchu je koncipována i naše aplikace. Spousta mých spolužáků a kolegů přešlo na obecní úřady, řešil jsem s nimi problémy, které je tížily. Aplikaci jsme pak s nimi konzultovali, vychází z reálných potíží měst a obcí. V rámci aplikace řešíme také portál občana, který by měl lidem žijícím ve městech a obcích pomoci. Třeba tak, že se snáze dostanou k informacím, aniž by museli běhat na úřad, upozorní na nějaký problém nebo zaplatí poplatky online.

Jak se aplikace za ten rok změnila, kam se posunula?
Aplikace Urbido stále funguje, vyvíjí se podle mě správným směrem. Začali jsme spolupracovat s dalšími obcemi, především z Moravskoslezského kraje. Novinkou je, že jsme přes zimu, kdy je topná sezona, rozšířili aplikaci o senzorickou síť na měření kvality ovzduší, což souvisí i s mojí disertační prací, ve které se zabývám 3D modelováním měst a šířením znečištění. Aplikaci jsme dále rozšířili také do oblasti facility managementu privátní sféry, kde už máme první klienty z řad stavebních firem. 

Co konkrétně si můžeme pod rozšířením aplikace do oblasti facility managementu privátní sféry představit?
Procesy spojené s provozem a údržbou majetku jsou velmi podobné, v mnoha ohledech stejné u měst, obcí i firem. Stejně tak například energetický nebo projektový management. V tomto lze systém Urbido aplikovat i v organizacích, které spravují majetek, stavby nebo celé areály. Budoucnost vidím v propojení těchto sfér do jednoho fungujícího ekosystému, je to taková moje vize, ale na to je ještě brzy. Vše by však mělo fungovat propojeně tak, aby občané nebo zaměstnanci žijící v tom konkrétním městě měli možnost ze systému těžit stejně jako vedení města nebo firmy, které ve městě sídlí a ve kterých ti občané pracují. Ale vše se prolíná, společně se řeší komunikace, sítě, pozemky, rozvoj a mnoho dalšího.

V týmu Urbido jste tři – kolega Tomáš je absolventem Fakulty stavební, Štěpán studuje na Fakultě elektrotechniky a informatiky. Jak jste se dali dohromady?
S Tomášem to vlastně celé začalo. Byl oponentem mé diplomové práce a já si s myšlenkou nějaké aplikace začal pohrávat už při jejím psaní. Řešil jsem právě koncept smart city, facility managementu a informačního modelování staveb. Tato témata jsem se snažil skloubit dohromady v měřítku města. Tomáš mi pak řekl, že je to dobrý nápad a že bychom měli něco udělat.  Tomáš je zároveň šikovný ajťák, prostředí tedy vytvářel především on. Nakonec jsme ještě přibrali Štěpána, který nám pomáhal se samotným kódem a těmi „tvrdými“ IT.

Jaká města vaši aplikaci využívají? Můžete být konkrétní?
Využívají ji města od těch nejmenších s třemi sty obyvateli až po větší města s několika tisíci. Moje vize je ale propojit města s firmami, které v nich pracují, a s obyvateli, kteří v nich žijí. A takto vytvořit fungující ekosystém, ze kterého budou těžit všechny strany. 

Už jste použil slovíčko smart, které je dnes velmi populární. Vy sám pocházíte z podhůří Orlických hor, do Ostravy jste přišel za studii. Je podle vás Ostrava smart?
Pojem smart je takové zaklínadlo, je to relativní pojem. Nikde není stanoveno, jak mají taková obec nebo město vypadat, neexistují pro to podmínky. Nicméně, myslím si, že Ostrava, a nejen ona, ale také řada dalších měst v České republice, smart je. Spousta dalších obcí zavádí nové, inovativní prostředky a snaží se jít s dobou. 

Díky vaší aplikaci může být každá obec, každé městečko či město smart. Jak ale to „chytré“ město vnímáte vy?
O chytrých městech se mluví zejména v souvislosti s chytrým osvětlením, chytrými lavičkami nebo bikesharingem. Osobně si ale myslím, že je to v přístupu, ve strategii, v chytřejším rozvoji města a jeho chytrém managementu. Když je v obci nebo městě starosta, který má drajv a inovativní myšlení, je to mnohem více smart než nějaký konzervativec, který sedí na magistrátu velkého města. Podle mě záleží na managementu, který si důležitost inovací uvědomuje. Je pochopitelné, že větší město má více peněz než menší obec, i přesto je spousta malých obcí více smart než kdejaké město.

Na Fakultě stavební jste vystudoval městské inženýrství se zaměřením na facility management. Jak moc je tento obor u nás v Česku rozšířený?
Ptá se mě na to spousta lidí a já stále opakuji, že ještě ne dostatečně. Posun ale vnímám každým rokem víc a víc. Vidím to na lidech, které školím, nebo když se bavím s lidmi z oboru, kteří chtějí přinést inovace do svých institucí. A facility management inovace je – může zlepšit procesy, snížit náklady, prodloužit životnost staveb i vybavení nebo zpříjemnit lidem pobyt v budově. Jde na to zkrátka chytřeji. 

Věnujete se vy konkrétně jen jedné oblasti facility managementu?
Je to komplexní obor, který zjednodušeně řečeno řeší správu majetku a provoz budov, ale zaměřuje se na konkrétního občana, na konkrétního pracovníka uvnitř té budovy. Neznamená to jen to, že vyměníte žárovku, ale také, že se ten konkrétní zaměstnanec bude cítit dobře, bude mít pohodlí a dobře se mu v budově funguje. S tím souvisí i takzvaný BIM.

Co je to vlastně BIM? Čemu se věnuje?
BIM je zkratka building information modelling, dnes se ale více používá building information management. Je to inovativní, moderní a chytřejší přístup k celému životnímu cyklu staveb, což znamená, že je ve finále budeme lépe navrhovat, lépe realizovat a také lépe provozovat. 

Pracujete s tímto pojmem i na VŠB – Technické univerzitě Ostrava? Jsou budovy uvnitř kampusu BIM?
Na univerzitě probíhá čtyřletý projekt zavádění BIM, kde se snažíme postupně všechny budovy uvnitř kampusu dostat do této metodiky. Vytváříme v podstatě 3D modely těch budov, dostaneme do nich potřebné informace, které jsou důležité pro facility management, a pak, pomocí BIM, je budeme efektivněji spravovat a udržovat. 

Kampus VŠB-TUO patří mezi největší ve střední Evropě. Je už nějaká budova z pohledu BIM hotová?
Do konce letošního roku musíme touto metodou provozovat tři budovy – Fakultu stavební, Fakultu elektrotechniky a informatiky a také Univerzitní mateřskou školu. V BIM by budovy měly být do konce prázdnin, posléze je budeme propojovat se softwarem pro facility management, v druhé polovině roku poběží zkušební provoz a na konci roku si můžeme říct, jak efektivní nástroj pro nás BIM je. 

V kampusu VŠB – Technické univerzity Ostrava roste budova CPIT TL3, takzvaná platforma nových technologií. Tato budova už je z pohledu BIM hotová, nebo se v něm přímo navrhovala?
CPIT TL 3 je velmi moderní, inovativní a v podstatě už chytrá budova. Do konceptu BIM velmi zapadá, je to živá laboratoř. Naše univerzita je takové malé chytré město uvnitř velkého chytrého města. 

Dá se tohle všechno převést i na město? Muselo by to trvat roky.
Existují myšlenky, že by se BIM rozvíjel dále tímto směrem. U města velmi záleží na úrovni podrobnosti. Přeci jen – pokud budeme i u budovy zakreslovat každou zásuvku, každý vypínač, tak ten model následně v počítači ani neotevřeme, jeho výkonnost na to nebude stačit. Tohle ale není až tak důležité. Důležité jsou ty informace, díky kterým jsou tyto principy uplatnitelné i na město. Ty je důležité shromažďovat. 

Na Fakultě stavební působíte jako doktorand. Jak se vás dotkla doba koronavirová?
I když bojuji za digitalizaci, a to ať už v rámci doktorského studia, anebo v Urbidu, tak co se výuky týká, myslím, že by se ti lidé jednou za čas potkat měli – na přednášce nebo cvičení. Člověk pak lépe reaguje na podněty, je mnohem živější a více se dozví. Pokud přednášíte formou videohovoru nebo Skypu, ještě se dá udržet kontakt, ale zaslaná prezentace je podle mne málo.