Sociální zemědělství, drony, Internet věcí, ale i arboristika. Jaké jsou perspektivní malé obory?

Malých oborů je mnoho, těch unikátních s nadějnou budoucností je ale jen pár. Co je spojuje? Často patří ke konkrétnímu regionu, ale jejich význam je celorepublikový, mnohdy i nadnárodní. Rybářství a ochrana vod v jižních Čechách, textilní průmysl v Liberci, vinařství v Brně, výbušniny v Pardubicích nebo slévárenství v Ostravě.

Podle arboristy Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity v Brně tkví budoucnost vysokoškolského vzdělávání právě v malých, ale unikátních oborech. „Mohou jít do větší hloubky a produkují menší množství absolventů, kteří jsou ale v daném oboru nejlepší,“ říká.

O jaké malé obory je v Česku stále zájem, jaké nové vznikají a jaké se naopak potýkají s nedostatkem studentů?

Najde se jen málo obdobných příměrů, jako je spojení jižních Čech a rybníkářství. Obor Rybářství tak na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích nikoho nepřekvapí. Studenti na jedinou fakultu svého druhu ve střední Evropě – totiž na Fakultu rybářství a ochrany vod – míří nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí. Prostředí v laboratořích a učebnách je tak mezinárodní a čeští doktorandi jsou tu dokonce v menšině.

Rybářství je sice jihočeská tradice a rybníky bezmála kulturním dědictvím, ale bylo k němu potřeba přidat nějakou další smysluplnou odbornost a tou je voda a její ochrana. Právě propojení problematiky rybářství a ochrany vod je unikátní. „Udržitelnost rybářství se bez ochrany vod neobejde. Navíc v sektoru rybářství pracuje v České republice několik stovek lidí, kdežto v sektoru vodohospodářském tisíce lidí. Všichni naši absolventi se díky tomu v posledních třech letech uplatnili na trhu práce,“ vysvětluje proděkan fakulty Martin Kocour.

O obor je zájem, první ročníky, kam každoročně míří asi osmdesát studentů, není problém naplnit. Fakulta si i přesto chce kvalitní uchazeče pojistit, a tak jako jedna z mála nabízí uchazečům s výborným středoškolským studijním průměrem mimořádné stipendium až deset tisíc korun. A na stipendiích nešetří ani potom.

Český Manchester hlásí plno

Liberci se říká „český Manchester“ kvůli tamnímu textilnímu průmyslu. A zdejší Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci jako jediná v republice poskytuje vysokoškolské vzdělání napříč celým textilním oborem a všechny její obory je možné považovat za unikátní. V této oblasti je dokonce jednou z největších fakult v Evropské unii.

Uchazeči sem přicházejí z celé republiky a částečně i ze Slovenska. Třeba na obor Textilní technologie, materiály a nanomateriály každoročně zamíří šedesát až osmdesát studentů.

Podle proděkanky fakulty Jindry Porkertové se studijní program daří bez problémů naplnit. „Registrujeme z firem zvýšenou poptávku právě po absolventech technologického a materiálového zaměření,“ potvrzuje rostoucí zájem o technické obory.

Arboristů bude čím dál víc třeba

Naopak přírodovědné obory často o studenty bojují. Své o tom vědí třeba na Mendelově univerzitě v Brně, kde vychovávají budoucí arboristy. Zájem středoškoláků o obor mírně klesá. Studijní program arboristika nikdy v historii neměl více než dvacet prezenčních studentů v ročníku.

„To byl částečně i záměr, protože se jednalo o excelentní obor na naší fakultě a nebylo tak záměrem vzdělávat masy studentů. Nicméně v poslední době se číslo přijatých studentů začíná blížit deseti, což je hraniční a my doufáme, že se trend do budoucna opět obrátí,“ věří Jiří Rozsypálek z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.

Přírodovědné obory jsou podle něj spíše na okraji zájmu studentů středních škol. Částečně to ale může být ovlivněno slabým povědomím veřejnosti o tom, že arboristika vůbec existuje a že to není jenom ořezávání stromů.

Přesto vidí budoucnost oboru pozitivně. „Na otázku, proč je arboristika důležitá, odpovědělo letošní léto. V částech měst a obcí, kde nejsou stromy, se téměř nedalo v tropických dnech existovat, zatímco v zastíněných ulicích se vzrostlou zelení bylo daleko lépe. S ohledem na extrémní prostředí v městských ulicích dnes není možné vysazené stromy udržet bez péče arboristů, kteří se o zeleň starají. Tihle odborníci budou v budoucnu potřeba,“ věří Rozsypálek.

Slévače potřebujeme všichni

Na Ostravsku má silnou tradici slévárenství. Kromě klasických provozů se v posledních letech ve městě a blízkém okolí otevřela řada moderních slévárenských podniků se špičkovými technologiemi. Stále se však jedná o slévárny průmyslového charakteru.

Hlouběji na Moravě už častěji narazíme i na umělecké slévárny. Kvalifikované absolventy jim už dvě desetiletí dodává Fakulta materiálově-technologická, která na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava provozuje obor Umělecké slévárenství. Ročně na něj nastupuje průměrně deset studentů. „Udržujeme malé studijní skupiny z důvodu časové náročnosti intenzivní praktické výuky ve slévárenských laboratořích a dílnách,“ říká Ivana Kroupová z Katedry metalurgie a slévárenství.

O budoucnost slévárenského řemesla se nebojí. „Bez odlitků to zkrátka nejde. Nacházejí se doslova všude kolem nás – v automobilech, domácnostech, továrnách i nemocnicích. I s uměleckými odlitky se můžeme setkat v mnoha podobách, ať už to jsou klasické sochy slavných vojevůdců, okrasné lavičky, šperky či například zvony v kostelních věžích,“ vysvětluje a dodává, že by byla škoda neudržet obory, které lidstvo provází už tisíce let.

Pardubice, centrum speciální chemie

Pardubice nejsou jen městem perníku, hokeje a dostihů, ale od roku 1920 také chemie a kolébkou plastických trhavin semtex a hnacích hmot pro zbraňové systémy. Nejen ve světoznámé firmě Explosia, ale i u dalších producentů a uživatelů výbušin a pyrotechnických výrobků je poptávka po inženýrech – výbušinářích, absolventech oboru Chemie a technologie výbušin na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Ještě před deseti lety se roční průměr absolventů pohyboval mezi pěti a šesti inženýry a dvěma absolventy doktorského studia. V důsledku poklesu zájmu o studium technických oborů obecně se nyní průměr absolventů magisterského studia pohybuje okolo tří za rok. Na druhou stranu mírně vzrostl zájem o doktorské studium inženýrství energetických materiálů.

S nezájmem mládeže o studium technické chemie ostře kontrastuje zvýšený zájem průmyslu o specialisty oboru výbušin, který v Pardubicích byl a zůstává jediným na území bývalého Československa. Nedostatek specialistů oboru firmy řeší vysíláním svých zaměstnanců do licenčního studia Teorie a technologie výbušin. Obor tak má význam, i kdyby byl pro fakultu méně ekonomicky zajímavý. „Nejen z hlediska tradice, kdy Československo s Belgií byly před druhou světovou válkou zbrojnicemi nejen Evropy a ČSR významně pomohla vzniku státu Izrael zbraňovými dodávkami, ale i z hlediska soběstačnosti zejména v oblasti obrany, což je v současnosti zvýrazněno mezinárodní situací a navazujícím oživováním speciálních technologií,“ říká Svatopluk Zeman z Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a doplňuje, že významná je i angažovanost na protiteroristické aktivitě v měřítku armád NATO. Nejde však jen o obranu státu. Požadavky na vývoj oboru klade i intenzifikace procesů dobývání surovin, rozvoj dopravního stavitelství a aplikace energetických materiálů v nevybušinářských odvětvích chemického a farmaceutického průmyslu.

Unikátní restaurování v Litomyšli

Stabilní zájem je o studium na Fakultě restaurování v Litomyšli, která spadá pod Univerzitu Pardubice. „Kvalitních uchazečů o studium je dlouhodobě dvojnásobek až trojnásobek. Nepříznivá demografická situace minulých let se téměř neprojevila. Do ročníku přijímáme jen ty nejkvalitnější uchazeče. Nároky máme vysoké,“ říká proděkan fakulty Tomáš Kupka.

Cílem studijního programu je výchova specialistů v oblasti restaurování a konzervace uměleckých a umělecko-řemeslných děl na různých podložkách v rámci ateliérového i terénního restaurování. Obnova a péče o kulturní dědictví je z velké části závislá na ekonomické kondici majitelů a správců památek. „Pokud je ekonomický systém v konjunktuře a současně je vůle věnovat finanční prostředky na obnovu kulturního dědictví, může obor restaurování spíše prosperovat,“ upřesňuje Tomáš Kupka.

Plzeňské novinky

V dalších městech si regionální tradici unikátních oborů teprve budují, zejména v souvislosti s moderními technologiemi. Například Plzeň patří v tuzemsku k lídrům v oblasti bezpilotního letectví a využívání dronů. Fakulta aplikovaných věd ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou a Fakultou strojní nabízí od září 2017 certifikátové studium Technologie pro bezpilotní létání.

A na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara má před akreditací unikátní specializace Design modelling, která se zatím v Česku nevyučuje. „Je to mimořádně perspektivní obor, který umožní práci na zakázkách od firem z automobilového průmyslu,“ říká tisková mluvčí univerzity Šárka Stará.

Západočeská univerzita byla také průkopníkem v oboru Geomatika. Obor, po kterém byla v 90. letech vzhledem k privatizaci majetku velká poptávka, tu studovali lidé ze všech koutů republiky od roku 1995. Jakékoliv rozhodovací procesy, které souvisejí s geodaty, se dnes nedělají v terénu. Soudy rozhodují podle informačního systému katastru nemovitostí. „Dříve mapa zobrazovala stav o mnoho let starší, neaktuální, dnes máme šanci díky moderním technologiím sběru a zpracování geodat získávat potřebné údaje v reálném čase a rozhodovat aktuálně na jejich základě,“ říká garant oboru Václav Čada. Posledních několik let je možné tento obor studovat i na pražském ČVUT.

Sociální zemědělství

Příkladem, kde dochází k propojení tradice s novým evropským trendem, je sociální zemědělství, které má napomoci rozvoji venkova. Bakalářský obor Sociální zemědělství se jako první v ČR pokouší akreditovat Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V případě jižních Čech tedy opět hraje roli silná regionální vazba na zemědělství.

„V oblasti sociálního zemědělství je nezbytné vzdělávání, aby zemědělští podnikatelé více rozuměli práci s osobami sociálně a zdravotně znevýhodněnými a byli připraveni přijímat je různými způsoby na své farmy,“ vysvětluje garant oboru Jan Moudrý ze zdejší Katedry agroekosystémů.

Jednou z takových farem je Dvůr Čihovice v jihočeském Týně nad Vltavou, který je pilotním projektem sociálního zemědělství pro celou střední Evropu a zaměstnává lidi s lehkým mentálním postižením. „Někdy říkám, že ústavy bývají domy smutku, zatímco na farmě je veselo. Statek úžasně ožije už jen tím, že někdo umí prožít obyčejnou radost z úrody jablek nebo narození telete. Sedlák obvykle žije na statku jen s rodinou, tady se ale najednou musíte o někoho postarat, přenést část zodpovědnosti,“ říká soukromý zemědělec Jiří Netík, který se podílel na vytváření metodiky sociálního zemědělství pro Českou republiku a úzce spolupracuje na přípravě oboru se Zemědělskou fakultou. První absolventy oboru už netrpělivě vyhlíží.

Internet věcí

Mezi mladé unikátní obory, které ještě před několika lety neexistovaly, patří Internet věcí. Jako součást bakalářského informatického programu Otevřená informatika jej nabízí Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Technický obor, který spojuje elektroniku a informatiku, nabízí absolventům bezproblémové uplatnění v softwarových firmách nebo společnostech zaměřených například na vozidlovou elektroniku nebo právě aplikace Internetu věcí.

Přesto se obor nedaří bez problémů zcela naplnit a efektivita výuky tedy není vzhledem k nízkému počtu studentů vysoká. „Částečně to souvisí s profilem studentů informatických programů, kteří upřednostňují virtuální svět počítačů před světem reálným, se kterým Internet věcí interaguje,“ domnívá se Jiří Novák z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

„Pro nás jako výzkumně orientovanou fakultu je mnohem efektivnější věnovat se výzkumným projektům, financovaným jak z veřejných, tak stále častěji ze soukromých zdrojů. Jsme však především univerzitou, vzdělávání dalších generací studentů považujeme za jedno z našich poslání a jsme tedy ochotni jej do jisté míry dotovat i z jiných zdrojů,“ doplňuje Jiří Novák.

Existují zbytečné obory?

Tato otázka je pro mnohé velmi citlivá. Není to tak dlouho, kdy maďarská vláda vydala prohlášení, že obor „genderová studia“ musí zmizet z vysokých škol. Stojí za tím zřejmý politický podtext, ale i v Česku se některé obory stávají terčem kritických a posměvačných poznámek, dokonce i z úst vrcholných představitelů státu.

O kulturních antropolozích, kteří míří z fakult rovnou na recepce hotelů, už bylo napsáno mnoho. Není trh přesycen humanitními vzdělanci? „Představa, že si společnost objedná určité obory, a ty proto zvýhodní, se mi nelíbí. Současní studenti tady budou působit dalších čtyřicet let aktivního života, a který z politiků dohlédne, jaký typ vzdělání bude v tu dobu potřeba,“ upozorňuje Petr A. Bílek, který vyučuje Kulturální studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. O budoucnost oboru, který bourá přežité kategorie takzvaného vysokého a pokleslého umění, nemá strach. Právě proto, že se student díky širokému rozhledu, komunikačním schopnostem a kritickému myšlení může uplatnit prakticky kdekoli.

Kdo tedy může z dlouhodobější perspektivy odhadnout, zda najdou rekreologové, sociální ekologové nebo etnomuzikologové uplatnění na trhu práce? „Je velmi pravděpodobné, že během pár let přijdou i na vysoké školy opět silnější ročníky studentů a nebude problém naplnit i malé obory. Zvláště pak ty s přídomkem unikátní,“ uzavírá Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity v Brně.