Výzkum, který se vyplácí: transfer znalostí na nejlepších světových univerzitách

Simon Baker přináší informace o tom, co nás může naučit sdružení univerzit GULF (Global University Leaders Forum) Světového ekonomického fóra o spolupráci univerzit a průmyslu a o ekonomicky přínosných inovacích.

Přeloženo na základě dohody o exkluzivním partnerství s magazínem Times Higher Education. Text v originále najdete zde./ Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine.

Podpora silnějších vazeb mezi firmami a univerzitami je posledních deset let jednou z politických priorit. Je to součást snahy podpořit pokulhávající ekonomický růst, s kterým se řada západních zemí od globální ekonomické krize potýká.

Výrazy jako „transfer“ nebo „výměna“ znalostí jsou pravidelně na pořadu dne a ti, kdo vidí v univerzitách zdroj ekonomického růstu, považují podporu transferu znalostí za zcela neoddiskutovatelně nutnou.

Důležitost propojení mezi průmyslem a univerzitami je očividná i v dokumentu Industrial Strategy, který na konci listopadu 2017 vydala britská vláda a ve kterém se naděje na ekonomický růst po brexitu upínají na oblasti se silným výzkumným potenciálem britských univerzit, jako jsou vědy o živé přírodě a umělá inteligence.

U příležitosti výročního setkání Světového ekonomického fóra (konalo se ve švýcarském Davosu v roce 2018, text byl publikován v roce 2018 – pozn. red.) zpracoval magazín Times Higher Education s pomocí nakladatelství Elsevier podrobný přehled dat o tom, jak s průmyslem spolupracují instituce, které tvoří v rámci Fóra univerzitní společenství známé jako Global University Leaders Forum (GULF). Jeho členy jsou vedoucí představitelé řady nejvlivnějších světových vysokoškolských institucí včetně Harvardovy a Stanfordovy univerzity, MIT (Massachusetts Institute of Technology) a univerzit v Oxfordu a Cambridge.

Výsledná analýza odhaluje některé překvapivé skutečnosti o ekonomickém vlivu těchto univerzit, současně ale vyvolává důležité otázky ohledně povahy spolupráce mezi průmyslem a univerzitami a o tom, jestli by tuto spolupráci nebylo možné využít lépe, aby z ní mohlo těžit více odvětví průmyslu a více zemí, než je tomu v současnosti.

Skupina GULF vznikla v roce 2006 a v současnosti ji tvoří vedoucí představitelé 27 univerzit z 11 zemí. Podle Jaci Eisenbergové, která má ve Fóru na starost spolupráci s univerzitami, jsou členy ty instituce, které jsou podle mezinárodních řebříčků uznávané jako „vedoucí výzkumné ústavy, a také ty, s nimiž si [Světové ekonomické fórum] během let vybudovalo úzký pracovní vztah“. Členské instituce vybírá společně Fórum a stávající členové sdružení GULF.

Vzhledem k těmto výběrovým kritériím převažují mezi členy americké instituce a současně jsou ve skupině zastoupeny všechny univerzity z horních 10 příček žebříčku THE World University Rankings 2018. Jak vysvětluje Jaci Eisenbergová, skupina pracuje na rozšíření geografického zastoupení mezi svými členy a patří do ní už i členové ze zemí s méně proslulými výzkumnými systémy, jako je například University of Cape Town z Jihoafrické republiky. Přesto je ale skóre žebříčku THE všech členů skupiny (s vyloučením univerzity Bocconi, což je soukromá milánská univerzita, která jako jediný člen sdružení na žebříčku THE nefiguruje) v průměru 80. To znamená, že pokud by byla skupina univerzitou, umístila by se v roce 2018 na 25. místě žebříčku.

Data nakladatelství Elsevier ukazují vliv skupiny GULF na světový výzkum ještě jasněji. Členské univerzity byly mezi roky 2012 a 2016 zapojeny do 7 % veškerého publikovaného výzkumu indexovaného v bibliografické databázi Scopus, kterou nakladatelství Elsevier spravuje. Jak uvedl M’hamed el Aisati, viceprezident nakladatelství pro financování, obsah a analýzu: „Jedná se o větší podíl, než jaký mají některé z významných výzkumnických zemí, například Británie (6,4 %), Německo (6,1 %) a Japonsko (5 %)“ (viz graf níže).

Podíl na světovém výzkumu 2012–16

Univerzity GULF v porovnání s vybranými zeměmi

Zdroj: Elsevier

Co se týče objemu publikovaného výzkumu, vede skupinu GULF s pohodlným náskokem Harvard, který stojí za téměř 120 000 studiemi z tohoto pětiletého období. To je zhruba dvojnásobný počet studií oproti univerzitě Tsinghua, která je na druhém místě.

Vliv skupiny na komercializované vynálezy a objevy je ještě očividnější. Když vezmeme v úvahu všechny citace v patentech založených na výzkumu po celém světě za dané období, jsou výzkumné projekty institucí GULF citované asi v 16 % případů. Skupinu tak v tomto směru předčí jen USA, protože americké instituce stojí za více než 40 % citací. A v porovnání s počtem publikací v každé jednotlivé zemi má skupina GULF vyšší míru citací v patentech než jakákoli významná výzkumná země a dvojnásobnou oproti celosvětovému průměru (viz graf níže).

Výzkum v praxi

Citace v patentech na publikaci 2012–15. Porovnání univerzit GULF s vybranými zeměmi (světový průměr = 1)

Zdroj: Elsevier

Jak se dá očekávat, data ukazují i na zájem soukromého sektoru o výzkumné výsledky skupiny. Vědecké články, které skupina v letech 2012 až 2016 publikovala, si ve 14,8 % až 16 % případů stáhly firmy. Toto číslo je vyšší než celosvětový průměr u vědeckých publikací, a to navzdory tomu, že většina univerzit GULF se soustředí na základní, nikoli na aplikovaný výzkum.

Vlastní data magazínu THE ukazují, že v porovnání s jinými univerzitami jsou některé z institucí skupiny GULF na špičce, co se týče získávání financí ze zdrojů v průmyslových odvětvích. V této kategorii vítězí východoasijské univerzity, protože v zemích jako Jižní Korea a Čína má průmysl na financování vysokoškolského vzdělávání významný podíl. Dobře si vede ale i Kalifornský technologický institut (Caltech) a University of Cape Town. A v porovnání podle konkrétních průmyslových sektorů vedou v některých odvětvích jiné z univerzit skupiny: Oxford je na špičce v klinických oborech, zatímco Caltech a MIT vedou v informatice (viz pavučinový diagram níže).

Skóre pro příjem z průmyslu na žebříčku THE 2018 podle sektoru



Je tedy očividné, že pro členy skupiny GULF funguje spolupráce s průmyslem oběma směry. Jak ale tyto vztahy vznikají? Stojí za nimi podnět ze strany univerzit, které hledají alternativní možnosti financování? Nebo ze strany firem, které chtějí získat konkurenční výhodu v oblasti výzkumu a vývoje? A přináší tato spolupráce kromě financí i jiné výhody?

Podle Nicka Jenningse, prorektora pro výzkum a obchodní činnost na Imperial College London, je příjemné, pokud spolupráce s průmyslem znamená pro instituci příjem – například díky komercializaci výzkumných objevů – rozhodně se ale nejedná o hlavní cíl činnosti Královské univerzity.

Jak říká: „Je skvělé, pokud se nám podaří vytvořit něco, co vydělává peníze, pro většinu průmyslového výzkumu a podniků typu spin-off to ale neplatí. Mnohem víc nás zajímá, jaký mají naše výsledky vliv – a to může zase zpětně pozitivně ovlivnit aplikovatelnost. Když chcete [jako akademik] něco uplatnit v reálném světě, často zjistíte, že vaše senzační…metoda nebo technika nejsou tak úplně to, co je potřeba, a to vám dá podnět k dalšímu výzkumu.“

Imperial College London spolupracuje s významnými firmami, jako je Rolls Royce a IBM, které si svou současnou pozici budovaly celá desetiletí, a Jennings přiznává, že navazování kontaktů „je snadnější v zavedených odvětvích, která vždy spolupracovala s univerzitami,“ v porovnání se společnostmi „v novějších sektorech, které na to nejsou zvyklé“. Stejně tak uznává, že budování vztahů s novými společnostmi zahrnuje „určité počáteční porodní bolesti, kdy musí všichni pochopit, co je cílem toho druhého,“ trvá ale na tom, že by to nemělo akademiky odradit od hledání spojenectví v nových a neprobádaných vodách.

Podle údajů nakladatelství Elsevier o univerzitách skupiny GULF je většina spolupráce momentálně zaměřená na oblasti, jako jsou vědy o živé přírodě a informatika. Seznamu 20 společností, které nejčastěji publikují články společně s akademiky, vévodí významné IT firmy, jako je Microsoft, IBM a Google, a velké farmaceutické společnosti, jako je GlaxoSmithKline a Pfizer (viz obrázek níže).

V dobré společnosti: největší průmysloví partneři

20 největších průmyslových partnerů univerzit skupiny GULF

Zdroj: Elsevier

Může to být jednoduše tím, že objevování nových léčiv a rozvíjející se technologie mají pro komercializaci výzkumu největší potenciál, je ale také možné, že jsou tu ve hře složitější důvody a trendy.

Podle Adama Stotena, provozního ředitele společnosti Oxford University Innovation, která spravuje transfer technologií Oxfordské univerzity, došlo v případě lékařských věd v posledních letech k posunu, kdy velké farmaceutické společnosti začaly „redukovat svou kapacitu a možnosti v oblasti objevování nových léků“.

„Namísto toho se začaly interně více zaměřovat na provádění klinického testování nových léků a [jejich] marketing a prodej, a hledají tedy menší biotechnologické firmy a univerzity, které by zajistily raná stádia inovací.“
To vedlo k vytvoření nových inovativních vztahů mezi akademickou a průmyslovou sférou, jako je například LAB282, spolupráce zaměřená na počáteční fázi výzkumu v hodnotě více než 10 milionů liber mezi Oxfordem a německou farmaceutickou firmou Evotec. Ta poskytuje financování, odborné znalosti a technologie vybraným akademickým výzkumným projektům, v nichž vidí potenciál budoucí komercializace. Oxford si ponechává práva duševního vlastnictví ke svým objevům a Evotec zase získává podíl na všech společnostech, které vzniknou jako spin-off výzkumu.

Stoten také v poslední době zaznamenal trend směrem k otevřenějším modelům inovace se zapojením větších multinárodních subjektů. Jako příklad uvádí Structural Genomics Consortium, organizaci, kterou založila charitativní nadace pro zdravotnický výzkum Wellcome Trust, ale kterou dnes podporuje řada významných farmaceutických firem jako Pfizer a Bayer. Všechny výsledky výzkumu – který se zabývá trojrozměrnými strukturami lidských bílkovin – jsou otevřeně přístupné, ale podle Stotena spatřují firmy dlouhodobý potenciál ke komerčnímu využití objevů v pozdější fázi.

„Podle mě je tu teď vyšší zájem ze strany společností v oblasti věd o živé přírodě, ale i z jiných sektorů, které se začínají dívat na univerzity jako na zdroj nových nápadů na produkty. Rozhodně dochází ke spolupráci v ranějších fázích a je to součást většího trendu otevřené inovace“, říká.

V oblasti informatiky je otevřená inovace a sdílení objevů zažitější. Sandy Blyth, globální výkonný ředitel sekce Outreach v rámci centra Microsoft Research, má na starost spolupráci firmy s akademickou sférou. Otevřené publikování bylo podle něj „ustavujícím principem“ centra.

„Od našeho založení v roce 1992 pracujeme na tom, abychom náš výzkum a vědecké poznatky co nejvíce šířili mezi ostatní. Jsme si vědomi přínosů, které toto sdílení informací má, včetně jejich důkladnějšího přezkoumávání, zvážení a kritiky a obecně zvýšení objemu dostupných vědeckých, akademických a kritických poznatků,“ uvádí Blyth.

Isabel Yangová, viceprezidentka dalšího dlouhodobého partnera univerzit z oblasti technologií, společnosti IBM, také zdůrazňuje, že její firma „rozhodně podporuje publikace“ a rozšiřování otevřeného softwaru. „Jsme přesvědčení, že naše práce s univerzitami by měla být co nejvíce otevřená,“ říká, dodává ale, že „v situacích, kdy máme za to, že by duševní vlastnictví mělo být chráněno, podá univerzita nebo IBM patentovou přihlášku“.

Je ale tento otevřený přístup k vědě opravdu důvodem, proč sektor technologií a věd o živé přírodě dominuje spolupráci s univerzitami? Jedná se o něco, co by se měly ostatní sektory pokusit napodobit? Nebo tu jde spíš o to, že největší firmy a nejbohatší sektory si mohou spolupráci ve výzkumu dovolit? A není tu i riziko, že by si tyto firmy mohly vybírat ke spolupráci pouze úzkou vybranou skupinu elitních univerzit?

Thomas Hanke zodpovídá ve firmě Evotec za akademickou spolupráci a část své pracovní doby teď tráví na Oxfordské univerzitě výběrem projektů, které se stanou součástí LAB282. Podle jeho názoru je nevyhnutelné, že určitá výzkumná centra budou přitahovat spolupráci firem.

„Působí tu něco jako gravitační síla. Jakmile najdete ta centra excelence – jako je takzvaný zlatý trojúhelník v Británii [Cambridge, Oxford a Londýn] a okolí Bostonu nebo Bay Area [poblíž San Francisca] v USA – začnou vznikat synergie, kdy dojde ke spojení odborných znalostí, peněz a konkrétních dovedností, a jakmile dosáhnou určitého kritického množství, začnou lákat další financování a další experty,“ říká Hanke. „Zároveň jsem ale přesvědčen o tom, že v Británii i v Evropě existují další místa, kde se dělá vynikající věda – a Evotec je otevřený novým partnerstvím.“

Data nakladatelství Elsevier také ukazují, že GULF jako skupina dokázala nejen přitáhnout velký podíl spolupráce s průmyslem, ale že si jednotlivé univerzity zároveň vytvořily velmi silné výzkumné vazby mezi sebou (viz obrázek níže).

Neuronové sítě: síla partnerských vztahů univerzit skupiny GULF

Rozsah a citační impakt spolupráce mezi univerzitami GULF

Zdroj: Elsevier

M’hamed el Aisati z nakladatelství Elsevier říká, že ho fascinuje, do jaké míry mapa spolupráce univerzit – kde je objem publikační spolupráce univerzit vyjádřen tím, jak blízko k sobě jsou umístěny – stále odráží jejich zeměpisnou polohu.

„Když se podíváte na univerzity v centru, jedná se o instituce v západních zemích,“ upozorňuje, zatímco na vzdálených okrajích jsou většinou instituce v Asii (výjimkou je univerzita v Georgetownu, možná kvůli specifické povaze jejích partnerských vztahů).

Vliv této interní spolupráce v rámci skupiny na citace jejích výzkumných výsledků je ohromný: tmavší barva čar na mapě ukazuje, že citační impakt práce spoluautorů z těchto institucí vážený podle disciplíny je trvale vysoký.

Současně to ale vzbuzuje otázku, jestli podobné sítě elitních výzkumných univerzit nechtěně neodvádějí výzkumné zdroje z jiných institucí a zeměpisných oblastí a potenciálně tak neoslabují možnost jiných univerzit přispět k ekonomické transformaci svých regionů.

Stoten říká, že přestože společnosti skutečně často láká spolupráce s velkými institucemi s širokou škálou vynikajících výzkumných projektů, existují i menší univerzity, které „udržují velice produktivní, dlouhodobá strategická partnerství s firemními partnery ve vysoce specializované vědecké oblasti“. Jennings z Imperial College London k tomu dodává, že „zeměpisná poloha hraje poměrně důležitou roli“ v řadě vztahů s firmami, kdy se společnosti jednoduše rozhodnou spolupracovat s tou vysokoškolskou institucí, kterou mají nejblíž.

Podle dat nakladatelství Elsevier jsou nejsilnější vztahy mezi průmyslem a akademickou sférou omezeny na západní země, a to zejména na USA a Británii. Hanke ze společnosti Evotec vidí „v Británii větší otevřenost podobné spolupráci, než jaká se momentálně zdá být v některých oblastech kontinentální Evropy,“ což přisuzuje částečně nedávným tlakům na veřejné financování, především ale většímu podnikatelskému duchu akademických pracovníků v Británii.

„Moje zkušenost naznačuje, že v zemích jako Francie, Německo nebo Itálie je této podnikavosti méně a akademická komunita je tu uzavřenější,“ podotýká Hanke.

Jennings zase dodává, že rozvojové země by mohly ze vztahů mezi průmyslem a akademickou sférou více těžit, pokud by se změnila povaha a rozsah spolupráce s těmito zeměmi díky programům financování, jako je britský Global Challenges Research Fund – pětiletý program s financováním ve výši 1,5 miliardy eur zaměřený na řešení problémů, kterým rozvojové země čelí, a to částečně prostřednictvím rozvoje jejich vlastní výzkumné kapacity. „Myslím si, že to povede k významné změně trendů a k novým vlivům,“ předvídá Jennings.

Je zřejmé, že schopnost univerzit ve skupinách, jako je GULF, využívat své sítě kontaktů k rozšíření ekonomického vlivu za obvyklé hranice bude v budoucnu pro transfer znalostí nezanedbatelnou výzvou. Z toho také vyplývá, že pokud má z ekonomického růstu těžit větší počet lidí a zemí, než je tomu teď, bude důležité se s touto výzvou poprat. 

Citační impakt: univerzity sklízí ze spolupráce nadměrnou část přínosů

Zdroj: Elsevier

Data nakladatelství Elsevier ohledně vlivu propojení mezi akademickou a průmyslovou sférou v rámci skupiny GULF ukazují, že univerzity a společnosti ne vždy těží ze spolupráce stejnou měrou, alespoň co se týče impaktu společného výzkumu.

Univerzity, které spolupracují s Microsoftem (společnost s nejvyšší mírou spolupráce s univerzitami skupiny GULF), těží ze společných publikací více než výzkumníci Microsoftu, co se týče vlivu na citační impakt výzkumu vážený podle disciplíny (field-weighted citation impact, FWCI) – to je měřítko citačního impaktu, které zohledňuje celosvětový průměr a průměr v dané disciplíně.

Hongkongská vědecko-technologická univerzita (HKUST) zaznamenala při spolupráci s Microsoftem více než pětinásobný nárůst tohoto měřítka a korejský institut KAIST čtyřnásobný. U jiných univerzit skupiny GULF je impakt menší, ale většinou stále těží ze spolupráce víc než Microsoft, když se výsledky srovnají s celkovým FWCI společnosti (které zohledňuje všechny vědecké články publikované firmou mezi roky 2012 a 2016, ať už samostatně, nebo společně s dalším partnerem). V některých případech dokonce společná práce firmy s univerzitami skupiny GULF, včetně spolupráce s Princetonskou a Harvardovou univerzitou, zaznamenala nižší FWCI, než je celkový průměr firmy.

Sandy Blyth, globální výkonný ředitel sekce Outreach v rámci centra Microsoft Research, má nicméně jasno v tom, že díky spolupráci s akademickým sektorem „získají naši zákazníci a partneři v konečném důsledku lepší produkt nebo službu“.

„Výzkum Microsoftu získává na kvalitě, protože máme zpětnou vazbu k našim nápadům, máme širší záběr a větší možnosti díky zdrojům špičkových univerzit a jejich studentů a akademických pracovníků.“
A Isabel Yangová, viceprezidentka IBM – další firmy s dlouhou historií akademické spolupráce – upozorňuje na „očividný“ přínos spolupráce mezi univerzitami a průmyslem: „vychovávání nové generace talentovaných lidí, z které těží nejen IBM, ale celá společnost“.

Redakčně zkráceno. Text v originále najdete zde