Simulační centrum Masarykovy univerzity změní výuku mediků i zubařů

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity zahájila začátkem října novou éru své výuky. Studenty všeobecného lékařství a zubního lékařství totiž nyní čeká studium v simulačním centru v bohunickém kampusu školy. Neboli v pětipatrové cvičné nemocnici za téměř miliardu korun. Budova SIMU je plná technologií, které mají studentům umožnit natrénovat si řešení různých situací, včetně rozhodování pod časovým tlakem, ale zároveň bez rizika, že ublíží pacientům.

Budova SIMU a cvičná nemocnice jsou ale jen špičkou ledovce několikaleté práce týmu, který se snaží změnit přístup k výuce budoucích zdravotnických profesionálů.

„SIMU není jen nová budova, jeho hlavní přínos je v nových možnostech vzdělávání spočívajících v zavedení výukových metod, které podporují aktivní učení, zlepšení komunikačních a rozhodovacích dovedností a týmové spolupráce,“ říká děkan Lékařské fakulty Martin Repko s tím, že díky tomuto projektu by se studenti v podstatě všech zdravotnických oborů měli naučit co nejlépe pracovat s pacientem ještě předtím, než se dostanou ke skutečným nemocným lidem.

SIMU spolufinancovala EU v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praktická výuka tu již od října probíhá. Slavnostní otevření SIMU plánované na 15. října bylo nicméně s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a z ní vyplývající omezení odloženo na později.

Nácvik dovedností i rozhodování

Simulace by měly studentům pomoci v tom, aby se naučili jednak základy společné pro všechny zdravotnické profese, a na druhé straně vysoce specializované úkony, jako jsou raritní diagnózy nebo zákroky. Nejde přitom o nějaký nový způsob biflování znalostí, ale zkoušení a zlepšování praktických dovedností. Kromě toho simulační výuka pomáhá budovat také kompetence pro 21. století, tedy analýzu a využívání dostupných informací v komunikaci a týmové práci.

„Simulace zavádíme všude tam, kde to dává smysl. Cílem je mimo jiné studenty motivovat, aby zjistili nejen, co by je mohlo bavit, ale také pro co mají talent. Není totiž nic horšího, než když člověk těsně před atestací zjistí, že si vybral specializaci, pro kterou nemá předpoklady. Může to být jemná motorika, trojrozměrná představivost či komunikační dovednosti. Věříme, že budeme umět studentům říct, že jim něco objektivně jde lépe nebo hůře díky tomu, že si to vyzkouší,“ přibližuje další z výhod inovované výuky ředitel simulačního centra a proděkan LF MU pro rozvoj a studium v klinických oborech všeobecného lékařství Petr Štourač.

Než se tedy dostanou do reálné klinické praxe, setkají se studenti v SIMU s kompletní nabídkou metod simulační medicíny. Od počítačových simulací s nízkou mírou věrnosti, tedy takzvaných virtuálních pacientů, přes trenažéry nácviku manuálních dovedností až po pokročilé pacientské simulátory, které mohou reagovat podobně jako běžné lidské tělo. 

Každá pomůcka i simulovaný proces mají své dané místo v osnovách studijních programů, které v souvislosti s projektem prošly zásadní obměnou a reakreditací. Tým pod vedením ředitele Štourače tak musel kromě stavby a vybavení simulačního centra zajistit také rozsáhlé vzdělávání vyučujících k tomu, aby nové formy výuky zvládli, a připravit novou náplň jednotlivých předmětů, které se v centru budou učit.

Učí se i učitelé

Učitelé a lektoři působící na Lékařské fakultě MU prošli v uplynulých měsících řadou školení u zahraničních odborníků i domácích kolegů. Jednou z nich byla například anestezioložka Martina Kosinová. „Absolvovala jsem řadu kurzů a školení v České republice i v zahraničí. Prohlubovala jsem si v nich praktické dovednosti, znalosti komunikace, dávání zpětné vazby nebo takzvaného debriefingu, tedy způsobu hodnocení, kdy se lektor snaží navést studenta k tomu, aby sám odhalil chyby ve svém postupu,“ říká Kosinová. V SIMU budou lektoři využívat také metody participativního učení, kdy se studenti učí vzájemnou diskuzí nad problémem či při simulovaných akcích.

To však vyžaduje nový přístup jak od vyučujících, tak od studentů. Lektoři mají mnohem větší podporu výuky než v minulosti, a to nejen technickou při ovládání simulátorů. „V konceptu připraveném pro výuku první pomoci v SIMU budou už do výuky zapojení proškolení studentští lektoři. Studenti vyšších ročníků všeobecného lékařství budou učit mladší kolegy, a vyučující akademik tak bude přítomen jen v roli experta na probíranou problematiku. Umožní nám to rozdělit studenty na malé skupiny po maximálně šesti lidech, a každý tak dostane šanci si věci skutečně vyzkoušet,“ přibližuje nové formy výuky Kosinová. 

Jiné nároky než dosud bude mít tento způsob výuky také na studenty. Do hodin v SIMU budou muset chodit připravení. Přednášky jsou pro ně připravené v online podobě a na každou simulaci v novém centru si budou muset nastudovat přichystané materiály a splnit vstupní test. Přímo ve výuce už se tak budou všichni soustředit jen na nácvik potřebných dovedností a nebudou se zatěžovat teoretickým výkladem. 

SIMU, které má studenty co nejvíc přiblížit praxi, se pokusí studenty vtáhnout také do rozhodovacího procesu. Měli by si v rámci výuky projít tím, jak vypadá celý léčebný proces od diagnostiky pacienta, péče o něj včetně reálných souvislostí, které nenajdou v učebnicích a které si člověk neuvědomí, dokud je nezažije.

Simulace odlehčí praxím

O této zásadní proměně charakteru výuky uvažovala Lékařská fakulta MU několik let. „Řešili jsme především to, jak obohatit praktickou výuku v nemocnicích. Praktické stáže jsou pro studenty povinné, ale naráží na několik omezení. Zkracování doby hospitalizace a také rostoucí neochota pacientů podílet se na školení mediků znamená, že studenti mají mnohem menší šanci setkat se s člověkem s konkrétní diagnózou nebo sledovat kompletní péči o něj,“ přiblížil Štourač jeden z důvodů, proč se výuka ve světě i v České republice stále víc zaměřuje na simulační postupy. 

„Simulační centrum představuje snížení závislosti klinických oborů na výukové kapacitě nemocnic. Vnímám ho jako naprosto zásadní doplněk k​e spektru moderní výuky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a jako naprosto výjimečný projekt nejen v rámci České republiky. Navíc v ‚době koronavirové‘ význam SIMU výrazně narůstá, protože se zde otevírají další výukové možnosti, než jen tradiční kontakt s pacienty v nemocničním prostředí. Projektem SIMU nicméně strategický výhled univerzity nekončí. Naší další ‚metou‘ je rozvoj farmaceutických oborů a zejména pak rozvíjení synergického potenciálu mezi přírodovědnými a medicínskými obory právě v této oblasti,“ dodal rektor MU Martin Bareš.