UNESCO: Univerzity mají politiky genderové rovnosti, praktické kroky ale chybí

Soustředit se zejména na počet přijímaných žen nebo zvýšení jejich počtu v přírodovědných a technických oborech, jako tomu bylo doposud, nestačí. Diskuse musí být komplexnější. Jedině tak mohou být programy na podporu genderové rovnosti úspěšné. Ukazují to závěry výzkumu, vedeného ve spolupráci UNESCO a společností THE, jehož druhá část byla představena na mezinárodní UNESCO konferenci v Barceloně na konci května. 

Zpráva označuje univerzity za klíčové instituce v úsilí za genderovou rovnost. Ukazuje také, že přestože školy mají zavedené různé nástroje na podporu genderové rovnosti, konkrétní důkazy o jejich využívání, chybí. Obsahuje také deset doporučení pro univerzity v oblasti genderové rovnosti.

Údaje z více než dvou tisícovek univerzit po celém světě, založené na datech žebříčku THE World University Rankings 2022, ukazují, že ne všechny přírodovědné a technické obory (v angličtině tzv. STEM subjects: science, technology, engineering and mathematics) trpí nedostatečným zastoupením studentek. Ve vědách o živé přírodě tvoří studentky 57 procent, zatímco ve fyzikálních vědách je to kolem 45 procent. V informatice a technických oborech je počet výrazně nižší, pohybuje se okolo 26 procent procent. Naopak v medicíně a humanitních vědách je žen více. 

Školy tak podle zprávy musí zkoumat trendy oblasti genderové rovnosti na detailnější úrovni, než jako tomu bylo doposud, kdy se zaměřovaly pouze na rozdělení přírodovědné a technické versus humanitní obory. Jedině tak budou opatření v oblasti genderové rovnosti dobře zacílená.

„Stále více zjišťujeme, že pojem ‚STEM‘ je pro pochopení genderové nerovnosti příliš široký. Z hlediska rovnosti žen a mužů není situace u všech oborů STEM stejná, liší se v tom, jak jsou k ženám otevření, pokud jde o kulturu oborů a to, jak se s ženami zachází,“ uvedla pro THE Katharina Block z Amsterdamské univerzity, jejíž výzkum se zaměřuje na genderovou segregaci na trhu práce. 

Data ze zprávy zároveň ukázala, že zatímco se veškeré diskuse zaměřily na to, proč ve STEM oblastech není tolik žen, zdaleka ne všechny obory trpí nedostatkem studentek, v tzv. life sciences například již ženy převažují. Zatímco se tedy jejich počet obecně zvyšuje, větším problémem se podle Kathariny Block stává nedostatečné zastoupení mužů v oborech „zaměřených na péči“, jako jsou například psychologie nebo vzdělávání. Tomuto tématu podle ní nebyla věnována taková pozornost, protože pečovatelským oborům bývá často přisuzován nižší status.

„STEM stále většina vnímá jako obory s vyšším statusem. Naopak kariéra v oborech zaměřených na péči není muži vnímána jako prestižní, “ řekla Block s tím, je třeba si uvědomit, že i rozhodnutí mužů jsou formována tradičním vnímáním genderových rolí. Podle ní je načase, abychom přehodnotili nízký status, který obvykle přisuzujeme povoláním, jako jsou učitelé, zdravotní sestry nebo sociální pracovníci. „Jakmile uznáme jejich význam, bude snazší argumentovat, proč bychom i na ně měli upozorňovat v debatách o rovnosti pohlaví.“

Zpráva potvrdila i – již delší dobu diskutovaný – nepoměr mezi zastoupením mužů a žen ve vedoucích funkcích: celosvětově je v seniorních pozicích pouze 36 procent žen, počet autorek výzkumných článků je ještě nižší, a sice 29 procent.

Nedostatek praktických kroků

Výzkum také prokázal, že značná část univerzit nebyla schopna poskytnout relevantní důkazy o podpoře genderové rovnosti, přestože podle svých slov řadu opatření zaměřených na podporu žen zavedli.

Studie se zaměřila na 12 indikátorů genderové rovnosti. Nejhůře na tom byla oblast mentorských programů pro studentky. Zatímco okolo 60 procent institucí uvedlo, že takovéto programy mají, méně než čtvrtina předložila konkrétní příklady. 

Lépe na tom byly oblasti týkající se mateřství či otcovství a též politiky proti diskriminaci žen – okolo 90 procent škol uvedlo, že je má nastaveny. Ale pouze 48 procent institucí poskytlo i nějaké příklady z praxe (a pouze v přibližně 20 procentech šlo o konkrétní důkazy).

Co se týká poskytování péče pro děti, nejnižší procento institucí, které tuto péči zajišťují, měla Francie (pouze 15 procent) oproti 100 procentům u kanadských a australských institucí. 

Novým tématem v genderové rovnosti jsou práva transgender osob: 70 procent sledovaných univerzit už mělo zavedené politiky proti jejich diskriminaci, v některých zemích ale stále úplně chyběly. 

Podle Susanne Täuber, docentky z Univerzity v Gröningenu, tato zjištění odrážejí rozdíly mezi teorií a praxí, tedy, že některá pravidla jsou zavedena jen zdánlivě, a často nejsou implementována napříč institucemi, nebo jsou prezentována jako „rychlá řešení“ problémů spíše než jako řešení komplexní a udržitelná. Pro magazín THE dodala, že nedostatek poskytnutých důkazů naznačuje, že akademická obec o existenci některých genderových politik a služeb vůbec ani nemusí vědět. 

„To je velký problém, protože sice máme politiky a legislativu, ale ty nejsou implementovány,“ řekla a dodala, že některým ženám mohou samozřejmě i takové politiky pomoci, protože je na ně například jejich přímý nadřízený upozorní nebo je zavede. Bude se vždy ale jednat spíše o výjimečné situace než o systémové řešení.

S tím souhlasila i Athene Donald z Cambridgeské univerzity: Pokud univerzity neposkytují důkazy, naznačuje to podle ní, že tyto politiky nebyly v podstatě vůbec implementovány. „Napadá mě spousta příkladů, kdy lidé na univerzitách například říkají: ‚Nebudeme tolerovat šikanu‘. Ale kde je to napsané? Jak se s tím vypořádáte? Myslím, že konkrétní kroky  stále chybí,“ doplnila pro THE.

První část zprávy z průzkumu vyšla u příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března, a kromě dat a hodnocení 18 různých indikátorů ze 776 univerzit po celém světě obsahovala také pět případových studií z univerzit, které jsou ve svých regionech výraznými tahouny v oblasti genderové rovnosti. Jednou z nich byla irská Trinity College Dublin (rozhovor s Eileen Drew z Trinity College Dublin čtěte zde). 

Druhá část, představená na UNESCO konferenci v Barceloně 20. května, zkoumala údaje z 938 škol a obsahuje také deset doporučení pro univerzity v oblasti genderové rovnosti.

Zdroj: THE, Zpráva Gender Equality: How global universities are performing – část 1 a 2