Ze světa: Drahý open access v Nature i německé miliardy eur na ochranu klimatu

Časopis Nature umožní publikovat v otevřeném režimu – ovšem za vysoký poplatek přes 250 tisíc korun. Německá vláda na příštích pět let zdvojnásobí rozpočet pro vědecké projekty zaměřené na globální oteplování a udržitelnost. A nizozemskému největšímu multidisciplinárnímu průzkumu vědecké integrity hrozí, že nesplní své cíle poté, co dvě třetiny oslovených institucí odmítly spolupracovat kvůli strachu z negativní publicity.

Nature umožní publikovat v open access

Vydavatel vědeckých časopisů Springer Nature oznámil možnost publikovat v Nature od roku 2021 v režimu open access (OA). Za uveřejnění vědeckého textu v režimu otevřeného publikování autoři zaplatí 9 500 eur (přes 250 tisíc korun).

„Poplatek je nehorázně vysoký, ale mnozí ho stejně zaplatí. Akademici totiž stále sází na prestiž. Naproti tomu recenzenti ale mohou dospět k závěru, že časopis na jejich bezplatné práci vydělává až příliš,“ píše v komentáři pro britský magazín THE Dorothy Bishop, profesorka neuropsychologie na Oxfordské univerzitě.

Necelých deset tisíc eur je podle Bishopové pro mnoho vědců obrovská suma a vědci z méně ekonomicky vyspělých zemí si ji nebudou moci dovolit.

Springer Nature byl ke svému přístupu vlastně spíše přinucen. A to iniciativou velkých organizací jako například Evropská výzkumná rada či Welcome Trust. Ty vyžadovaly, aby výstupy jimi financovaných vědeckých projektů vědci zveřejnili právě v režimu otevřeného publikování.

Na svém webu sice Nature uvádí, že se hlásí k otevřenému publikování a chce na něj plně přejít, Bishopová ale namítá, že jde jen o určitou výseč textů a většina časopisů vydavatelství stále zůstává u tradičního a pro něj velmi lukrativního obchodního modelu.

„Čtenáři a knihovny platí za přístup k práci, kterou jim jejich autoři věnovali zdarma,“ napsala Bishopová a dodala: „K celé situaci je možné se postavit dvěma způsoby. Buď instituce přimějí vědce, aby si rozdíl za publikování v Nature oproti běžným OA časopisům hradili ze svých projektů – pak už bude na nich, jestli investují spíš do nových stážistů nebo na publikování v Nature. Anebo vědci odmítnou své články do časopisů Nature posílat.“

Zdroj: THE, Nature

Německo dá 4 miliardy eur na výzkum klimatické krize

Německá vláda na konci listopadu oznámila, že na příštích pět let zdvojnásobí rozpočet pro vědecké projekty v rámci své strategie FONA. Na výzkum zaměřený na globální oteplování a udržitelnost vyčlení čtyři miliardy eur (asi 108 miliard korun).

„Globálních cílů OSN v oblasti udržitelnosti budeme moci dosáhnout pouze pomocí inovací, které jsou ekonomicky, ekologicky a sociálně vyvážené. To vyžaduje nové nápady a životaschopná řešení. S ohledem na to potřebujeme další investice do výzkumu v oblastech ochrany klimatu a udržitelnosti,“ uvedla spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Anja Karliczek.

Projekty by měly sledovat tři strategické cíle. Patří mezi ně omezení globálního oteplování a zmírnění dopadů změny klimatu, zachování přírodních zdrojů planety a zlepšení kvality života každého jednotlivce prostřednictvím sociálního a ekonomického rozvoje.

Zdroj: BMBF, University World News

Na největším průzkumu vědecké integrity univerzity odmítají spolupracovat

Největšímu multidisciplinárnímu průzkumu vědecké integrity hrozí, že nesplní své cíle poté, co dvě třetiny oslovených institucí odmítly spolupracovat kvůli citlivosti předmětu studie či strachu z negativní publicity.

Jak píše magazín Science, národní průzkum má v Nizozemsku skončit 7. prosince, výzkumný tým z amsterdamského University Medical Center (AUMC) ale zatím shromáždil odpovědi od méně než patnácti procent ze čtyřiceti tisíc oslovených.

„Mělo se jednat o společné úsilí, ale skončili jsme jako osamocený satelit ve Sluneční soustavě, který se pokouší vysílat signály,“ řekla pro Science Gowri Gopalakrishna, postdoktorandka z AUMC, které studii za 800 tisíc eur koordinuje.

Výzkum začal plánovat bývalý rektor Svobodné univerzity v Amsterdamu Lex Bouter už v roce 2016. Jeho cílem bylo řešit nedostatek údajů o nevhodných výzkumných postupech a vědeckých pochybeních. Chtěl se zeptat všech akademiků v Nizozemsku nejen na to, jak provádějí svůj výzkum, ale také na pracovní návyky, tlaky a další aspekty akademického života.

Nesetkal se ale s příliš velkým pochopením. Rektoři namítali, že podobná forma výzkumu není pro tak citlivé téma právě vhodná, jiní považovali průzkum za příliš zaměřený na špatné chování, jako je například falšování dat.

„Považoval jsem studii za neobjektivní,“ uvedl pro Science Henk Kummeling, rektor Utrechtské univerzity, která se studie nezúčastnila. „Pokud požadujete informace pouze o nevhodných výzkumných postupech, už předem víte, co z průzkumu získáte.“ Jiní poukazovali na nepřesnou metodologii studie nebo v průzkumu obecně neviděli žádný přínos.

„Myslím, že šlo hlavně o strach z negativní publicity,“ řekla ale koordinátorka Gopalakrishna. Po změnách metodologie se nakonec do studie zapojilo pět z patnácti oslovených nizozemských univerzit, ostatní se přesvědčit nepodařilo.

Po 7. prosinci bude tým muset určit, zda je vzorek reprezentativní. Vedoucí týmu Bouter i za stávající situace očekává, že se data budou dát použít: „Jsem z toho trochu zklamaný, ale s více než pěti tisícovkami odpovědí jde stále o největší podobný průzkum.“

Zdroj: Science, NSRI2020