Bylo zcela logickým rozhodnutím, že když se VŠB – Technická univerzita Ostrava zapojila do projektu University leaders in SDGs, chopil se profesor Vladimír Čablík analýzy zmapování situace nakládání s odpady v jejím kampusu.
Sám se oblasti odpadového hospodářství věnuje odborně již řadu let a úzce spolupracuje také s firmami, které v Moravskoslezském kraji tuto problematiku řeší. Tématem jeho profesorské inaugurační přednášky bylo právě Úprava a zpracování surovin a odpadů v kontextu surovinové soběstačnosti EU. Společně tedy s kolegy i studenty z Katedry environmentálního inženýrství zpracovali kompletní dokument, který zkoumá možnosti, jak celý proces odpadového hospodářství nastavit efektivněji.
„A to nejen po ekonomické stránce. Je potřeba k problematice přistoupit z pohledu platné legislativy i estetizace, dodává prof. Čablík a pokračuje, “současná platná legislativa se časem může a s velkou pravděpodobností bude měnit, musíme být připraveni na striktnější pravidla třídění.“ VŠB-TUO v současné době využívá povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů na základě rozhodnutí Magistrátu města Ostrava
Hlavní kampus VŠB-TUO sídlí na 36 hektarech a skládá se z 56 budov, součástí je i několik budov kolejí, stravovací zařízení a sportoviště. Celý komplex, včetně učeben, přednáškových sálů a samozřejmě laboratoří je malým městem na kraji městské části Ostravy-Poruby. Analýza odpadu byla tedy srovnatelná s parametry obce, ovšem s výraznými specifiky.
„Nejdůležitější je ale spolupráce provozních útvarů a odborníků na odpady. Některé názory se mohou lišit, důležité je hledat společná řešení. Jedním z hlavních úkolů k řešení se ukázala dráha odpadu mezi košem z místnosti, např. z kanceláře nebo učebny, do kontejneru. Se studenty jsme analyzovali množství i skladbu odpadu,“ prof. Čablík nastiňuje výsledky analýzy.
Tým zjistil, že může při manipulaci dojít ke kontaminaci vytříděného odpadu, kvůli které se pak z vytříděného papíru stane směsný komunální odpad, popř. spalitelný odpad definovaný výjimkou. Problémem je také neexistence lisu v současném typu velkoobjemových nádob na odpad. Dochází tak k situaci, kdy je kontejner plný, ovšem jen vizuálně, protože je materiál lehký, objemný a vyplní celý prostor. Názorným příkladem je papír nařezaný skartovačkou. Po slisování by bylo jeho množství třeba na třetině velikosti dané sběrné nádoby. Což by snížilo počet svozu odpadu, podle kterého se nyní odvíjí cena, kterou univerzita platí.
Na VŠB-TUO v současné době studuje 12 000 studentů, z toho ze zahraničí 1 500, a ti si na univerzitu také dovezli své zvyky, včetně toho, jak se v jejich zemi přistupuje k třídění odpadu. Na kolejích, kde je přes 2 000 studentů, je striktněji dodržováno třídění na více složek, je proto důležité se studenty problematiku třídění komunikovat.
Vědecko-výzkumná činnost i smluvní výzkum produkují nebezpečné odpady, které je potřeba řešit procesně i ekonomicky, protože je jejich likvidace náročnější v obou směrech. VŠB-TUO tedy musí nastavit i postup, jak náklady na odstranění nebezpečného odpadu přenést na zadavatele smluvního výzkumu.
Další položkou je gastroodpad, ten je díky objednávkovému systému pro stravování na VŠB-TUO minimalizován, používá se 1 ks popelnice o objemu 120 litrů, která se vyváží dvakrát týdně a ani nebývá plná. Pro dokreslení objemu stravování univerzita za září 2022 – prosinec 2022 vydala 96 900 porcí jídel, to je cca. 1 182 denně za pracovní den. Gastroodpad i tříditelný odpad také souvisí s pořádáním velkých eventů přímo v kampusu, kdy se ho v krátkém časovém okamžiku vyprodukuje najednou velké množství. Příkladem je univerzitní festival Art and Science, kdy jednorázové kelímky byly před lety nahrazeny vratnými plastovými kelímky.
Univerzita nyní plánuje vybudování podzemních kontejnerů. Vychází se z hotové analýzy a řeší dílčí související procesy, např. jak budou obsluhovány pracovníky provozních služeb i externí službou, která odpad odváží. Mělo by jít o uzavřený systém, aby nedošlo k dříve zmíněné kontaminaci. Díky analýze na VŠB-TUO vyhodnotili, že nebudou investovat do kompostovacího zařízení, protože by to nebylo ekonomicky výhodné a měli by problém z hygienizací zařízení. Hotová analýza odpadového hospodářství v kampusu VŠB-TUO zmapovala situaci v roce 2022 a jejím přesahem byla i výrazná aktualizace interního dokumentu – směrnice, která odpady na univerzitě řeší z pohledu ISO procesu. Tým již chystá její pokračování, a to dokonce i formou projektu v rámci Studentské grantové soutěže a doktorské práce. Přesah projektu University leaders in SDGs do výuky i nastavení provozních procesů na univerzitě je jen potvrzením jeho smysluplnosti.