Sněmovna schválila úpravu vysokoškolského zákona. Akreditace se prodlužují o 5 let

Vysoké školy nebudou muset řešit převod studentů ze stávajících studijních oborů do nových studijních programů, jejichž změnu si vyžádala novela vysokoškolského zákona z roku 2016. Poslanci i senátoři totiž podpořili úpravu zákona, díky níž mohou studenti vysokých škol dokončit studium ve studijních oborech, do kterých byli zapsáni. Změna umožní prodloužení stávající akreditace až do roku 2024. Školy navíc mohou nabírat studenty do starých oborů, kterým byla původní novelou akreditace prodloužena, až do konce roku 2019. Novelu ještě musí podepsat prezident.

Části oborů měla končit akreditace už příští rok v srpnu a vysoké školy proto měly žádat o akreditace programů podle nového systému, ve kterém se již nepočítá s obory, ale pouze s nově strukturovanými studijními programy. Akreditace studijních programů podle nových pravidel měla proběhnout do konce letošního roku. Podle autorů aktuální novely se ale celý proces oproti původním předpokladům výrazně zpomalil.

„Zejména aplikování správního řízení a správního řádu v praxi ukázalo, že takto stanovená doba zákonem je nedostatečná. Proto skupina poslanců a poslankyň přišla s návrhem prodloužit možnost stávajících studijních programů, a tedy akreditací, do 31. prosince 2024,“ uvedla v červenci před senátory poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Nejde podle ní o zakonzervování původního stavu. „Toto legislativní opatření má umožnit klidné dostudování většině stávajících studentů a studentek a také poskytnout dostačující čas Národnímu akreditačnímu úřadu pro dokončení nových akreditací,“ uvedla Valachová.

Všechny nové programy by totiž nebylo možné akreditovat tak, aby došlo k plynulému přechodu mezi dosavadními studijními obory a novými studijními programy. Studentům, kteří začali studovat nějaký obor a změna by je tak zasáhla uprostřed studia, hrozilo, že dokončí školu už v nově akreditovaném programu, který by se od původního oboru částečně lišil. Školy by navíc musely v případech, kde by nebylo možné studenty do nových programů převést, vytvářet speciální plány na dostudování.

Například pro Univerzitu Palackého přijetí novely podle její prorektorky pro strategické plánování a kvalitu Hany Marešové znamená, že se zmírní náročnost přechodu mezi studiem v programech akreditovaných dosavadním způsobem a v nových studijních programech, které už schvaluje Rada pro vnitřní hodnocení univerzity v rámci nově získané institucionální akreditace.

„Celý proces nástupu nových studijních programů podle novely vysokoškolského zákona se oproti původním předpokladům v národním měřítku zpomalil, takže z toho vyplynula i některá procesní zdržení na úrovni vysokých škol. Pro nás v této chvíli novelizace zákona znamená zejména příležitost získaného dalšího prostoru pro postupnou implementaci nových studijních programů a možnost nespěchat nutně tolik s jejich schvalováním – zvláště těch, u kterých tzv. programová akreditace ještě několik let poběží. Znamená také získaný čas na poměrně náročnou technickou implementaci mezifakultních kombinací v systému studijní agendy (STAG) a v elektronické přihlášce ke studiu, kde kromě značného množství nových studijních kombinací oproti stavu před institucionální akreditací nastává ještě nutnost nastavit kombinovatelnost maior a minor typů programů a podobně. S tím vším také musíme v dostatečném předstihu seznámit prostřednictvím vhodné a dostatečně vysvětlené kampaně i uchazeče o studium. Proto vítáme tento posun jako příležitost věnovat přípravě nového systému studia na UP náležitou pozornost, která se následně odrazí v jeho kvalitě,“ uvedla prorektorka Marešová.

Školám se také posouvá možnost přijímat studenty podle starých akreditací o rok. Poslední přijímací zkoušky do starých oborů tedy budou moci vysoké školy vypsat v roce 2019. Původně to mělo být už letos.