Peněz pro univerzity bude v příštích letech méně

České vysoké školy se budou do budoucna muset vyrovnat s menším objemem finančních prostředků plynoucích ze strukturálních a investičních fondů EU. Zatímco v sedmiletém programovém období končícím rokem 2020 to byly necelé tři miliardy euro, které využívaly vysoké školy spolu se základními, středními školami a dalšími vzdělávacími organizacemi, v tom následujícím bude k dispozici menší objem finančních prostředků. Na školy to bude klást zvýšené nároky a univerzity budou muset více cílit na strategické věci s dopadem na změnu kultury a řízení těchto organizací. Na konferenci projektových center univerzit z celé republiky, které pořádala na zámku Křtiny Mendelova univerzita, se na tom shodli hlavní manažeři projektů.

Podle Václava Lukeše z Jihočeské univerzity se zcela mění pohled na poskytování finančních prostředků. "Záleží na každé vysoké škole, jakým způsobem k tomu přistoupí a jestli využije finanční prostředky k tomu, aby se posunula, a nebo bude přešlapovat na místě," uvedl Lukeš. Podle něj ubývají prostředky takzvaně do "cihel" a peníze jsou stále více na vzdělávání a strategické řízení.

David Póč, který vede projektovou pracovní skupinu na Masarykově univerzitě, doplňuje, že peníze ze strukturálních investičních fondů Evropské unie sehrály za posledních deset let v životě českých vysokých škol zcela zásadní roli a umožnily výrazný rozvoj infrastruktury i dalších oblastí. Školy se nyní s nižším objemem finančních prostředků budou muset naučit hospodařit efektivněji. "Bude čím dál větší tlak na strategické řízení na úrovni univerzity. Finančních prostředků bude méně, budou jinak cílené, bude nutné více zvažovat jakým způsobem je školy využijí," uvedl Póč.

Co přinesou další roky, zatím není zcela jasné. Vyjednávání o novém programovém období probíhá právě v těchto měsících , změnit se může i cílování peněz do různých regionů či pravidla pro jejich využití Přestože nastavení čerpání pro období 2021-2027 není definitivní, Póč odhadl, že na české školy může jít 1,5 až 2 miliardy euro s ohledem na skutečnost, že vzdělávání i výzkum jsou nadále mezi prioritami ČR Vv nejbližší době čeká vysoké školy možnost využít prostředky ze strategické výzvy zaměřené na rozvoj bakalářského a magisterského studia včetně podpory rozvoje vzdělávací infrastruktury. Odborníci spolu s ministerstvem školství nyní řeší její nastavení. "Do Bruselu budou v listopadu zaslány požadavky na proplacení prostředků za poslední roky využité právě v oblasti podpory vzdělávání či vědy a výzkumu. Dokončují se analýzy kolik prostředků zbylo z minulých výzev a ty bychom chtěly využít v těchto “strategických výzvách," uvedl Póč. Podle něj lze průměrně u jedné školy je možné uvažovat o využití zhruba 100 milionů korun na investice a dalšími průměrně 40-50 milionů korun neinvestičního charakteru v roce 2019 a 2020

"Do budoucna mají české vysoké školy před sebou velký úkol definovat svoje klíčová témata," uvedl Póč s tím, že to bude pro management univerzit naprosto zásadní věc. Situace se podle něj ale mění k lepšímu, protože dnes už většinou univerzity ví, co dopředu chtějí a hledají k tomu nástroj, jak toho dosáhnout. Experti zároveň varují před rušením pozic projektových manažerů po skončení jednoho programovacího období. "Po ukončení určitého projektu by nemělo dojít k “likvidaci“ celého projektového týmu, je potřeba vize práce s klíčovými pracovníky a mělo by zůstat jádro zkušených pracovníků podílejících se na strategickém řízení," uvedl Póč, podle kterého má být projektový manažer součástí struktury vedení univerzity či fakult a zajišťovat tak určitou kontinuitu při plnění strategických cílů. Lukeš v této souvislosti preferuje model fungující ve Velké Británii nebo USA, kde mají projektová centra, která se stala rozvojovými centry univerzit. Pokud jde o strategický projekt s dopadem na více součástí, zajišťuje ho právě projektové centrum a půjčuje si lidi na zakázky, ekonomy atd. "V zahraničí se na rozvojovém centru pojí vše, co je pro strategii důležité, tento odborník dělá reporty pro management, výroční zprávy, má k dispozici data a na základě nich vytváří strategii," uvedl Lukeš.