Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chtějí najít způsob, jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Kvůli klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Problém se týká čím dál většího množství vodních ploch.
Badatelé pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně nyní hledají cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Potřebnost pětiletého projektu potvrzují úhyny ryb v letošním roce například v Nesytu nebo Vlkavském a Kurdějovském rybníku.
Základní principy problému znají vědci již nyní. Klima se mění, rybníky vysychají a problémy s nedostatkem kyslíku budou čím dál častější.
„Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Kopp.
Roli hrají ale i další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit, jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje nebo ne,“ uvedl Kopp, který vede tým dvacítky vědců.
U některých rybníků se totiž problém opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny. Narůstá tak množství sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp.
Vědci nyní budou monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. „Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější.“ Pak by za pár let mohla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné předpovědět možný úhyn ryb v určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba padesátky rybníků v různých krajích.
„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ dodal Kopp. Zvyšující se letní teplota vody bude však pro některé chované druhy ryb smrtelná. Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do padesáti let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ uvedl Kopp.
Autor je novinář, nyní působí na Mendelově univerzitě.