Jak nazývat nové ulice či náměstí? Pomůže nová metodika

Jak vybírat nové názvy ulic, zastávek městské dopravy a náměstí? Jaké zohlednit možnosti a jaká nepřekročit pravidla nyní obcím, ale třeba i památkářům, pracovníkům muzeí, archivů a dalším institucím poradí nová certifikovaná metodika vědců z Ostravské univerzity. I díky ní by se nové názvy mohly snáze uchytit a naopak určité lokality by nemusely přijít o autenticitu.

Poměrně nezřídka se stává, že oficiální názvosloví je obyvateli měst a obcí používáno méně než to neoficiální. Nebo je oficiální, avšak nevyhovující název postupně lidmi stejně pozměňován. Nová metodika, která nyní získala osvědčení Ministerstva kultury ČR, by měla napomoci k tvorbě názvů, s nimiž se místní obyvatelé ztotožní.

Na doporučeních pracovali Jaroslav David z Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Přemysl Mácha z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty téže univerzity šest let v projektu Ochrana místních a pomístních jmen a urbanonym jako zdroje lokální, regionální a národní identity a kulturního dědictví – příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen.

„Metodika je určena především pracovníkům státní správy v oblasti památkové ochrany, pracovníkům muzeí, archivů a dalších institucí zabývajících se ochranou nebo dokumentací kultury, historie, památek a přírody. Kromě návodů na ochranu toponym zahrnuje i přístupy při volbě nových názvů ulic, zastávek městské hromadné dopravy, náměstí a podobně. Ukazuje možnosti a pravidla, jak postupovat, co zohlednit, aby urbanonymum bylo v přímé vazbě na lokalitu i její obyvatele,“ přiblížil doporučení Jaroslav David. A dodal, že práci by měla metodika usnadnit především malým obcím, které navede, jak nová místa pojmenovávat – tak aby názvy místním vyhovovaly. Často se totiž stává, že oficiální názvosloví je obyvateli používáno méně než to neoficiální, nebo je oficiální název postupně pozměněn či z běžné komunikace zcela vytlačen.

Při tvorbě názvů nových ulic a míst metodika nabízí postup, jak zachovat autenticitu uvedených lokalit, například doporučuje uliční tabule doplňovat také stručnou informací o osobnosti, události, jež stála v pozadí vzniku pojmenování. Nebo nabádá k respektování nářečí i v oficiálních názvech nově vzniklých objektů.

Metodika rozdílně reflektuje toponyma v městském a venkovském prostředí, konkrétně navrhuje, jak je v daném prostředí chránit a vyjmenovává faktory, které místní a pomístní názvy nejvíce ohrožují. Přehledně představuje, jak by se mělo postupovat při evidenci místních a pomístních názvů, kterou autoři považují za klíčovou pro zachování toponym jako kulturní památky.

Toponyma dokreslují obraz života i krajiny

Autoři totiž chápou toponyma jako nedílnou součást kulturní identity a historie. Systematicky mapují vybrané regiony a za pomoci místních obyvatel, kronikářů a dalších nadšenců zaznamenávají místní a pomístní názvy, které se dochovaly v lidové mluvě.

Díky tomu se totiž alespoň v tradovaných názvech dovídáme o podobě krajiny a života obyvatel a jejich proměnách v čase. Některá místa zanikají v důsledku těžby, výstavby přehrad či s postupnou urbanizací venkova. V běžné mluvě se však tradují dlouho po jejich změně či zániku, zůstávají proto důležitou stopou ve vnímání tradic a kulturní identity i historie dané lokality.

Vlivem dramatického politického vývoje v 19. a 20. století se však překotně měnily i uliční názvy, a narušoval se tak vztah mezi člověkem a místem, kde žije. Zvláště po roce 1989 byla tendence vracet se v názvech ulic zpět před rok 1948. Z pohledu autorů není však žádoucí přistupovat ke změnám násilně, stejně jako není ani vždy vhodné nahrazovat názvy typu Fučíkova, Budovatelů, Pionýrů.

Názvy míst jako interaktivní mapa

Autoři jako součást Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) vytvořili také interaktivní mapu Názvy míst, kam mohou přispěvatelé zaznamenávat místní i pomístní tradované názvy, které souběžně existují s těmi oficiálními.

O mapu je velký zájem už nyní, momentálně čítá přibližně tři a půl tisíce toponym. V internetové aplikaci je možné jednoduše editovat stávající záznamy i vkládat nové, k jednotlivým záznamům lze přidávat také fotografie, historické mapy a další obrazové materiály.

Kde se o toponymech dozvědět více

- Názvy míst – monografie, kterou autoři metodiky publikovali v roce 2014. Detailněji popisuje toponymii, zabývá se obecnými vztahy zeměpisných jmen k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a paměť místa, jak se podílejí na formování lokální identity jeho obyvatel. Předkládá toponyma jako významnou součást kulturního dědictví a podrobně zdůvodňuje potřebu jejich památkové ochrany.

- Toponyma, kulturní dědictví a paměť míst – tato monografie vyšla v roce 2016. Editorem byl právě Jaroslav David, obsahuje příspěvky zabývající se obecnou problematikou toponym i materiálové studie. Texty se zaměřují na zeměpisná jména v konkrétních situacích, kdy do hry vstupuje jejich kulturní či paměťotvorná hodnota.

- Na monografii Toponyma by měla v příštím roce navázat anglická tematická kolektivní monografie z konference THE 2ND OSTRAVA ONOMASTIC MEETING EVENT on Place Names as a Mirror of Political Developments in Modern European Society 1848–2018, která se bude konat v dubnu 2018.