Brněnský Rapid Re-Housing získal evropskou cenu

Ambicióznímu projektu, jehož cílem je zrušení městských ghett a ukončení bezdomovectví v Brně, se daří. Pilotní fáze, která poskytla bydlení padesáti vylosovaným rodinám, má 97% úspěšnost. Hlavní myšlenkou je, že lidem v bytové nouzi se má nejprve poskytnout stabilní bydlení a sociální podpora, což jim následně umožní sehnat si práci, učit se doma s dětmi a podobně. Sociální model z dílny vědců z Ostravské univerzity získal prestižní evropskou cenu FEANTSA.

Při příležitosti mezinárodního dne bezdomovectví udělila v říjnu Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) městu Brno cenu RegioStar Awards pro nejlepší projekt ukončování bezdomovectví mezi léty 2010 a 2017. Brněnský magistrát, Platforma pro sociální bydlení, nezisková organizace IQ Roma Servis a Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity se spojili, aby unikátním projektem takzvaného Rapid Re-Housing (v překladu Rychlého zabydlování) vyřešili problém bezdomovectví a chudinských čtvrtí v moravské metropoli.

Brno se rozhodlo využít sociální politiky postavené na myšlence takzvaného housing first, tedy bydlení především. To znamená na předpokladu, že lidem v bytové nouzi se má nejprve poskytnout stabilní bydlení a sociální podpora, což jim následně umožní řešení jejich dalších problémů a zlepšení životní situace. Takový přístup se liší od standardní české sociální praxe, která člověka bez domova připravuje na samostatné bydlení prostřednictvím postupného zabydlování přes systém azylových domů, ubytoven a dalších typů tréninkového bydlení.

A projektu se daří. Jeho 97% úspěšnost z prvního roku přesvědčila hodnoticí komisi FEANTSA k udělení prvního místa. Ve finále tak Brno předstihlo velká evropská města a dlouholeté průkopníky tohoto sociálního modelu, jako jsou například Helsinky či Glasgow, do kterých se jezdili školit i čeští realizátoři projektu. Přestože zpočátku někteří zastupitelé vytýkali projektu, že z Brna učiní magnet pro sociálně slabé občany, byl nakonec zastupitelstvem v lednu 2016 jednomyslně schválen.

Ambiciózní projekt, jenž je z většiny hrazen z evropských fondů (8 823 398 korun), si klade smělé cíle. Závěrečnou vizí je ukončení bezdomovectví a zrušení městských ghett a vyloučených lokalit v Brně. Autoři věří, že se postupně podaří model rozšířit i do dalších měst a nakonec navrhnout i ministerstvu práce a sociálních věcí coby efektivnější a levnější řešení bezdomovectví a bytové nouze.

Větší úspěch než v zahraničí

Po prvním roce pilotu byla nájemní smlouva prodloužena 29 z 30 rodin z. Projekt svou 97% úspěšností překonává své zahraniční předlohy, které v průměru dosahovaly 80-90% efektivity. „To jednoznačně dokládá, že projekty postavené na principu bydlení především mohou zcela fungovat i v prostředí České republiky,“ konstatoval jeden z iniciátorů projektu Martin Freund, uvolněný brněnský zastupitel pro sociální začleňování z hnutí Žít Brno.

„Zúčastněné rodiny, které byly svým okolím vnímány jako nepřizpůsobivé, dokázaly, že mohou být normálními, dobrými sousedy,“ komentoval pak při předávání Evropských ocenění FEANTSA jeden z evaluátorů, Štěpán Ripka z FSS Ostravské univerzity.

„Překvapivým zjištěním bylo, že Romové tvořili oproti očekávání pouze šedesát procent lidí vybraných ke slosování do projektu. Ačkoliv jde stále o vysoké číslo, není tolik vysoké, nakolik si veřejnost představovala,“ dodal pro Český rozhlas Plus sociální pracovník IQ Roma Servis Jan Milota. Samotné autory projektu naopak překvapilo, jak velké procento slosovaných rodin tvořily matky samoživitelky. Těm často hrozí odebrání potomků.

Autor spolupracuje s Ostravskou univerzitou.