Pět českých univerzit se spojilo do výzkumné asociace

Pětice předních českých a moravských univerzit se spojila, aby pod značkou jediné elitní asociace dokázala lépe prosazovat své zájmy a prorazit i mezi nejlepší v Evropě. Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze na začátku července založily Asociaci výzkumných univerzit.

Školy se pod její hlavičkou budou například snažit více se zapojit do řešení prestižních evropských ERC grantů, sdílet mezi sebou špičkové vědecké přístroje a vybavení nebo více na výzkumu spolupracovat se zahraničními partnery.

Zakládající univerzity se umístily na prvních pěti místech mezi českými vysokými školami v aktuálním mezinárodním žebříčku QS Rating. Z nich nejlépe dopadla Univerzita Karlova, která je na 291. místě v pořadí tisícovky světových univerzit.

Finance podle vědeckých výsledků

Jedním z hlavních cílů je také prosadit v české legislativě změnu financování vysokých škol tak, aby byla přímo navázaná na výsledky ve vědě. Konkrétně aby bylo financování více odvislé od mezinárodně uznávaných indikátorů kvality vědy. Mezi tyto indikátory patří například reputace školy v akademickém prostředí, reputace mezi významnými zaměstnavateli, poměr počtu studentů a učitelů, mezinárodní zapojení fakult i studentů či citační skóre jednotlivých fakult.

„V uplynulých letech došlo v Česku k mimořádnému nárůstu počtu vysokoškolských studentů i značným investicím do rozvoje českých veřejných univerzit. Výsledkem je nesporné zvýšení kvality výzkumu i výuky. Bohužel, i přes tyto investice se rozdíl v kvalitě mezi nejlepšími českými a nejlepšími světovými univerzitami nesnižuje. Solidního umístění v mezinárodních žebříčcích dosahuje jen několik tuzemských univerzit,“ upozornil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Cílem univerzit je proto stávající systém změnit. „Veřejné vysoké školy by měly být financovány na základě hodnocení vysoké kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání,“ přiblížil Zima. Dodal, že česká věda potřebuje dlouhodobou stabilitu a je nutné přemýšlet, kterým velmi kvalitním pracovištím a kterým velmi kvalitním oborům zvyšovat rozpočty.

Kritériem i umístění v žebříčcích

Další ze zapojených škol je Vysoká škola chemicko-technologická, která se umístila jako druhá nejlepší v Česku. Její rektor Karel Melzoch tvrdí, že z jeho pohledu stačí pouze několik kritérií, podle kterých je možné spolehlivě vymezit skupinu takzvaných výzkumných univerzit. „Samozřejmě jedním z kritérií by mělo být i umístění vysoké školy ve světových žebříčcích jako jsou THE nebo QS. Dalšími kritérii by měl být poměr financí věnovaných na vědu a výzkum k celkovým výnosům vysoké školy a mezinárodní spolupráce zahrnující prestižní mezinárodní granty, jako jsou například granty ERC. O výzkumné univerzitě může vypovídat i poměr prezenčních studentů doktorských studijních programů k celkovému počtu studentů,“ myslí si Melzoch.

Bez kvalitního výzkumu „mozky“ odejdou

Rektor Masarykovy Univerzity Mikuláš Bek je přesvědčen, že společně jsou české univerzity silnější. „Platí, že špičkové, mezinárodní konkurenceschopné univerzity jsou nezbytným předpokladem nejen ekonomické prosperity, ale i kulturního bohatství národa. Bez takových univerzit budou nejlepší mozky této země nevratně odcházet do ciziny a největší ´přírodní zdroj´, který naše země má, tedy talent jejích obyvatel, nebude smysluplně využit“, dodal Bek.

Zapojení do mezinárodních sítí a spoluprací je velmi důležité i pro Univerzitu Palackého. „Další ambicí tohoto neformálního sdružení je vyšší míra kooperace v oblasti vědní politiky, hodnocení vědy a organizace výzkumu. České univerzity musí být také mnohem úspěšnější v pronikání do mezinárodních výzkumných klastrů a projektů,“ řekl rektor UP Jaroslav Miller.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.