
Vědci ze 121 evropských institucí žádají Evropskou unii o legislativní úpravu týkající se geneticky modifikovaných plodin (GMO). Chtějí, aby použití nových metod úpravy genomu, jako například CRISPR, nepodléhalo směrnicím o GMO. Argumentují, že rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění. Současné právní předpisy podle nich neodráží aktuální stav vědeckých poznatků a zásadně tak blokují výzkum. Nové metody mají podle vědců velký potenciál pro výzkum a inovace a mohou napomoci čelit aktuálním výzvám a držet krok s konkurencí ve světě. K iniciativě se připojili i čeští výzkumníci.
Přesně před rokem Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rostliny získané novými metodami přesného šlechtění, např. CRISPR, jsou geneticky modifikovanými organismy. To podle biologů a dalších výzkumníků znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají evropským předpisům, a tyto úpravy tak prakticky zakazují. Otevřeným prohlášením proto znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti. První dokument o negativních dopadech zákazu na společnost a ekonomiku vydali loni na podzim.
Podle iniciátora výzvy a vědeckého ředitele Centra pro systémovou biologii rostlin v Gentu Dirka Inzé je letošní výzva jedním z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou Evropskou unií zmobilizovala a žádá revizi evropské legislativy dopadající na editaci genomu. „K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu,“ uvedl.
Přidala se i Česká republika. Výzvu podepsali například představitelé předních vědeckých institucí a univerzit i šéfové oborově relevantních ústavů akademie věd.
„Obecně podporujeme tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy, a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ doplnil v tiskovém vyjádření vydaném vědci i ministr zemědělství ČR Miroslav Toman.
Podle Karla Říhy, zástupce ředitele pro vědu brněnského institutu CEITEC, který je sám výzkumníkem v oblasti genetiky rostlin, hrozí, že EU ztratí významnou pozici ve výzkumu. Evropská unie je podle něj totiž paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí Evropského soudního dvoru de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ řekl Říha. Šlechtění rostlin může podle něj významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. „To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ doplnil Říha.
V reakci na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin. Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele Jaroslava Doležela jsou na místě obavy, že tento postoj může evropské země trvale poškodit. „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí.“
K výzvě se připojují ředitelé oborově relevantních ústavů AV ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:
prof. Vojtěch Adam, prorektor Mendelovy univerzity
doc. Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR
prof. Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná
prof. Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná
prof. František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR
prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR
prof. František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR
doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc., ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR
Karel Říha, Ph.D., zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita
RNDr. Martin Vágner, CSc., ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR
Originální text otevřeného prohlášení z 25. července 2017
Evropští vědci naléhavě oslovují nově zvolený Evropský parlament a Evropskou komisi, aby umožnili využití technik genomového editování pro udržitelné zemědělství a produkci potravin.
Evropské zemědělství může významným způsobem přispět k cílům udržitelného rozvoje vytyčených OSN. Nové metody šlechtění, jako je například editace genomu pomocí CRISPR, jsou inovativní nástroje, které umožňují dosáhnout těchto cílů rychlejším a efektivnějším způsobem.
Současný výklad evropské legislativy (případ C-528/16) zabraňuje používání úprav genomu pro udržitelné zemědělství a produkci potravin v EU.
Malá revize evropské legislativy by ji harmonizovala s právním rámcem jiných zemí a umožnila by evropským vědcům, šlechtitelům, farmářům a producentům zařadit editaci genomu jako jeden z nástrojů pro řešení budoucích výzev udržitelného rozvoje.
Naše planeta čelí bezprecedentním výzvám plynoucím z rostoucí a blahobytnější světové populace, zatímco biologická rozmanitost se snižuje alarmujícím tempem a průměrná teplota na Zemi stále roste. Abychom mohli těmto globálním a dalším výzvám čelit, budeme muset změnit způsob myšlení a životní styl, zvýšit investice do rozvoje znalostí a usnadnit využívání inovativních technologií. To také znamená, že zemědělství a výroba potravin musí být efektivnější a šetrnější. Environmentální stopa zemědělství se musí zmenšit a zemědělství se musí přizpůsobit rychle se měnícímu klimatu. Sucho je jedním z hlavních faktorů, které ohrožují výnosy plodin. Toho jsme v Evropě dennodenně svědky. K řešení těchto výzev jsou nutné veškeré možné přístupy. Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody.
Vývoj takovýchto odrůd vyžaduje, aby vědci a šlechtitelé rostlin měli přístup k co nejširšímu souboru šlechtitelských nástrojů. Nejnovějším nástrojem je genomové editování pomocí CRISPR. Tato metoda umožňuje vědcům a šlechtitelům vyvíjet požadované odrůdy plodin rychlejším, relativně jednoduchým a mnohem předvídatelnějším způsobem ve srovnání s tradičními šlechtitelskými technikami. Vědci a šlechtitelé v EU by měli mít možnost používat tyto přesné metody šlechtění s CRISPR, a přispívat tak k udržitelnějšímu zemědělství a produkci potravin.
Přesně před rokem, 25. července 2018, Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění jako CRISPR jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). Tímto nezískaly výjimku z právních předpisů GMO, a to paradoxně na rozdíl od produktů získaných méně přesnými metodami, jako je náhodná mutageneze. V důsledku toho i plodiny s nejdrobnějšími úpravami generovanými metodou CRISPR, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají těmto restriktivním předpisům. To představuje velký problém, neboť evropské právní předpisy týkající se GMO nastavují nepřiměřenou regulační hranici, což přímo dopadá na výzkumné instituce a malé šlechtitelské společnosti. Vyhovět daným předpisům je zkrátka příliš složité a drahé.
Legislativa EU ke GMO, vydaná v roce 2001, již neodráží současný stav vědeckého poznání. Neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami.
Důsledkem rozhodnutí ESD je, že použití přesných metod šlechtění jako je CRISPR se stává výsadou vybrané skupiny velkých nadnárodních společností, které je mohou ve velkém využít u hlavních tržních plodin. Restrikce, které brání uvádění odrůd s editovaným genomem na trh v Evropě, způsobí zmrazení investic do výzkumu a vývoje v evropském šlechtitelském sektoru. Výsledkem bude, že další vývoj užitečných odrůd rychlejším a předvídatelnějším způsobem bude v Evropě zastaven, zatímco zbytek světa tuto technologii již naplno využívá.
Právní předpisy EU týkající se GMO se liší od právních předpisů v mnoha dalších zemích. Tyto země uplatňují právní předpisy, které jsou více přizpůsobeny současnému stavu vědeckého poznání, a dávají výjimku rostlinám, které obsahují genetické změny, jež se vyskytují přirozeně nebo vyplývají z běžných šlechtitelských činností. Jinými slovy, v těchto zemích rostliny s editovaným genomem nepodléhají legislativě GMO, což vědcům a šlechtitelům umožňuje používat genomové editování pro udržitelnější zemědělství a produkci potravin.
Rozdíl v přístupu k regulacím pravděpodobně povede k narušení mezinárodního obchodu a bude mít důsledky pro bezpečnost potravin v Evropě. Jak již bylo řečeno, k malým změnám provedeným přesným šlechtěním dochází také spontánně v přírodě. Není proto možné určit původ takových drobných změn, z čehož vyplývá, že současné právní předpisy EU týkající se GMO nemohou být uplatňovány u dovážených výrobků. Drobná revize evropských právních předpisů prostřednictvím harmonizace právního rámce s ostatními zeměmi světa je nezbytná pro to, aby bylo evropským vědcům a šlechtitelům umožněno používat přesné metody šlechtění jako CRISPR jako jeden z nástrojů pro řešení globálních výzev udržitelného rozvoje. Odemkne vědecký pokrok a pomůže tak vyřešit současné výzvy, kterým čelíme.
Evropská vědecká komunita, signatář tohoto otevřeného prohlášení, naléhavě vyzývá evropské instituce včetně Evropské rady, nového Evropského parlamentu a budoucí Evropskou komisi, aby přijaly vhodná právní opatření, která umožní evropským vědcům a šlechtitelům využít genomové editování pro udržitelný rozvoj zemědělství a potravinovou produkci. Schopnost používat editaci genomu je klíčová pro dostupnost potravin a prosperitu evropských občanů.