Nové druhy vznikají na překvapivých místech: třeba haldách odpadu z těžby

V haldách postindustriální krajiny na Ostravsku, tedy v zelení porostlých hlušinových kopcích, které vznikly hromaděním odpadu z těžby nerostných surovin a dodnes uvnitř doutnají, našla vědkyně litevského původu Dovilė Barcytė nečekaný rod mikrořas.

„Díky oxidaci sulfidových minerálů a následné tvorbě kyseliny sírové jsou haldy vynikajícím prostorem pro hledání různých acidofilních nebo acidotolerantních mikroorganismů. To jsem si koneckonců potvrdila už s pražskými kolegy, se kterými jsme na Heřmanické haldě objevili termoacidofilní ruduchu Galdieria sulfuraria, která potřebuje pro přežití nízké pH (kolem 0,5-4) a vysokou teplotu až do 56 stupňů Celsia. Tento druh je přitom známý hlavně z geotermálních oblastí v Itálii, na Islandu nebo Yellowstonského národního parku v USA. Bylo tak velmi vzrušující znovu objevit populaci této mikrořasy žijící skrytě i tady v Ostravě,“ říká autorka objevu, která působí v Life Science Research Centre při Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity.

Jak se řasa ocitla v Ostravě není zcela jasné. I když přenosy na větší vzdálenost nejsou zrovna obvyklé, vědci nevylučují, že se do Ostravy dostala pomocí větru nebo ptáků.

Popis nového rodu řas, které vědkyně nazvala Ostravamonas, nejenže pomůže lépe porozumět a uspořádat biodiverzitu ve skupině zelených řas skupiny Chloromonadinia, ale může mít také význam pro biotechnologický výzkum.

„Mikrořasy izolované z různých extrémních prostředí mají výhodu růstu v širokém spektru stresových podmínek a mohou produkovat dosud neznámé a třeba vysoce hodnotné sloučeniny,“ upřesňuje Dovilė Barcytė.

Jak konkrétně zástupci rodu Ostravamonas vypadají pod mikroskopem, jak se ostravským vědcům podařilo se svým objevem jen o pár týdnů předběhnout kolegy z Japonska a jaké další „úlovky“ vědci na ostravských haldách pořídili se dozvíte v rozhovoru na online magazínu Ostravské univerzity OU@live.