Ostravská univerzita pořádá webinář o ekofeminismu i environmentálním rasismu

Ostravská univerzita pořádá ve čtvrtek 15. dubna od 17 hodin webinář v angličtině „Studying the Environment in/and the Humanities: US in the Spotlight“. Pořádá jej jako součást projektu Climate Walk.

Zabývat se bude pojmy jako ekokritika, ekofeminismus nebo environmentální rasismus. Své příspěvky o rychle se rozvíjející oblasti humanitní environmentalistiky bude prezentovat doktorandka Parisa Changizi a už brzy absolventka navazujícího magisterského oboru Anglická filologie se zaměřením na překladatelství a také autorka ekofeministické poezie Karla Rohová.

Webinář uzavře Jan Beneš s tématem afroamerické literatury. Webinář bude pro naše studenty, studenty pořádající vídeňské univerzity i veřejnost moderovat Petr Kopecký z Katedry anglistiky a amerikanistiky FF OU, který se jako jeden z mála v Česku ekokritikou dlouhodobě zabývá. 

Webinář „Studying the Environment in/and the Humanities: US in the Spotlight“ sledujte na Zoom ve čtvrtek 15. dubna v 17.00. Více informací o programu a projektu Climate Walk najdete zde.

Parisa Changizi

Na to, jak může ekokritika inspirovat účastníky Climate Walk na jejich pouti, odpovídá Parisa Changizi:

Myslím, že díky vědeckým přístupům typickým právě pro sociální a humanitní vědy mohou poutníci Climate walk lépe porozumět ekologickým problémům, kterým dnes čelíme. Oblast literární vědy, konkrétně ekokritika pro to nabízí výborné nástroje. Literární věda, hlavně pokud je propojená s ekologickým věděním, může hrát významnou roli při odkrývání kořenů našeho, někdy destruktivního, vztahu k přírodě. Když k tomu přistoupíme takto, snad, podle mého mínění, začneme velmi pozvolna dláždit cestu k nápravě škod, které jsme přírodě způsobili.

Lawrence Buell v knize The Ecocritical Insurgency identifikuje jako nejnaléhavější výzvu 21. století udržitelný rozvoj v celoplanetárním měřítku. Říká také, že zodpovědnost za zdolání této výzvy bude přisuzována stále častěji všem vědním oborům, ne pouze disciplínám jako jsou ekologie, právo nebo veřejná politika. (699)

Hannes Bergthaller, pak ve své knize Housebreaking the Human Animal přisuzuje ve vztahu lidí k přírodě významnou roli představivosti, pojímá ji jako sílu, která nás může vést k více udržitelným postojům. V knize také vysvětluje koncept ekokritického učení: „To, že má současná ekologická krize původ v lidské představivosti, a to, že literární věda a ochota pustit svou obrazotvornost za hranice své komfortní zóny, bude hrát významnou roli, pokud jde o porozumění této krizi a její překonání, jsou základní myšlenky většiny podob ekokritiky.“ (730) 

Karla Rohová

Druhá řečnice odpovídá na otázku, co odhalí ekofeministický vědecký přístup, když jej aplikujeme na západní kulturu, a co dříve opomíjeného nám pomáhá popsat nebo vnímat:

Ačkoliv se zabývám především analýzou ekofeministických aspektů v rámci uměleckých textů, tedy například v díle Johna Steinbecka kriticky analyzuji metaforu přírody jako ženy, mohu říci, že po kulturní stránce nám ekofeminismus poskytl prostředky a tím pádem i možnost lépe pochopit, zanalyzovat a také řešit negativní důsledky devastování přírody a s tím propojeného vykořisťování menšin či odlišných kultur – a žen, jež bývají těmi nejzranitelnějšími v naší kultuře a jejichž historické propojení s přírodou může tuto zranitelnost prohlubovat.

Dnes se tedy nemůžeme držet domněnky, že mnohdy zromantizované propojování přírody a ženy, případně zvířete a ženy, přináší pouze pozitivní důsledky. V mnoha případech to je právě naopak – například naturalizace a animalizace (tj. přirovnávání žen či mužů k přírodě či ke zvířatům) Afroamerických žen či domorodých kmenů (a potomků původních obyvatel) bylo historicky využíváno k jejich utlačování, k vykořisťování kultury, přírody i zvířat. Právě ekofeminismus je využíván k analyzování schémat, která různé skupiny spojují s přírodou či zvířaty ne za účelem vyjádření úcty či respektu, ale naopak za účelem takové skupiny ovládnout a zneužívat.

Sice se boj za environmentální i sociální spravedlnost již dostává do popředí, za což můžeme částečně poděkovat i ekofeminismu, ale ten také připomíná, že nelze zachránit přírodu a nastavit sociální či environmentální rovnost, pokud stále udržujeme při životě ty systémy, jež jsou zodpovědné za vznik tak velké hrozby jako je změna klimatu.

Jan Beneš

Na to, čím může být pro Středoevropana obohacující právě afroamerická literatura, odpovídá Jan Beneš:

James Baldwin ve svých esejích naznačuje, že afroamerická literatura a historie poskytují vhled do svědomí Spojených států; že právě skrze příběhy afroamerických komunit se dostaneme pod povrch amerického demokratického experimentu a toho, jak daleko ještě zbývá k dosažení ideálu plné demokracie. To lze ukázat právě na dílech, která se věnují environmentálnímu rasismu a spravedlnosti. Co se týká střední Evropy, náš častý pocit, že jiní (silnější země) rozhodují za nás, že nás utiskují, že musíme bojovat sami za sebe, že máme bohatou historii vynalézavosti a schopnosti adaptace – to jsou myslím témata, která hojně nalezneme i v afroamerické literatuře. Environmentální rasismus je koneckonců dílem rozhodování těch silných – vlád, korporací, ale i jednotlivců – a vede k tomu, že černošské komunity mnohdy žijí v nepřijatelných podmínkách, například v louisianském Údolí rakoviny, o němž bude částečně i můj příspěvek k webináři.

Climate Walk, Wanderers of Changing Worlds

Nevšední projekt Climate Walk studentů Vídeňské univerzity chce originální cestou odhalit dopady klimatické změny na životní prostředí, a hlavně obyvatele různých evropských regionů. Climate Walk propojí výzkum, vzdělávání a umění. Zapojí se do něj vědci napříč obory s cílem porozumět v co nejširším kontextu komplexnímu fenoménu klimatické změny a jejímu vlivu na člověka. Metodou projektu je dvanáct tisíc kilometrů dlouhý pěší pochod, který povede z norského Nordkappu až do portugalského městečka Cabo da Roca. Ostrava je jedním ze zastavení na této objevné cestě.

Na Ostravské univerzitě jsme se nechali projektem inspirovat a připravili řadu webinářů, v nichž se akademici a studenti vyjádří k environmentálním otázkám očima různých oborů – humanitních věd, sociální práce a politiky, výzkumu zdravého životního stylu či sociální pedagogiky.

Chcete sledovat přednášky nebo zjistit, jak se můžete zapojit? Informace o projektu Climate Walk včetně programu a aktualit najdete na stránce www.osu.cz/climate-walk.