Učit umění online? Jaké byly dopady roku za obrazovkou podle průzkumu AMU

Jaké jsou největší problémy při výuce uměleckých oborů? Jak se cítí studenti uměleckých škol během pandemie? Na tyto se na Akademii múzických umění v Praze snažili najít odpověď pomocí průzkumu napříč akademickou obcí.

O dotazník byl zájem, během března ho vyplnilo 277 studentů a 154 pedagogů. 

Pandemie koronaviru a její dopady se po celém světě řeší už od jara 2020, na AMU se zaměřili konkrétně na to, co absence prezenční výuky dělá s výchovou k umění. Vysokoškolské prostředí v ČR bylo pandemií postiženo velmi silně, zákaz výuky na vysokých školách byl v březnu 2020 mezi prvními (zejména v Praze). Od března 2020 tak většinou došlo k přechodu na distanční výuku, místy byla umožněna praktická výuka menších skupin studentů. Zatímco během pozdního jara 2020 (po prvním lockdownu) se ještě občasně konala na uměleckých školách téměř běžná praktická výuka (nejdříve pro studenty posledních ročníků, pak i těch ostatních), tak akademický rok 2020/21 začal téměř hned kompletním přechodem na online výuku všech předmětů. Krátké nadechnutí a návrat k normálu se konal v prosinci 2020, aby byl ještě před vánočními svátky opět nastolen návrat před obrazovky.

Již před započetím šetření bylo jasné, že on-line výuka nemůže plně nahradit prezenční formu. Vše však bylo potřeba opřít o přesnější informace, data a názory, proto AMU realizovala tento v kontextu uměleckých škol pilotní výzkum. Na květen 2021 je připravována s podporou České konference rektorů a Rady vysokých škol celorepubliková studie, do níž se zapojí i další umělecké vysoké školy, což pomůže získat zajímavé srovnání.

Na AMU byly jako doporučená platforma pro distanční výuku zvolen MS Teams. Teamsy obdržely poměrně příznivé hodnocení od studentů (72 % udělilo známku jedna nebo dvě), u pedagogů bylo hodnocení horší (44 % jedniček a dvojek). Dle odpovědí pedagogů a studentů se systém opravdu reálně využívá, ale někteří pedagogové dávají přednost aplikaci ZOOM, která má dle jejich názoru snazší ovládání a lepší přenos zvuku a obrazu, což jsou vlastnosti pro umělecké obory klíčové.  

I přes existenci a užívání online platforem neprobíhala výuka na AMU standardně, některé předměty nemohly být vyučovány vůbec. Největší potíže byly hlavně u divadelních oborů, kde dle výpovědi vyučujících nebylo možné realizovat přibližně třetinu předmětů (na FAMU a HAMU byl tento podíl asi poloviční a činil cca 15 %). Nutno dodat, že tento objem nerealizované výuky je na uměleckých fakultách zcela jistě nejvyšší a ukazuje na nemožnost plnohodnotné realizace výuky uměleckých oborů na dálku.

I přes objektivní potíže způsobené distanční výukou je z výpovědí studentů a pedagogů zřejmé, že na obou stranách byla snaha o realizaci výuky v maximální možné míře. Většina vyučovaných předmětů (cca 90 %) byla založena na pravidelné online výuce, studenti většinou (70-80 %) dostávali materiály a průběžnou práci.  

Online výuka je pro pedagogy novým fenoménem, není tedy překvapivé, že její příprava jim zabrala více času než v dřívějších dobách (týdenní nárůst zátěže cca o 2 hodiny).

Online nahradí výuku naživo jen podle čtvrtiny vyučujících

V šetření byly též zjišťovány postoje pedagogů a studentů k online výuce. Obě skupiny se k ní staví výrazně kriticky. Jen menšina vyučujících souhlasí s možností plnohodnotné náhrady přednášky formou online výuky (cca čtvrtina), u seminářů (21 %) a u praktické výuky je tento podíl ještě výrazně nižší (14 %). Při srovnání s výzkumy realizovanými v nedávné minulosti na jiných českých VŠ jsou tyto hodnoty výrazně nižší.

Vyučující jsou navíc většinově přesvědčeni o negativním dopadu online výuky na nově nastupující studenty, přípravu závěrečných prací a také na kvalitu absolventů. Studenti jen v menšině (30 %) deklarují, že narostla jejich studijní zátěž (při srovnání se situací před COVID), více než polovina (54 %) ale vnímá, že změna v metodách výuky pro ně znamená výrazný stres.

Úplné minimum studentů souhlasí s tím, že nyní je AMU schopna poskytovat stejně kvalitní vzdělání jako za běžné situace (9 %) a malý souhlas vyslovují studenti též s tím, že se během posledního semestru učili to, co je pro jejich obor potřebné (25 %). AMU je výborně (zejména pedagogy) hodnocena z hlediska informovanosti (uvedlo 90 % pedagogů), u studentů byl souhlas s informovaností nižší (60 %).

Online výuka má i svá pozitiva. Jako její hlavní výhodu označují pedagogové možnost vyučovat odkudkoliv (65 %), možnost práce z domova (40 %), časovou flexibilita (35 %), úsporu času (28 %) a úsporu nákladů na cesty (26 %).

Jako hlavní potíže označily obě skupiny (studenti i vyučující) především chybějící osobní kontakt (cca 80 % pedagogů a 60 % studentů), nemožnost náhrady praktické výuky online (cca dvě třetiny odpovědí pedagogů i studentů) a dlouhé sezení u počítače (cca polovina odpovědí obou skupin).

„AMU jako škola vychovávající umělce v múzických oborech je výrazně založena na synchronní praktické výuce a individuálním přístupu, dovednosti se rozvíjejí v přímém kontaktu studentů a pedagogů, studujících umělců a jejich publika. Všichni si velmi dobře uvědomujeme, že i přes maximální vynalézavost, úsilí a snahu, není možné zajistit plnohodnotnou výuku všech předmětů v on-line prostoru. Praktická výuka s osobním kontaktem a bytostnou komunikací je v uměleckých oborech prostě nenahraditelná a je třeba se k ní co nejrychleji zase vrátit. Zkušenosti z virtuálního prostoru nezapadnou, ale stanou se příležitostí k doplnění a rozšíření stávající nabídky,“ dodal profesor Jan Hančil, prorektor pro mezinárodní vztahy, uměleckou činnost a styk s absolventy a veřejností.