Vysoký jako habán? Výzkum v Přibicích boří mýty o jejich vzrůstu

Unikátní vhled do biologie a kultury příslušníků reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví známých též pod označením habáni přináší antropologicko-archeologický výzkum hřbitova této historické skupiny v Přibicích na Brněnsku. Vědci a studenti z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU se průzkumu lokality věnovali v srpnu. Oprávněnost rčení „vysoký jako habán“ však zatím výsledky průzkumu nepotvrdily.  

Novokřtěnci, nazývaní též habáni, nebo anabaptisté, představují radikální odnož protestantství zformovanou v 16. století. Žili v uzavřených komunitách, které se odlišovaly od ostatního obyvatelstva způsobem života (podle vzoru prvních křesťanů) a zaměřovaly se na produkci kvalitních výrobků.

„Novokřtěnci přišli na Moravu ze Švýcarska a Tyrolska v 16. století. Zatím se nám podařilo zjistit, že pokud jde o tělesnou stavbu, tak se příliš nelišili od původních usedlíků. Analýzy totiž ukázaly, že měli velmi podobnou tělesnou výšku. Rčení »vysoký jako habán« se tedy na přibickém pohřebišti zatím nepotvrzuje,“ uvedl Tomáš Mořkovský, vedoucí výzkumu. 

Aby získali nové poznatky ohledně stravovacích návyků habánů, měli výzkumníci v úmyslu zkoumat rozšíření a druhovou skladbu střevních parazitů, jejichž vajíčka lze za optimálních podmínek nalézt v sedimentech z oblasti břišní dutiny pohřbených jedinců. Výzkumy z minulého roku však ukázaly, že písčitý charakter místní půdy není pro zachování vajíček parazitů vhodný. V plánu je proto při analýze habánů vyzkoušet co největší množství moderních výzkumných postupů. Na řadě je tak například genetická analýza jednotlivých nálezů, která poskytne informace o původu habánů, proběhlých migračních vlnách i vzájemné příbuznosti mezi skupinami novokřtěnců z různých koutů Evropy i mezi jedinci v rámci přibického pohřebiště.

Pokračovat bude také samotný terénní výzkum v Přibicích. „Umístění hřbitova v jižní části katastru obce při cestě na Ivaň, tedy mimo zástavbu, poskytuje vynikající předpoklady k tomu, aby se podařilo prozkoumat hřbitov v celém jeho původním rozsahu. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně se nacházejí v zastavěných oblastech. Komplexní výzkum celého hřbitova by tak byl v kontextu výzkumu moravských habánů zcela unikátní počin,“ uvedl Mořkovský. V letošní výzkumné sezóně se badatelé zaměří na dokončení průzkumu plochy, která byla skryta již v roce 2018, s cílem vymezit rozsah plochy hřbitova a naplánovat strategii odkryvů pro následující roky.

Zároveň je výzkum místem, kde budoucí antropologové získávají praktické znalosti toho, jak provádět terénní výzkum. Podílejí se i na následném zpracování nálezů a v rámci svých diplomových prací také na jejich analýze.