Burkhard Schafer pochází z Německa, ale žije a pracuje ve skotském Edinburghu. Věnuje se propojování práva, filozofie a kognitivních věd s IT — zkoumá vše od regulace decentralizovaných systémů až po dopady generativní AI na právnickou profesi. Svou první návštěvu v Brně, kam zavítal na Masarykovu univerzitu, využil naplno k tomu, aby se o své znalosti a zkušenosti podělil hned ve dvou přednáškách. Vystoupil v rámci cyklu MUNI Seminar Series a na konferenci Právnické fakulty Cyberspace.
V rámci přednáškového cyklu Masarykovy univerzity Seminar Series se věnoval vztahu mezi novými evropskými regulacemi digitálního prostoru a decentralizovanými systémy založenými na technologii blockchain. Na konferenci Cyberspace pak přednesl jednu z úvodních přednášek, která se zaměřila na generativní umělou inteligenci (AI) a její dopad na právnickou profesi. Je důležité vědět, že technologie nejsou všelék a vyžadují zavedení odpovědných pravidel.
Ve svých přednáškách jste se kromě práva a technologií zabýval také filozofií. Kromě práva jste studoval také logiku a lingvistiku. Jak jste se k těmto oborům dostal a jak se prolínají ve vaší práci?
Vyrůstal jsem v rodině právníků, takže jsem říkal, že právo studovat nechci. Chtěl jsem studovat filozofii nebo historii a začal s filozofií. Brzy jsem zjistil, že mě nejvíc zajímají kognitivní vědy a logika. V Mnichově jsme mohli spolupracovat s matematiky a kognitivními vědci a můj školitel mi řekl, že pokud se chci věnovat teorii vědy a analýze přirozených jazyků, potřebuji si k tomu vybrat aplikační obor. Většina mých přátel si vybrala fyziku nebo biologii, ale já jsem si uvědomil, že v těchto oborech nikdy nebudu tak dobrý, a tak jsem zvolil právo.
Takže jste se k němu nakonec vrátil...
Začal jsem navštěvovat právnické kurzy, abych porozuměl práci právníků a tomu, jak uvažují. Ale první titul jsem získal z filozofie, i když jsem si už nebyl jistý, zda je správná cesta. Pak jsem strávil půl roku ve Skotsku na právnické fakultě a postupně jsem zjistitl, že mě to opravdu baví. Nakonec jsem vystudoval právo v Lancasteru a začal učit. Z učení jsem byl nadšený — baví mě dokonce víc než čistý výzkum. Měl jsem velké štěstí, že jsem získal práci v Edinburghu, protože i když jsem v srdci Němec, intelektuálně rozhodně patřím do Skotska, kde žiji už 30 let.
Kdy se technologie staly ústředním tématem vaší práce?
Abstraktní výpočetní myšlení a metafora počítače přišly vlastně jako první – v kontextu filozofie a kognitivní vědy. Fascinovala mě představa, že lidský mozek lze chápat jako počítač. Tento pohled mě přivedl k otázkám, jak technologie mění právo a jak právo reaguje na technologické inovace. Zpočátku jsem vnímal právo jen jako oblast, kde lze aplikovat kognitivní vědu, ale stále více jsem si uvědomoval, že tím, co mě skutečně pohání, je právní stránka věci.
Takže se vám podařilo skloubit několik různých oborů.
Filozofie a logika mi umožňují analyzovat strukturu argumentů, zatímco technologie mi dávají možnost vidět jejich praktické dopady.
Ve své přednášce v rámci MUNI Seminar Series jste se zaměřil na otázky spojené s regulací digitální ekonomiky. Můžete shrnout hlavní myšlenky svého vystoupení?
Snažil jsem se především reflektovat posledních třicet let, které jsem strávil v Edinburghu. Na samém začátku jsme založili centrum pro technologické právo a právo duševního vlastnictví, protože jsme si uvědomili, že chybí ucelené znalosti v této oblasti, a neexistuje skupina lidí, kteří by se sami označili za IT právníky. Cílem centra bylo spojovat lidi z různých právních i technických oborů. Tehdy panovaly velké obavy z nových technologií, ale zároveň velký optimismus ohledně příležitostí, které mohou přinést. Když dnes vidím mladé lidi mluvit o Web3, blockchainu, AI a obecné decentralizaci technologií a služeb, musím jim říct, že přesně tak jsme se cítili v devadesátých letech, když se začal šířit internet.
Jakou radu byste jim tedy dal dnes? Jak by měli k těmto technologiím přistupovat?
Buďte trochu opatrnější – budou tu velké příležitosti i výzvy, ale pravděpodobně to nebude tak hrozné, jak si myslíte. Je důležité vědět, že technologie nejsou všelék a vyžadují zavedení odpovědných pravidel.
Kde vidíte v oblasti práva největší příležitosti, které přinášejí současné technologie?
Největší příležitosti jsou tu pro společnosti a státy, kde existuje rozumná nedůvěra k autoritám a centralizovaným systémům, ale zároveň dostatečná sociální soudržnost. Technologie může usnadnit horizontální interakce mezi lidmi bez nutnosti spoléhat se na státní orgány. Například v západní Evropě, kde stále můžeme důvěřovat autoritám, můžeme zároveň používat decentralizované metody k ověřování autenticity digitálních souborů jako jsou fotografie. Velkým výzvám čelí novinářská práce, protože média se stále více spoléhají na videa a fotografie od veřejnosti. Novináři ale potřebují mít jistotu, že materiál je autentický a nebyl upraven nebo vytvořen AI. A také je tu otázka, jak spravedlivě odměnit nebo dát uznání členům veřejnosti, kteří tímto způsobem přispívají k žurnalistice.
Samozřejmě jsou nové technologie také masově zneužívány a často slýcháme námitku, že právo za technologickým vývojem zaostává. Jak to vidíte vy?
Taková slova slýchám často a vždy mě rozzlobí. Nemyslím si, že jsou pravdivá. Koneckonců, když vznikne právní spor, soud nemůže říct: „Neexistuje zákon, takže nemůžeme nic dělat.“ Odpověď existuje vždy, jen je potřeba najít nejbližší analogii nebo precedent, klidně i z minulosti. V systému zvykového práva, v němž žiji posledních několik desetiletí, to může znamenat hledat analogie až ve středověku nebo v Římské říši. Lidské touhy jsou totiž konstantní – liší se jen jejich projevy s tím, jak vznikají nové technologie. Jakmile se podíváte za samotnou technologii, uvidíte tytéž lidské touhy, utrpení, ambice…
Přesto mě zajímá, zda je možné nějak omezit zneužívání technologií.
Toto volání chápu a jedním z důvodů, proč pracuji v tomto oboru, je přesvědčení, že technologie nám mohou pomoci. Ale lidské přirozenosti se nezbavíme – vždy se najdou lidé, kteří svou inteligenci využijí k tomu, aby zneužili systém ve svůj prospěch. Technologie přinesla některým lidem mimořádné bohatství a moc a stále častěji jsme svědky vlády miliardářů – i když i oni často sahají po tradičních politických nástrojích, aby se například dostali do vysokých funkcí. Myslím si ale, že když se nám podaří správně nastavit demokratický proces a využít technologie ke zlepšení hlasování a veřejné participace, dokážeme omezit počet lidí, kteří se snaží vnášet do společnosti chaos.
Vraťme se k vaší návštěvě Brna. Byla to vaše první návštěva?
Ano, bohužel. Vždy jsem se sem chtěl podívat, protože znám Radima Polčáka a jeho práci. Způsob, jakým zde spolupracujete s informatiky, je přesně to, co potřebujeme – je to naprosto průkopnické.
Rozhovor původně vyšel v Magazínu M.