Digitální technologie nám umožňují pracovat odkudkoliv a také kdykoliv. Přináší to ale problémy. Lidé hůř regenerují, což v dlouhodobém horizontu zvyšuje stres, únavu a riziko vyhoření. Podle nového výzkumu týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pracuje 30 procent českých zaměstnanců a zaměstnankyň mimo pracovní dobu velmi často, zejména prostřednictvím e-mailů, vyřizováním pracovních zpráv a telefonátů.
Nejvíce se do volného času promítá komunikace – tedy telefonáty, e-maily či zprávy. Naopak nejméně běžná je kontrola aktuálního stavu pracovních projektů, kterou téměř polovina respondentů a respondentek (47 %) nikdy neprovádí. Podle aktuálních dat pracuje mimo pracovní dobu velmi často 30 % respondentů a respondentek, občas 28 % a 18 % lidí digitální technologie k práci mimo pracovní dobu vůbec nevyužívá.
Digitální technologie mají pro práci nesporné výhody. Patří mezi ně zejména flexibilita a rychlá komunikace. Mnoho lidí má ale problém se od práce odpojit, což brání regeneraci sil. „Technologie nám dávají volnost, ale berou nám hranice. Chceme-li podávat výkony, musíme také regenerovat. Kvalitní výkon vyžaduje kvalitní odpočinek. Nelze pracovat neustále, a přitom být dlouhodobě efektivní a výkonný," říká Martin Vaculík, spoluautor výzkumu.
Data ukazují, že práce po pracovní době málokdy znamená jen „rychlé nahlédnutí do e-mailu“. Lidé se při ní obvykle postupně pouštějí do více pracovních úkolů. Zároveň, že ti, kteří přes den zažívají větší pracovní přetížení, pracují mimo pracovní dobu častěji. Přestože většina respondentů uvádí, že často zažívá relaxaci či psychické odpoutání od práce, vysoký podíl pracovních myšlenek ve volném čase ukazuje, že českým pracujícím se často nedaří opravdu „vypnout“.
Regenerace je přitom zásadní – vědecké studie dlouhodobě potvrzují, že kvalitní zotavení snižuje riziko vyhoření, podporuje duševní zdraví i výkon v práci. Výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií MU ukazuje, že lidé, kteří dokáží oddělit pracovní a osobní život, regenerují výrazně lépe. „Nejde jen o individuální disciplínu, ale i o kulturu organizace. Organizace, které podporují regeneraci a oddělování pracovního a osobního času, přispívají k vyšší spokojenosti i dlouhodobé výkonnosti svých zaměstnanců,“ doplňuje Jaroslav Sýkora, spoluautor výzkumu.
Pomoc mohou jednoduché kroky na úrovni organizací, jako například nastavení jasných pravidel komunikace a dostupnosti mimo pracovní dobu, aktivní podpora odpočinku a vymezování hranic, nebo vzdělávání zaměstnanců v oblasti regenerace a digitální hygieny. Zaměstnanci si zase mohou vymezit hranice mezi prací a volným časem, aktivně trénovat schopnost „vypnout“, regenerovat podle vlastních potřeb a preference či budovat důvěru ve vlastní schopnost zotavit se.
„Kvalitní výkon vyžaduje kvalitní odpočinek. Nelze pracovat neustále, a přitom být dlouhodobě efektivní a výkonný. Čím více se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůře lidé regenerují, což v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření a vede k poškození fyzické i duševního zdraví. Také fakt, že tři čtvrtiny lidí myslí na práci i ve volném čase regeneraci ohrožuje. Tu naopak podporuje nastavení firemních pravidel pro práci mimo pracovní dobu, osobní preference oddělovat práci a volno, nebo víra ve vlastní schopnost se zregenerovat. Ohrožuje ji pracovní přetížení, silná identifikace s prací, nebo očekávání dostupnosti ze strany nadřízeného,“ doplnil Vaculík.