Cíle pro brněnskou veterinu: rozvoj simulační výuky i mezinárodní akreditace

Získání mezinárodní akreditace, vytvoření zázemí pro distanční formy výuky, nové vzdělávací programy i vybudování dalšího výzkumného ústavu na univerzitě. Plány do druhého funkčního období v čele brněnské Veterinární univerzity má Alois Nečas velké.

V únoru vstoupil rektor Veterinární univerzity Brno Alois Nečas do svého druhého funkčního období. V čem se bude jeho práce coby hlavy školy od předchozích čtyř let lišit, jak se bude instituce po nedávném přesunu farmaceutické fakulty na Masarykovu univerzitu profilovat a co vůbec čeká veterinární medicínu v době umělé inteligence, prozrazuje v rozhovoru, který se uskutečnil písemnou formou.

V únoru letošního roku jste nastoupil své druhé funkční období v pozici rektora. V čem se bude od toho prvního lišit?
Rozdíl mezi prvním a druhým funkčním obdobím rektora je určitě zřejmý. První funkční období je spojeno s přebíráním funkce od předchůdce a činnostmi týkajícími se zajištění běžného provozu univerzity. Až v další fázi přichází změny, je potřeba určité revize vzdělávací činnosti na univerzitě, potřeba nastavit efektivnější pravidla výzkumné činnosti, nově směrovat systém kvality na univerzitě, stabilizovat rozpočet univerzity, stabilizovat činnost fakult. Na univerzitě je tak v prvním období nastavován systém řízení, s ním spojené procesy a činnosti, které umožní univerzitě naplňovat její poslání v obvyklých činnostech. 

Do toho přichází zpravidla dvě nebo tři velké věci, jako je institucionální akreditace univerzity, zpracování nového strategického záměru nebo odchod jedné z fakult na jinou univerzitu, a čtyři roky jsou pryč. 

Druhé funkční období je z tohoto pohledu příznivější v tom, že zásadní pravidla univerzity na další období jsou již nastavena, kolektivy řídících pracovníků již stabilizované a mají potřebné zkušenosti, univerzita má již svůj provoz ve standardním formátu potřebném pro podmínky dané prostředím společnosti, ministerstvem, NAÚ a dalšími institucemi. Je zde tedy konečně prostor pro vymezení a realizaci rozvojových činností významných pro další budoucnost univerzity potencovaný také dopředu jistým termínem ukončení činnosti rektora ve funkci představitele univerzity. 

A tak se předpokládají pro druhé funkční období zásadní strategické posuny pro budoucnost univerzity, jimiž mohou být mezinárodní akreditace, rozšíření vzdělávacího formátu univerzity, zřízení výukového simulačního centra, vytvoření širokého zázemí pro distanční formy vzdělávání, realizace nových vzdělávacích programů pro praktické veterináře, zřízení nového výzkumného ústavu na univerzitě, prohloubení systému zajišťování a hodnocení kvality na univerzitě, stavební rozvoj univerzity, posilování sounáležitosti studentů a zaměstnanců s univerzitou. Charakteristika prvního funkčního období a druhého funkčního období rektora má tak pravděpodobně obdobný vzorec jako jiná dvoufunkční období na jiných podobných řídících pozicích.

Univerzita od loňského dubna změnila název: od roku 1995 zněl Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, nyní už tedy jen Veterinární univerzita Brno. Proč se tak stalo?
Naše univerzita založila farmaceutickou fakultu ve městě Brně v roce 1991 poté, co jiné vysoké školy tuto příležitost odmítly. Do vzniku univerzitní farmacie Veterinární univerzita Brno vložila značné úsilí, nemalé prostředky a altruisticky podporovala rozvoj farmacie i na úkor svých standardních veterinárních programů. 

Za 29 let se tak podařilo vybudovat fakultu s širokým zájmem uchazečů o studium farmacie na ní, se zřetelnou výzkumnou činností, s kvalitním zázemím prostorovým, přístrojovým i personálním. 

Nicméně i přes realizaci farmacie v oblasti veterinární bylo zřejmé, že hlavní zaměření farmacie je spojeno s humánním lékařstvím. Farmaceutická fakulta vnímala výraznější možnosti svého dalšího rozvoje do budoucna ve spojení s univerzitou, na níž je lékařská fakulta, a která tak má v tomto spojení pro farmacii vyšší potenciál, než je spojení s veterinární medicínou. Poté, co byl univerzitě předložen návrh na přechod farmacie z Veterinární univerzity Brno na Masarykovu univerzitu, jsme se v zájmu dalšího rozvoje farmacie a také v zájmu podpory specializační struktury vysokých škol u nás snažili tomuto přechodu na MU vyjít vstříc. Celý tento jedinečný proces přechodu fakulty z jedné univerzity na druhou jsme ve spolupráci s vedením Masarykovy univerzity zvládli velmi dobře, i když legislativní prostředí a procesy v rámci vysokoškolského prostředí realizaci této změny příliš nenapomáhaly.

Pro své druhé funkční období jste byl zvolen akademickým senátem jednomyslně, celkovým počtem 17 hlasů. Vnímáte tento silný mandát jako potvrzení, že vaše rozhodnutí dohodnout se s Masarykovou univerzitou na přesunu farmaceutické fakulty byl krok správným směrem?
Získání takto silného mandátu pro druhé funkční období si velmi vážím. Tento mandát určitě vyjadřuje pozitivní pohled většiny akademické obce a jejích zástupců v akademickém senátu univerzity na výsledky, kterých univerzita v prvním období dosáhla. Oceňuji, že akademická obec univerzity vnímá nejednoduchost předchozího období a pozitivní způsob, jímž jsme všechny problematiky na univerzitě uspořádali. Tam patří i realizace přesunu farmaceutické fakulty z naší univerzity na Masarykovu univerzitu. Z pohledu budoucnosti farmacie to byl krok správný, z pohledu Masarykovy univerzity to byl krok pozitivní, z pohledu Veterinární univerzity Brno to byl krok úspěšný. 

Na rozdíl od prvního funkčního období, kdy měla Veterinární univerzita tři fakulty, tedy budete nyní řídit univerzitu se dvěma fakultami. Je ten počet konečný? Uvažuje se o vzniku další fakulty?
Model dvou hlavních směrů ve veterinární medicíně funguje na univerzitě již od roku 1975, tedy 47 let, takže to pro nás není nic nového. Směr orientující se na klasickou veterinární klinickou medicínu je v současnosti reprezentován fakultou veterinárního lékařství, směr zvýrazňující zdravé potraviny a jejich kontrolu a dozor nad nimi je reprezentován fakultou veterinární hygieny a ekologie. Pro nejbližší budoucnost jsme neuvažovali o zřízení další fakulty, nicméně rozvoj v další veterinární oblasti reprezentované na úrovni celosvětové, evropské i národní, v zaměření na ochranu zvířat, dobré životní podmínky pro zvířata a nejnověji na zdraví živočišných systémů v regionech, oblastech i na celé planetě reflektovaném veterinárními problematikami na světových veterinárních kongresech nás vede k úvahám o třetí fakultě. Nicméně třetí fakulta v tuto chvíli na pořadu dne není. 

Kam se bude univerzita dál rozvíjet?
Rozvoj univerzity cílíme do tří zásadních oblastí veterinární profese. První se orientuje na klinickou veterinární medicínu a zde realizujeme pregraduální vzdělávání budoucích klinických veterinárních lékařů a je naším záměrem prohloubit řetězec vzdělávání v linii teoretické poznatky – praktická výuka jednotlivých činností – výuka jednotlivých veterinárních úkonů na simulačních modelech – výuka jednotlivých veterinárních dovednostní na klinických pacientech – výuka komplexního řešení veterinárního pacienta v ambulanci, v hospitalizační péči, na jednotce intenzivní péče i v rámci mobilní kliniky v praxi. Naše univerzita je známá vysokým počtem klinických pacientů využívaných pro výuku, a je proto vyhledávána také zahraničními studenty. Pro zkvalitnění výuky předpokládáme rozvoj simulačních center umožňujících nácviky veterinárních úkonů a činností na neživých modelech a tím zkvalitnění úrovně veterinárních dovedností u našich studentů a absolventů.  

Druhá se orientuje na zdravotní nezávadnost potravin zejména živočišného původu. Možná je to málo veřejnosti známé, ale nezávadnost potravin živočišného původu dominantně zajišťují pro veřejnost právě veterinární lékaři svojí každodenní kontrolou na jatkách, ve výrobnách masných výrobků, při distribuci a v určených případech i při prodeji. Zde je naším záměrem směřovat stále více výuku v souladu s rozvojem dozorové činnosti především Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce k potřebám těchto dozorových orgánů, ve smyslu naplňování společenské odpovědnosti vztahující se k zdraví člověka. 

Třetí oblast směřování rozvoje je oblast ochrany zvířat, dobrých životních podmínek pro zvířata a ochrany zdraví živočichů, a to ve smyslu naplňování poslání veterinární profese v jejím eticko-společenském poslání rozvíjení vztahu člověka a zvířat a vnímání zvířat jako živých bytostí pociťujících potřebu naplňování požadavků  odpovídajících jejich existenci bez nepřiměřeného stresu, bolesti a utrpení, ať se jedná o zvířata zájmová, hospodářská, nebo volně žijící. Tato oblast se velmi dynamicky rozvíjí zvláště v posledních desetiletích a je výrazem určité vyspělosti civilizované společnosti. U nás jsme v této oblasti na poměrně vysoké úrovni a naše univerzita zde uskutečňuje jak specializované pregraduální vzdělávání, tak také doktorské vzdělávání a má také široký program celoživotního vzdělávání, stejně tak uskutečňuje úspěšný výzkum v této oblasti.

V areálu vaší univerzity stále sídlí Farmaceutická fakulta MU, která si od vás prostory pronajala. Jaké jsou další plány s pavilony, kde nyní tato fakulta už jako součást MU sídlí a které za pět let opustí? K čemu je využijete?
Naším záměrem bylo v rámci přesunu farmaceutické fakulty na Masarykovu univerzitu nejen realizovat tento přechod fakulty z jedné univerzity na druhou univerzitu, ale také pomoci plynulému zajištění vzdělávacích a výzkumných aktivit farmaceutické fakulty po jejím začlenění pod MU. Vložili jsme do založení, rozvoje a vybudování farmaceutické fakulty v uplynulých desetiletích příliš mnoho prostředků a úsilí, než aby úroveň a další rozvoj fakulty byly znehodnoceny jejím umístěním do provizorních prostor. Farmaceutická fakulta tak proto v rámci pronájmu využívá prostory na naší univerzitě, v nichž působila a rozvíjela se v předchozím období, a Masarykova univerzita mezitím buduje pro farmaceutickou fakultu odpovídající prostorové zázemí v rámci kampusu MU. Po vybudování odpovídajících prostor pro farmaceutickou fakultu na MU a jejím odchodu z areálu Veterinární univerzity Brno budou stávající pavilony využity k prostorovému posílení jednoho z výukových ústavů univerzity, který se nyní nachází v provizorních podmínkách, a dále k lokalizaci univerzitního výzkumného ústavu zaměřeného na veterinární medicínu. 

Jste jedinou univerzitou v České republice nabízející studijní program Veterinární medicína. Z toho pohledu nemáte v Česku konkurenci. Jak je to se zájmem uchazečů? Musíte o ně bojovat?
Veterinární medicína je velmi atraktivní profese, a je proto také vyhledávaným studijním programem. Jedná se o vzdělání, které má široké praktické uplatnění a ve společnosti významný kredit perspektivní profese. Z tohoto důvodu máme každý rok dostatek uchazečů o studium a počet přihlášek několikanásobně převyšuje možnosti univerzity. Poskytování veterinárního vzdělávání je však poměrně drahou činností, a proto státy, v nichž je toto vzdělávání na kvalitní úrovni, omezují počet institucí, které toto vzdělávání poskytují, tak aby byla zajištěna efektivita státem vložených prostředků do tohoto typu vzdělávání. Pro veterinární vzdělávání musí být vybudováno odpovídající zázemí, a to jak z pohledu prostorového, technologického, přístrojového, provozního, tak personálního. Mezinárodní standardy vedle standardních univerzitních veterinárních provozů, laboratoří, piteven a specificky zajištěných specializovaných virologických, bakteriologických a dalších zařízení vyžadují rozsáhlý provoz specializovaných klinik s dostatečným počtem pacientů všech druhů hospodářských a nejvýznamnějších druhů zájmových zvířat. Navíc tyto činnosti jsou specifické z pohledu energetického, odpadového, vyžadují opatření na úrovni mikrobiologických, radiobiologických a toxikologických opatření a realizace takového zázemí je mimořádně drahá. Celkově řečeno, to je také důvodem, že jsme jedinou univerzitou nabízející studijní program s obsahem veterinární medicíny, a proto nemusíme o uchazeče soutěžit s jinou univerzitou. Navíc jsme univerzitou, která veterinární vzdělání nabízí v anglickém jazyce, a protože máme v Evropě velmi dobrou pověst prakticky orientovaného veterinárního vzdělání, hlásí se nám uchazeči samoplátci z celé Evropy, jimž poskytuje vzdělání v anglickém studijním programu. 

A jak je to s konkurencí v zahraničí? Pociťujete v tomto ohledu nějaký tlak? Nebo je to spíše o spolupráci?
Veterinární univerzita Brno je velmi dobrá v mezinárodním srovnání, o čemž svědčí zájem zahraničních studentů studovat veterinární lékařství na naší univerzitě. Jestliže úroveň získaného vzdělání rozhoduje o schopnosti absolventa se úspěšně uplatnit na zcela otevřeném trhu práce pro veterinární lékaře v celé Evropě, pak zájem o studium u nás napříč celou Evropou od severu na jih a od západu na východ včetně dalších zemí, jako je Izrael, dokládá vysoký standard veterinárního vzdělání poskytovaného na naší univerzitě. Zájem ze zahraničí o studium na naší univerzitě není malý, v současnosti studuje anglický studijní program Veterinární lékařství 15 až 20 procent studentů z celkového počtu studentů veterinárního lékařství. Se zahraničními veterinárními školami je náš vztah na úrovni spolupráce. Možná je dobré uvést, že jednou za rok se všichni představitelé veterinárních fakult a univerzit setkávají na plenárním zasedání Evropské asociace veterinárních fakult a univerzit (EAEVE), takže jsme všichni v poměrně dobrém kontaktu. Navíc EAEVE není žádná pasivní nevýznamná organizace, ona je poměrně aktivní, určuje trendy rozvoje veterinárního vzdělávání a především provádí jednou za osm let mezinárodní akreditaci každé veterinární fakulty v Evropě. Zde pociťuje každá evropská veterinární fakulta výrazný tlak na zvyšování kvality výuky a další rozvoj veterinárního vzdělávání. Podmínky získání mezinárodní akreditace jsou opravdu velmi náročné, nastavené standardy a indikátory kvality jsou přísné a jejich ověřování provádí mezinárodní komise expertů v rámci týdenní kontrolní mise na příslušné fakultě nebo univerzitě. Pokud vím, tak takovéto mezinárodní prověřování kvality vzdělávání existuje pravděpodobně jen ve veterinární oblasti. Naši univerzitu tato mezinárodní akreditace čeká na podzim roku 2023, příprava na akreditaci standardně trvá jeden rok a vlastní hodnocení zahrnuje všechny aspekty činnosti univerzity a fakult. V porovnání s národní akreditací je třeba říci, že tato mezinárodní akreditace je několikanásobně náročnější, konkrétnější a zahrnuje mnohem vyšší zaměření na veterinární aspekty výuky, výzkumu a na veterinární prostředí univerzity. Pokud se tedy ptáte na nějaký tlak ze zahraničí, tak ten tlak vedoucí k podstatnému a prokazatelnému zvyšování úrovně veterinárního vzdělávání tady opravdu je výrazný.   

Studium veterinární medicíny, ale i veterinární hygieny a ekologie je náročné. Jak se na vaší škole projevuje studijní neúspěšnost a jak s ní bojujete?
Studium veterinárního lékařství i veterinární hygieny je velmi náročné, v Evropě je toto studium považováno za vůbec nejobtížnější. Z tohoto pohledu je logické, že s takto náročným studiem je spojena také vyšší úroveň studijní neúspěšnosti. Studium vyžaduje vysokou míru intelektuálních schopností, paměťové kapacity, studijních návyků, psychické odolnosti, trpělivosti, vůle, osobní motivace, ale také odpovídajícího zrakového, sluchového, čichového a hmatového standardu, a navíc ještě odpovídající pohybové schopnosti (souvisí s bezpečností studenta při činnostech se zvířaty). Už v rámci přijímacího řízení máme možnost výběru těch nejlepších uchazečů, protože převis počtu uchazečů nad počtem přijímaných nám dává výrazné možnosti výběru, a také skutečnost, že atraktivita studia a profese činí z našich studijních programů pro uchazeče studijní programy první volby, přivádí na naši univerzitu studenty odpovídajících předpokladů. Nicméně i tak je studijní neúspěšnost vyšší, než bychom chtěli považovat za úměrnou. Snažíme se proto vytvářet podmínky pro to, aby se studenti z levé části Gaussovy křivky s nároky studia úspěšněji vypořádávali. Zde se opíráme významně o nový systém poradenství pro studenty, který je založen nejen na pasivním příjmu žádosti studenta o poradenství, ale významným prvkem je zde také aktivní složka celého systému ve vyhledávání a následné poradenské činnosti pro studenty. 

Ve svém pozdravení ke studujícím na začátku akademického roku jste zmínil, že budete podporovat rozvoj studijního a kariérního poradenství. Jak by to mělo vypadat?
Systém poradenství pro studenty byl nově vypracován a byl ověřován v loňském roce, v letošním roce již plně směřujeme k realizaci. Organizačně jsou odděleny studijní poradenství pro uchazeče a studenty a dále kariérní poradenství a psychologické poradenství. Z hlediska studijní neúspěšnosti je nejvýznamnější v dopadu na počet studentů studijní poradenství, které má pasivní část a nově také aktivní část. Pasivní část představuje standardní přístup, kdy se očekává, že student, který má studijní problémy a chtěl by pomoci s jejich řešením, se obrátí na centrum studijního poradenství a zde mu pracovnice s ohledem na jeho osobní schopnosti profesionálně pomohou nastavit strategii zvládání studia (rozvrh zkoušek, jejich časové rozmístění ve zkouškovém období, návaznost zkoušek, časování přípravy na zkoušky, systém fázování učení, způsoby ověřování získaných znalostí a další). 

Ale ukázalo se, že z počtu studentů, kteří směřují k neúspěšnosti studia, využívá možnosti studijního poradenství na univerzitě jen část. Proto jsme vypracovali také aktivní část naší poradenské činnosti, která je založena na několika úrovních. Především se snažíme podchytit ty studenty, kteří vykazují znaky studijní neúspěšnosti anebo by mohli ke studijní neúspěšnosti směřovat (na základě průběžného vyhodnocování výsledků studia studentů), a tyto studenty aktivně oslovujeme s nabídkou pomoci při řešení jejich studijních problémů. Aktivní pomoc pro tyto studenty spočívá v jejich spolupráci s úspěšnými studenty z vyšších ročníků (studijními tutory), které jsme do tohoto systému zařadili. Problematický student přijímá tuto podanou ruku v první fázi daleko snáze od věkově a studijním osudem blízce spojeného kolegy než od referentky pro poradenství, v další fázi, pokud tato pomoc není dostatečně účinná, již problematický student nemá problém navštívit studijní poradenské centrum a zde se pokusit svoji studijní neúspěšnost hlouběji řešit. Samozřejmě, že studijní poradenství u mnoha studentů není schopno vyřešit neúspěšnost ve studiu, která může být dána dalšími souvislostmi. Těmto studentům můžeme nabídnout přechod na jiné studijní programy na naší univerzitě s nižší studijní náročností. Kariérní poradenství je orientováno na problematiku uplatňování absolventů v praxi a vedle možností profesního uplatnění nabízí pomoc administrativní podpory v realizaci postupů vstupu do povolání. Psychologické poradenství pomáhá studentům řešit složité životní situace související s duševní stabilitou v návaznosti na studijní, partnerské, rodinné, zdravotní anebo i jiné problémy.   

Univerzita není jen o studujících, je také o výzkumu. Jaké jsou vaše priority v této oblasti?
Vypracovali jsme koncepci dalšího rozvoje a v tomto období bychom ji chtěli dále rozvíjet. Opírá se o nové vymezení prioritních směrů výzkumu na univerzitě, nově nastavené rozdělování prostředků na výzkum organizačním součástem a výzkumným kolektivům na univerzitě podle jejich vědeckého výkonu a také podle naplňování výzkumných priorit univerzity, o realizaci výzkumu v rámci univerzitní výzkumné agentury ITA (Interní tvůrčí agentura), prostřednictvím které jsou na univerzitě přidělovány prostředky na výzkum výzkumným kolektivům na úspěšně oponované projekty, o další rozvoj univerzitní agentury IGA (Interní grantová agentura), prostřednictvím které jsou na univerzitě přidělovány prostředky studentským výzkumným projektům. Vypracovali jsme novou přehlednější strukturu doktorských studijních programů a v rámci ní jsme především zvýraznili tvůrčí činnost doktorandů v tomto studiu a úroveň publikačních výstupů v rámci tohoto studia. Nově jsme koncipovali výzkumnou činnost v rámci CEITEC a připravujeme zřízení výzkumného veterinárního ústavu v rámci univerzity. K podpoře zpracovávání a podávání externích výzkumných projektů pro výzkumné agentury jsme posílili administrativní zázemí grantového oddělení na univerzitě, přistoupili jsme k podrobnému pravidelnému vyhodnocování výsledků výzkumné činnosti na univerzitě, a to i v členění na její jednotlivé součásti, a především jsme posílili zohledňování počtu a kvality publikačních výstupů v nadtarifním odměňování akademických a výzkumných pracovníků. Tyto změny se již začínají pozitivně projevovat v rozsahu a kvalitě výsledků tvůrčí činnosti naší univerzity. 

Přinesla nějaká nová témata do výzkumu v oblasti veterinárního medicíny či hygieny a ekologie nemoc covid a s ní související epidemie?
Původcem nemoci covid-19 jsou koronaviry a uvádí se, že se jedná o mutaci virů z netopýrů, případně jiných živočichů. Pro veterinární medicínu koronaviry nejsou nic nového, u zvířat způsobují řadu nemocí, a jsou tak předmětem výuky, výzkumu a řešení zdraví a nemoci zvířat v praxi. Mohu říci, že o vlastnosti koronavirů toho veterinární medicína ví poměrně mnoho. Nicméně epidemie covid-19 u lidí je významnou skutečností a její spojení s živočichy činí z veterinární medicíny v této oblasti významného partnera pro řešení této nákazy. Zájem o výzkum koronavirů a řešení koronavirových onemocnění u zvířat proto logicky zesílil. Zejména zájem o koronaviry u kočkovitých šelem stoupl. Možná je zajímavé, že na naší univerzitě se dlouhodobě výzkumně věnujeme také problematice zdraví a nemocí netopýrů, řešili jsme závažnou celosvětově významnou nemoc bílých nosů u netopýrů (plísňové onemocnění) a věnujeme se i koronavirům u netopýrů. 

Veterinární univerzita si podobně jako další brněnské vysoké školy nedávno připomněla sto let existence, a sice v roce 2018. Jak bude podle vás vypadat Veterinární univerzita za dalších sto let?
Veterinární univerzita Brno byla založena zákonem z 12. prosince 1918 a v Brně se jedná po VUT o druhé nejstarší vysoké učení. Při vzniku Vysoké školy veterinární v Brně v roce 1918 byla její podoba ovlivněna veterinární vysokou školou ve Vídni, v průběhu vývoje před rokem 1989 při zachovávání německo-rakouského modelu veterinárního vzdělávání dosáhla veterinární praxe a vzdělávání u nás řady významných úspěchů a pozitivních národních specifik zejména u hospodářských zvířat (potlačení významných nákaz – tuberkulóza, brucelóza, řešení metabolických onemocnění ve velkochovech zvířat, očkovací programy pro zvířata, vývoj nových vakcín pro zvířata, objevy nových nemocí u zvířat – Kloboukova nemoc u prasat aj.). Po roce 1989 veterinární vzdělávání u nás přejalo anglosaský model vzdělávání členěný podle druhů zvířat a zvýrazněna byla ve výuce zájmová zvířata a především v řešení složitých stavů zdraví a nemoci a v operačních postupech dosáhla naše univerzita úrovně humánní medicíny a její úroveň je srovnatelná s obdobnými zahraničními veterinárními vysokými školami.

Jak bude vypadat univerzita za sto let? Především věřím, že bude stále tou malou specificky zaměřenou univerzitou, což umožňuje neanonymizaci procesu vzdělávání. Dnes je již masifikace a anonymizace typická pro velké univerzity, ve veterinárním vzdělávání toto  však nepovažujeme za pozitivní. Lékařské a veterinární vzdělávání se opírá o zásady Hippokratovy a v nich je pro kvalitní lékařské vzdělání osobní vztah učitele se studentem staletími prověřený jako významný a mimořádně důležitý. Jsem proto přesvědčen, že tak, jak se veterinární péče o zvířecí pacienty opírá o osobní vztah veterinárního lékaře a léčeného zvířete a o vztah veterinárního lékaře a majitele zvířete, tak i veterinární vzdělávání se musí opírat o personální vztah učitele a studenta. Bez formátu osobního propojení ve výuce učitele a studenta na straně jedné a zvířecího pacienta na straně druhé nelze dosáhnout kvalitního veterinárního vzdělání. Nicméně, co se určitě změní a musí se změnit, je názornost teoreticko-praktické výuky, úroveň získávání zkušeností a dovedností na neživých pacientech (simulační medicína), úroveň získávání zkušeností a dovedností z již řešených klinických případů z praxe (mohutné databáze případů z praxe a jejich úspěšné řešení), zapojení umělé inteligence ve formě on-line poradenství, robotická podpora speciálních operací, vyšší úroveň zobrazovací a diagnostické techniky, nové a efektivnější léčebné postupy, cíleně orientovaná léčiva, specifické vakcíny bez vedlejších účinků, přesun dominance veterinární péče z léčebné činnosti do oblasti prevence a poradenství, digitalizace všech fází veterinární činnosti. Veterinární univerzita za sto let bude úžasnou univerzitou, která bude stále maximalizovat osobní kontakt učitele a studenta, výukové opory, postupy a příležitosti k získávání zkušeností a podmínky k získávání veterinárních dovedností budou na tak vysoké úrovni, že veterinární vzdělávání bude mimořádně atraktivní a vyhledávané ve společnosti. 

To je samozřejmě daleká budoucnost, co čeká v nejbližší budoucnosti vás? Do čeho se ve svém druhém funkčním období pustíte nejdřív?
Předmětem mé činnosti na začátku druhého funkčního období budou provozní problematiky, jako je sestavení rozpočtu na rok 2022, nastavení podmínek vzdělávací a tvůrčí činnosti pro rok 2022, naplňování podmínek Plánu realizace strategického záměru univerzity a Programu na podporu strategického řízení univerzity, vstup univerzity do Národního plánu obnovy a řada dalších činností. Vedle toho bude předmětem mého zájmu strategické směřování univerzity pro příští roky, tzn. koordinace přípravy na mezinárodní akreditaci platnou pro příštích 8 let, rozšíření počtu veterinárně orientovaných studijních programů na univerzitě, akcelerace vytváření podmínek pro distanční formy vzdělávání na univerzitě, prohlubování veterinárního vzdělávání pro veterinární lékaře v praxi, příprava k založení výzkumného veterinárního ústavu na univerzitě, další posun v kvalitě činností na univerzitě, dokončování a zahájení dalších staveb na univerzitě posilujících prostorové zázemí pro veterinární vzdělávání v dalších desetiletích. Z pohledu delšího časového období pak podpora veterinární simulační medicíny, budování robustní databáze klinických případů z praxe využitelné pro studium a vzdělávání, vytváření databáze modelových a skutečných případů z praxe pro hygienickou veterinární medicínu a ochranu a pohodu zvířat, vytváření báze kvalitních digitálních podpor studia, vzdělávání a ověřování znalostí ve veterinární medicíně, hledání propojení na instituce schopné s námi spolupracovat na vývoji umělé inteligence využitelné ve veterinární medicíně.    

Budete mít ještě čas i na vlastní vědeckou činnost? Čemu se aktuálně věnujete?
Vedle vykonávání funkce rektora se na univerzitě věnuji vzdělávání studentů, výzkumné činnosti a řídím provoz Kliniky chorob psů a koček zahrnující realizaci odborné veterinární péče pro pacienty. Mým odborným zaměřením je chirurgie a ortopedie psů a koček. Propojení vzdělávací činnosti (práce se studenty), odborné veterinární činnosti (vnímání potřeb veterinární péče při praktické činnosti) a výzkumné problematiky nám umožňuje na klinice být poměrně efektivní z pohledu výzkumu a uplatňování výsledků výzkumné činnosti v praxi. V současné době se výzkumně zaměřujeme na řešení problematiky vývoje a implantace nových typů biokompatibilních funkcionalizovaných materiálů určených k podpoře hojení rozsáhlých defektů kostí, šlach a vazů. Tyto nově vyvinuté biomateriály mají potenciál pozitivně ovlivnit kvalitu lékařské péče v oblasti traumatologie a ortopedie v humánní i veterinární medicíně s tím, že mohou být využity jako syntetické náhrady tkání a zároveň mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo bioaktivních substancí díky přítomnosti funkcionalizovaných komponent. V souvislosti s vývojem těchto biomateriálů a nanotechnologií velmi úzce spolupracujeme při jejich in vitro testování s multioborovými týmy předních odborníků z řady akademických institucí či výzkumných pracovišť, jako je například VUT v Brně, MU, AV ČR, 2. LF UK v Praze, Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice v Praze apod. Z pohledu nás, veterinárních lékařů, je ve vývoji náhrad tkání pro humánní i veterinární medicínu naše role zcela nezastupitelná, a to při vytváření implantačních chirurgických metodik a ověřování vlastností nových biomateriálů in vivo při preklinických zkouškách na vhodných zvířecích modelech. Bez takto zaměřeného aplikovaného výzkumu by reparativní medicína a náhrada poškozených tkání člověka a zvířat nebyla v podstatě možná.  

A co váš mimopracovní program? Kde a čím nabíráte energii?
Ve volném čase se věnuji rekreační cyklistice, která mi přináší trochu sportovního vyžití, pohybové relaxace a aktivního odpočinku, při němž nacházím uspořádání myšlenek, nové priority a získávám inspiraci a motivaci pro další činnost ve funkci rektora i na univerzitě. Z hlediska zájmové činnosti v poslední době sleduji vývoj automobilů a jejich technického provedení a musím říci, že ne vždy mě dílčí vývoj některých značek naplňuje optimismem, nicméně globální vývoj a posun je zřejmý a čeká nás pravděpodobně významná změna napříč všemi autovýrobci.