Systém ze zlínské fakulty přispěje k bezpečnosti na letištích

Předcházet možným kolizím mezi letadly pojíždějícími po letištní ploše a servisními vozy, a tím přispět k větší bezpečnosti provozu na letišti. Zrychlit a zdokonalit vzájemnou komunikaci mezi dispečinkem a řidiči vozů. To je hlavní smysl systému TEVOGS, který od roku 2018 vyvíjí skupina odborníků na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V současné době probíhá testování systému na letišti Václava Havla v Praze a také v polské Vratislavi.  V budoucnu by tímto systémem mohla být vybavena řada světových letišť, a to nejen těch s osobní přepravou, ale i letišť vojenských nebo nákladních.   

Kromě letadel se po letištní ploše pohybuje také řada servisních vozidel, která tam přijíždějí za účelem přepravy pasažérů, odvozu kufrů, technické údržby letadel, přivezení občerstvení apod. Občas tak dochází ke vzájemným kolizím těchto vozidel, ať už mezi sebou navzájem, nebo s pojíždějícími letadly.  

„Námi vyvíjený systém pro servisní vozy má těmto kolizím přecházet. Je umístěn v tzv. střešní jednotce, která je magneticky upevněná na střeše. Uvnitř se nachází malý průmyslový počítač s GPS přijímačem, připojením na mobilní síť a s přístupovým bodem Wifi. Střešní jednotka pak posílá informace o poloze vozu přes LTE síť na náš server, kde běží speciální aplikace, kterou jsme v rámci projektu vytvořili,“ vysvětluje Ing. Tomáš Dulík, Ph.D.

Řidič servisního vozu má v kabině tablet nebo mobil, který je připojen k bezdrátovému wifi bodu, a díky tomu mu server neustále posílá polohy vozů a letadel na letišti. Může tedy situaci sledovat, a případně komunikovat s dispečerem. „To je přidaná hodnota. Podobné systémy určené pro letadla, založené na tzv. radarových odpovídačích, totiž oboustrannou komunikaci neumožňují,“ pokračuje Tomáš Dulík. Dispečerovi může v systému označit zakázané zóny, kam servisní auto nesmí vjet, protože tam právě přistává nebo vzlétá letadlo, a naopak definovat prostory, kam řidič potřebuje vjet a provést potřebné úkony.

Informace o poloze vozů a letadel jsou posílány v reálném čase, až 10x za sekundu. Auta totiž jezdí po letišti rychlostí až 100 km v hodině a letadla přistávají rychlostí 200 – 250 km/hod., takže za sekundu mohou urazit 30 – 70 m. „Potřebujeme, aby informace o poloze byly stále aktuální, protože každá desetina sekundy znamená, že je vozidlo o několik metrů dále. V tom je právě rozdíl od trackovacích systémů, které auta dnes běžně mají. Ty zaznamenávají polohu třeba jednou za minutu,“ doplňuje Tomáš Dulík.

Práce na projektu skončí na jaře příštího roku. Po dokončení bude systém nabízen letištím, včetně těch zahraničních.