Tři vysoké školy se spojily a vytvořily platformu Humanitky.cz, která se snaží vtipnou formou vyvracet mýty o tom, že absolventi a absolventky humanitních oborů nenajdou kvalifikovanou práci nebo že tyto vědy nejsou potřeba. Podle aktuálního průzkumu humanitní absolventi a absolventky představují polovinu všech přijatých absolventů a absolventek vysokých škol, které firmy nabraly za posledních pět let.
Absolventy filozofie čeká úspěšná kariéra – na úřadu práce. Nebo: S diplomem z filologie můžeš tak maximálně smažit hamburgery v Mekáči. Posměšky a mýty o absolventech a absolventkách humanitních oborů jsou rozmanité a někdy i celkem drsné. Studenti a studentky a zaměstnanci a zaměstnankyně filozofických fakult tří českých univerzit – Ostravské univerzity (OU), Univerzity Hradec Králové (UHK) a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) – si řekli, že změní pověst studentů a studentek humanitních oborů coby zbloudilých, kteří nevědí, co se sebou, na techniku nemají, a tak šli na „humáč“, jak se humanitním oborům mezi jejich odpůrci a odpůrkyněmi také říká.
„Nejedná se jen o zmíněný mýtus s Mekáčem. Zvláště v posledních letech se odsouzení až výsměch humanitním oborům stále více dostává do obecného názoru veřejnosti,“ upozorňuje Tomáš Kasapovský, PR pracovník a grafik Filozofické fakulty UHK, který je rovněž jedním z hlavních představitelů platformy Humanitky.cz.
Platforma je postavená právě na meziuniverzitní spolupráci humanitních a společenskovědních fakult. Prestiž humanitních oborů se snaží zvýšit textovou kampaní i videi se známými herci a herečkami. A též třeba panelovými diskusemi – poslední se uskutečnila na konci loňského listopadu pod vedením Filozofické fakulty UJEP.
Projekt na zvyšování prestiže humanitních oborů pokračoval loni již druhým rokem a financovalo jej ministerstvo školství z rozvojového programu Společný postup filozofických fakult v oblasti zvyšování kvality a prestiže humanitních a společenských věd.
Pro dělnickou třídu nebyli důležití
Podle Kasapovského mají humanitní obory neblahou pověst v první řadě proto, že společnost si tento názor nese z předrevolučních dob. „Stát se zaměřoval na budování těžkého průmyslu, budování image dělnické společnosti. V tom všem se zapomínalo na profese, které nebyly přímo závislé na výrobním sektoru. Zároveň v případě humanitních a společenskovědních oborů docházelo k úzkému provázání s komunistickou ideologií a to v očích veřejnosti na tyto obory vrhalo stranický a negativní stín,“ říká Kasapovský.
Zároveň podle něj nyní existuje málo lidí a iniciativ, kteří by bořili mýty o humanitních a společenskovědních oborech. Projekt tří filozofických fakult je jedním z mála viditelných, který se za více než třicet let od revoluce realizoval. „V poslední době se diskuse o definici humanitních oborů smrskla na obory jako gender a identity studies, ačkoliv páteř humanitních a společenskovědních oborů tvoří archeologie, jazykovědy, politologie, historie, filozofie, psychologie či sociologie. Je tedy zapotřebí znovu správně komunikovat s veřejností, a právě kvůli tomu vznikl náš projekt,“ dodává Kasapovský.
Podle Pavla Maškarince, proděkana pro vědu a doktorské studium Filozofické fakulty UJEP, se na přežívání tohoto mýtu podílejí i politici a političky, kteří v médiích často opakují, že absolventi a absolventky těchto oborů trpí vysokou mírou nezaměstnanosti. „Nezmiňují k tomu ovšem relevantní data. Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti,“ upozorňuje Maškarinec.
Polovina absolventů a absolventek přijatých do firem je z humanitek
Pohled na tvrdá data ukazuje, že absolventi a absolventky humanitních oborů na tom nejsou s uplatněním na trhu práce zdaleka tak špatně, jak se traduje. Podle výzkumu agentury Stem/Mark z předloňského srpna absolventi a absolventky humanitních oborů představují v průměru polovinu všech přijatých absolventů a absolventek vysokých škol za posledních pět let.
„Absolventi humanitních a společenskovědních oborů jsou nejčastěji přijímáni na pozice specialistů, technických a odborných pracovníků, úředníků nebo řídicích pracovníků. V příštích třech letech chystají nábor absolventů humanitních a společenských oborů tři čtvrtiny zaměstnavatelů,“ uvádí zpráva. Humanitní vzdělance a vzdělankyně chtějí hlavně firmy v Praze a v Ústeckém kraji.
Obdobně vychází i velmi obsáhlý výzkum Absolvent 2018 z let 2018 a 2019, který realizovaly Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Centrum pro studium vysokého školství, přičemž sledovaly absolventy a absolventky bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů vysokých škol, kteří získali diplom v letech 2013 až 2017, a to po roce jejich fungování na trhu práce. Šetření se zúčastnilo celkem 37 vysokých škol (23 veřejných a 14 soukromých).
Z dat vyplývá, že drtivá většina absolventů a absolventek oborů umění a humanitní či společenské vědy, žurnalistika a informační vědy již v době absolvování vysoké školy práci měla. Podíl již zaměstnaných absolventů a absolventek byl nadprůměrný i ve srovnání s ostatními obory.
„Samozřejmou výhodu mají absolventi kombinované formy studia, kteří většinou studují při práci, a v době absolvování jich většina pracuje. Přibližně rok po absolvování absolventi prezenční formy studia dohánějí náskok absolventů kombinovaného studia ve smyslu ekonomické aktivity. Hodnoty podílu absolventů obou forem studia, kteří pracují, se pohybují kolem 90 %. Pokud absolventi nepracují, tak obvykle z jiných důvodů, než je nezaměstnanost, například se jedná o mateřskou nebo rodičovskou dovolenou,“ píše se ve zprávě.
„Ve srovnání s ostatními obory je také významně vyšší podíl čerstvých absolventů humanitních a uměleckých studijních oborů, kteří po škole začnou s podnikáním (podle zprávy je to kolem 6 % z nich – pozn. red.). Nadprůměrný podíl absolventů společenských věd již po roce práce má také zkušenost s řízením lidí,“ shrnuje dále výsledky Karel Gargulák, analytik společnosti EDUin.
Podle výzkumu 60 % absolventů a absolventek humanitních oborů pracuje ihned po ukončení studia přímo ve svém vystudovaném nebo příbuzném oboru. Zároveň přes 60 % absolventů a absolventek těchto studijních programů vnímá, že pro práci ve svém oboru potřebují vysokoškolské vzdělání nebo si ještě potřebují doplnit vyšší stupně tohoto vzdělání, například magisterské či doktorské studium. „Tímto výrazněji převyšují třeba studijní programy zaměřené na zemědělství a lesnictví. Tedy u humanitek opravdu nejde o žádné práce ve fastfoodu,“ ujišťuje Gargulák.
Zbytečná propast
Představitelé a představitelky platformy Humanitky.cz také upozorňují, že se často uměle vytváří zbytečná propast mezi humanitními a například přírodními vědami, přitom mnohdy se tyto vědní obory navzájem doplňují a propojují.
„Příkladem může být archeologie a antropologie, historie a klimatologie a tak dále. Lidé často netuší, co vlastně humanitní vědy jsou a co zahrnují. I toto jsme chtěli naší kampaní ukázat,“ podotýká Nela Parmová, referentka pro vnější vztahy na FF OU, jedné ze tří účastnických fakult.
Podle Parmové veřejnost humanitní obory často vnímá jako plané „žvanění“, což pramení z nepochopení, omezeného rozhledu, nedovzdělanosti či absence kritického myšlení a neznalosti daných oborů.
Učit se i po škole
Absolventi a absolventky humanitních a uměleckých studijních programů se také podle průzkumu v porovnání se svými kolegy a kolegyněmi cítí výrazně lépe připraveni v komunikačních dovednostech, včetně prezentačních a výukových, v jazykových dovednostech v cizím jazyce a obecné schopnosti učit se.
„Naopak nejhůře ve srovnání s ostatními skupinami oborů vnímají své dovednosti v pokročilém užívání informačních technologií, jako je například programování a podobně,“ dodává Gargulák.
Například jeden z největších zaměstnavatelů v Česku, energetická Skupina ČEZ s více než 26 tisíci zaměstnanci a zaměstnankyněmi, nabírá ročně desítky až nižší stovky absolventů a absolventek humanitních oborů. A to přes to, že většina pozic je technická a technické vzdělání u nich požaduje přímo legislativa. Tam, kde to zákon nevyžaduje, ale v ČEZ rádi humanitního absolventa či absolventku přijmou.
„Máme u nás řadu netechnických pozic, jako například administrativu, obchod, zákaznický servis, HR a personalistiku či komunikaci,“ vyjmenovává Josef Lejček, ředitel personalistiky ve Skupině ČEZ.
„U absolventských netechnických pozic čím dál větší roli hraje motivace uchazeče, schopnost spolupráce, chuť učit se a spolehlivost, spíše než konkrétní vystudovaný obor. Máme velmi propracovaný systém vnitřních školení, takže motivovaného uchazeče si dokážeme zaučit sami,“ dodává Lejček.
Podle Parmové se absolventi a absolventky humanitních s absolventy a absolventkami například technických věd nedají – a ani by neměli – srovnávat.
„Mají ony často zmiňované soft a transferable skills, zpravidla umí jednat s lidmi, jsou komunikativní, sociálně zdatní, zvyklí na práci v kolektivu, dokážou vést a motivovat lidi,“ vyjmenovává Parmová. Jako další kladnou vlastnost humanitních absolventů a absolventek vidí, že dokážou velmi dobře pracovat s texty, a to často i velmi náročnými texty, takže jsou vhodní pro práci, kde je třeba zpracovat a analyzovat velké množství informací a dat, nebo naopak si ty informace opatřit.
„To je důvod, proč se naši absolventi často uplatňují ve sdělovacích prostředcích, v médiích, v personalistice, v PR a marketingu, ale i v managementu. Je to právě díky schopnosti komunikovat, analyticky myslet a též díky jazykové vybavenosti,“ říká Parmová.
Humanitní absolventi a absolventky umějí pracovat s texty
Projekt Humanitky ale není jenom webová stránka s videi nebo online konference. Dalším výstupem je například kontakt s trhem práce pro studenty a studentky zapojených škol a diskuse se zaměstnavateli v jednotlivých krajích nebo třeba časopis OFFline, který vydává Filozofická fakulta Ostravské univerzity.
„Všemi těmito způsoby se snažíme představit širokou škálu oblastí, do nichž zasahují humanitní disciplíny. Výstupů je tedy více a práce na nich je dlouhodobá, nicméně není tak viditelná. To byl také jeden z důvodů, proč jsme zvolili výraznou a nákladnější kampaň,“ říká Nela Parmová.
Za projekt je velmi ráda, protože díky účelovým financím z projektu měli možnost připravit a zahájit tuto větší kampaň. „Jinak na marketingové akce tohoto typu a rozsahu vysoké školy obvykle nemají dostatek nejen financí, ale ani lidí, což se týká zejména menších univerzit,“ upozorňuje Parmová.
Rok 2020 byl kvůli pandemii koronaviru pro tvůrce a tvůrkyně platformy komplikovanější, než předpokládali. Museli přesunout zářijové termíny panelových diskusí a pracovních veletrhů a nakonec je realizovali pouze virtuálně. Podařilo se jim uspořádat tři online panelové diskuse k uplatnitelnosti absolventů a absolventek humanitních a společenskovědních oborů. První proběhla po taktovkou Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, druhá na FF Ostravské univerzity a poslední 25. listopadu na FF UJEP. Zároveň se představitelé a představitelky platformy účastní online pracovních veletrhů a v říjnu spustili novou reklamní kampaň, která zahrnuje aktualizované webové stránky, nová reklamní videa a nové rozhovory a články k humanitním a společenskovědním oborům.
„Naším cílem bylo a stále je zviditelnění našeho projektu online a všeho toho, za čím stojí a co prezentuje. Do budoucna plánujeme nové články na své stránky, včetně dalších rozhovorů s absolventy. Případně další prezentace projektu na pracovních veletrzích, třeba již osobně,“ přeje si Kasapovský.
Tvůrci a tvůrkyně by Humanitky.cz rádi dále rozvíjeli, uvažují například i o rozšíření o poradnu pro veřejnost, kde by se lidé mohli dotazovat na nejrůznější odborné otázky, například na původ slov, jmen, na témata z historie, dějin umění a tak dále. Vše je ovšem otázka financí a toho, jestli se jim podaří zaplatit lidi, kteří platformu povedou i nadále.
Autorka je redaktorka Hospodářských novin.