Sociální sítě už nejsou alternativním zpravodajským kanálem, jakým byly například v době pandemie. Podle Aleny Mackové z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity dokonce roste počet lidí, kteří se zprávám cíleně vyhýbají nebo se je snaží omezit. Podle vědkyně to souvisí s polarizací společnosti a zahlceností informacemi, což řada lidí vnímá jako problém. Na sociálních sítích se tak proto chtějí spíše bavit.
Lidé také stále méně participují na obsahu. „Vždy jsme sledovali nepoměr mezi podílem aktivních tvůrců a pasivních čtenářů, ale v současnosti je ta nerovnost už opravdu veliká. V našich datech jsme si toho mohli povšimnout na příkladu zapojování do online diskuzí. Mezi roky 2020 a 2023 jsme uskutečnili více než 70 hloubkových rozhovorů s aktivními uživateli online sociálních sítí v Česku a ty nám poměrně jasně ukazují to, jak během pandemie a později během války na Ukrajině, postupně klesala ochota lidí se zapojovat do diskuzí,“ říká Macková.
Podíl uživatelů a uživatelek, kteří nemají zájem se do online diskuzí zapojovat narostl během pandemie a po ní o více než deset procent. Zároveň ale Macková zdůrazňuje, že lidé diskuze čtou a formují si tak prostřednictvím sociálních sítí své názory.
Co se týče jednotlivých forem sociálních sítí, tak stále polovina populace používá Facebook, ale jeho důležitost pro získávání zpráv klesá. Podle Mackové to ale nesouvisí primárně s uživateli ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily.
„Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ uvedla Macková.
Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo zpravodajského kanálu příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace.
„Navíc se jedná o specifickou kohortu lidí. Ta je starší, protože síti nepřibývají nejmladší uživatelé. Jsou tam lidé, co se zajímají o veřejné dění a spíš věří jak mediální, tak politickým institucím. X je dlouhodobě sítí, kde se potkávají lidé z různých organizací, institucí, byznysmeni, odborníci, novináři a stále častěji i politici,“ upozorňuje Macková.
Sociální síť X se od ostatních v mnoha ohledech liší. Ve srovnání s ostatními sítěmi v ČR je X dlouhodobě častěji využívána pro získávání informací, novinek ve svém oboru, či zpráv, národních i ze zahraničí. „Mnohem častěji uživatelé jako motivaci k užívání v našem šetření deklarují, že chtějí být v obraze a vědět, co se děje,“ upozorňuje Macková.
Mladí naopak preferují sítě jako TikTok nebo Instagram, kam nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. Ke zprávám se i tak mohou dostávat přes influencery a celebrity. „Celkově se ukazuje, že se mladí ve srovnání se staršími generacemi ke zprávám dostávají jinak – mnohem častěji přes sociální sítě, zatímco jejich rodiče jdou často přímo na oblíbené stránky médií nebo používají agregátory,“ dodala Macková.