Když kvalitu zachraňují evropské dotace: 15 miliard získaly školy díky „čtyřvýzvě“

Přestože se mnoho politiků v posledních letech ohánělo výroky o nutnosti podporovat české vysoké školství, realita podle mnoha představitelů vysokých škol vypadala opačně: škrty v době ekonomické krize a zmrazení rozpočtu v letech následného hospodářského růstu.

„Česká republika stále patří mezi vyspělými zeměmi k těm, které mají nejnižší vydávanou částku parity kupní síly na jednoho studenta a nejvíc studentů na jednoho učitele,“ popisuje současnost rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. „Tyto dvě charakteristiky mohou vést k jedinému možnému závěru – pokud to tak půjde dál, bude české vysoké školství nekonkurenceschopné a bude velmi zaostávat.“ Na dlouhodobě negativní situaci upozornila Česká konference rektorů předsedu vlády otevřeným dopisem z 8. června.

Po zkušenostech z minulých let přitom zástupci vysokých škol nepředpokládají, že současní i budoucí vládní politici projeví svoji podporu nikoliv jen slovy, ale hlavně skutky. O to více jsou tedy školy odkázány na více či méně dílčí projekty financované z evropských strukturálních fondů. Přestože jejich využití nabralo v úvodní fázi ještě větší zpoždění, než v minulém rozpočtovém období EU, začínají se konečně uplatňovat v praxi – v minulých týdnech byly například schváleny některé klíčové projekty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). „Jsou to vlastně první větší peníze, které v poslední době na vysoké školy přicházejí,“ shrnul Bek.

Hned patnáct miliard korun nyní získaly vysoké školy z takzvané čtyřvýzvy, která je v celém OP VVV největší. „Čtyřvýzva znamená pro vysoké školy jedinečnou příležitost, která se v tomto objemu již nebude opakovat,“ zdůraznil náměstek ministerstva školství Václav Velčovský. Označení čtyřvýzva vychází ze čtyř finančních zdrojů – výzvy Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace a z výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů. Každý ze zdrojů přitom financuje jiné typy projektů, ty jsou ale mezi sebou vzájemně provázány. Například z ESF se hradí mzdy či náklady na další vzdělávání pracovníků pro nová či modernizovaná pracoviště, jejichž investiční náklady pokryje ERDF.

Z 349 žádostí o podporu bylo úspěšných 239. Nejvíce jich podalo České vysoké učení technické v Praze – 60, přičemž úspěšné bylo ve 40 případech. Univerzita Karlova podala 51 žádostí a získala 29 projektů. Univerzita Palackého v Olomouci předložila 47 projektů a podpořeno jich bude 34. Nejefektivnější byla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – podpořeno bylo všech 8 předložených projektů (dále například Technická univerzita v Liberci 7/7, Janáčkova akademie múzických umění v Brně 3/3, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 7/6, Mendelova univerzita v Brně 6/5, Masarykova univerzita 16/13).

Do Zlína míří téměř 560 milionů korun

Nejvyšší částku, 226 milionů korun, získal projekt vybudování nových laboratoří Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejich vybavení. „Laboratoře budou určeny pro výuku bakalářských a navazujících magisterských studijních programů,“ sdělil rektor školy Petr Sáha.

Dalších více než 180 milionů korun poslouží k restrukturalizaci studijních oborů všech šesti tamních fakult, posílení internacionalizace a podpoře studentů se specifickými potřebami. Necelých 6 milionů korun je určeno na vznik galerie pro praktickou výuku nového studijního programu Arts Business Management Fakulty multimediálních komunikací.

Univerzita Karlova inovuje výuku lékařů

Univerzita Karlova investuje největší část evropských peněz z těchto čtyř výzev do svých lékařských fakult. Například plánuje inovovat výuku biofyziky a podpoří oblast výzkumu prevence nebo popáleninové medicíny. Významnou investicí bude také dobudování Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Také Masarykova univerzita vybuduje díky svému největšímu schválenému projektu komplexní simulační centrum SIMU pro budoucí lékaře na lékařské fakultě. Centrem na světové úrovni projdou všichni studenti ještě před tím, než nastoupí do klinické praxe. Peníze dostane také dalších šest fakult MU – studenti žurnalistiky budou třeba využívat multimediální newsroom, na přírodovědecké fakultě vznikne hydrogeologický vrt pro výukové účely.

Poradenské centrum pro studenty

Velký význam mají ve čtyřvýzvě i takzvané měkké peníze z Evropského sociálního fondu na podporu lidských zdrojů. Všechny školy jsou si totiž vědomy toho, že sebenákladnější investice nebudou efektivní bez dostatečného zvyšování kvality pedagogů i studentů. Například Masarykova univerzita, která v projektech nad 200 milionů korun získala nejen nejvyšší ohodnocení, ale hlavně z požadované částky 246 milionů získala 82 procent částky, peníze využije na celouniverzitní poradenské centrum pro snížení studijní neúspěšnosti. A také na podporu studentů se specifickými potřebami, pro které pořídí například nové hybridní učebnice či slovník znakové řeči. Vytvoří též speciální portál pro studentské praxe a stáže. „Zaměříme se také na zvyšování kvality pedagogů, zejména jejich znalosti angličtiny. Vedoucí pracovníci univerzity a jednotlivých fakult projdou speciální manažerskou přípravou pro řízení vysokých škol,“ dodala prorektorka pro rozvoj Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.