Lesní požáry v Evropě sílí. Učme se s ohněm žít, radí odborníci

Rozsáhlý požár z léta 2022, který zasáhl Národní park České a Saské Švýcarsko, se stal zároveň příležitostí pro unikátní ekologický výzkum – vědci z Biologického centra AV ČR, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a dalších institucí sledují, jak se spáleniště regeneruje. Místo výhradního soustředění na hašení by se Evropa měla zaměřit také na prevenci a chytré hospodaření s krajinou. Shodli se na tom evropští odborníci, kteří se sjeli do Děčína na mezinárodní konferenci Oheň v ekosystémech střední Evropy. 

Konference, které se zúčastnilo na sto padesát vědců a vědkyň, lesníků i ochranářů, měla jako jedno z hlavních témat otázku, zda má smysl využívat malé řízené požáry jako nástroj ochrany proti rozsáhlým a ničivým požárům.

„V Evropě se mění četnost, intenzita i načasování lesních požárů. Musíme se přizpůsobit nové realitě – požáry v lese není snadné zastavit,“ uvedla během své prezentace Orsolya Valkó z Centra ekologického výzkumu v Maďarsku. Představila vědeckou zprávu připravenou pro země Evropské unie, podle které by předem plánované a kontrolované spalování mohlo být účinným nástrojem prevence, ale nikoli jediným. „Potřebujeme i nový přístup k výsadbě lesů – druhové složení a struktura by měly lépe odpovídat měnícím se klimatickým podmínkám,“ dodala Valkó.

Na význam složení lesa upozornila také Jana Müllerová z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. „Listnaté stromy mohou zpomalit postup požáru. Nejde o břízy, které se objevují až po požáru jako pionýrské druhy, ale o staré lesy, kde listnaté dřeviny fungují jako přirozená bariéra. V Českém Švýcarsku hořela především hrabanka – suché jehličí po odumřelých stromech napadených kůrovcem. Požár se zastavil tam, kde byly bučiny,“ vysvětlila.

Konference se uskutečnila tři roky po rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko. Jeden z konferenčních dnů věnovali účastníci terénní exkurzi přímo na tehdejší spáleniště, které dnes už zarůstá pionýrskými dřevinami. „Přinášíme mnoho praktických poznatků z terénu. Na oplátku je pro nás důležité slyšet vědecký vhled,“ řekl Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko. Myšlenku řízeného vypalování ale zatím v národním parku odmítá: „Dokážu si to představit na omezené ploše mimo les a mimo národní park. Vím, že se podobné experimenty dělaly například na vřesovištích,“ dodal Kříž. 

Podle Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe je třeba, aby se společnost k tématu požárů naučila přistupovat s větším porozuměním. „Je důležité o požárech v krajině mluvit. Příroda hořela vždycky, víme to ze starých záznamů. Nesmíme panikařit, ale musíme chránit domy a infrastrukturu. Požárům můžeme nechat jistou volnost, pokud nedochází ke škodám na majetku,“ uvedl. 

Müllerová doplňuje, že i česká zkušenost může být cenná pro ostatní země. „Máme možnost vidět náš velký požár v Českém Švýcarsku v celosvětovém kontextu. Pro ostatní regiony je to běžná součást přírodních procesů – a my se od nich můžeme hodně naučit,“ uzavřel.

Konferenci na děčínském zámku spolupořádala správa Národním parku České Švýcarsko, Fakulta životního prostředí UJEP, Biologické centrum AV ČR, Botanický ústav AV ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.