Anketa: Co slibují strany vysokým školám

V současnosti vrcholí jednání mezi veřejnými vysokými školami a vládou o tom, kolik peněz poputuje na terciární vzdělávání v příštím roce. Ať už dopadne výsledné řešení jakkoliv, blížící se parlamentní volby budou pro představitele vysokých škol znamenat znovunastolení otázky o dalším vývoji financování vysokého školství a vědy.

Magazín Universitas proto oslovil deset politických stran s největším potenciálem vstupu do parlamentu a požádal je o odpovědi na čtyři otázky, které ukazují názor těchto stran na odměňování vysokoškolských učitelů či doktorandů, na zavádění školného nebo objem peněz plynoucích do vysokého školství. Níže si můžete porovnat jejich reakce.

1. Platové podmínky vysokoškolských učitelů a životní podmínky doktorandů nejsou podle představitelů vysokých škol dobré. Kvalita vysokého školství je podle rektorů ohrožená. Jaké kroky chystáte ke zlepšení podmínek vysokoškolských učitelů a doktorandů?

KDU-ČSL

Kvalitní a kvalifikovaný učitel musí být dobře zaplacený a motivovaný k dalšímu vzdělávání. Proto zvýšíme průměrnou mzdu pedagogických pracovníků na úroveň 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství do roku 2021. Nepřipustíme učitele „druhé kategorie“ podle mzdy (například církevní školy).

Zreformujeme systém doktorského studia na univerzitách: vyšší stipendijní ohodnocení půjde ruku ruce s redukcí celkového počtu studentů doktorského studia a s tlakem na vyšší úroveň jejich vědeckých výstupů.

KSČM

Podporujeme navýšení rozpočtu pro vysoké školy o 4,5 miliardy korun. Zvýšení platů vysokoškolských učitelů podporujeme dlouhodobě.

Není možné, aby pokračovala praxe, že se mnohým z nich vyplatí jít učit na střední školu, protože tam mají vyšší plat. Zároveň jsme podpořili, a budeme tak činit i nadále, navýšení odměn pro doktorandy ze 7,5 tisíce na 15 tisíc korun.

TOP09

Prosazujeme razantní navýšení rozpočtu pro vysoké školy tak, aby měly školy také jistotu financování do budoucna. To je jediný způsob, jak vyřešit krizi ve vysokém školství. Nechceme pouhé hledání rezerv, ale prosadíme jasnou deklaraci ve formě navýšení střednědobého výhledu financování VŠ.

Piráti

Chceme především usilovat o zlepšení vysokého školství ve všech aspektech, ve kterých je pro společnost nezastupitelné. Podmínky můžeme zlepšit především tím, že budeme prosazovat spravedlivé podmínky v kontextu kvality pedagogického a vědeckého výkonu. Jde-li nám o kvalitu především, nebude to zadarmo a pro všechny. Musíme zapůsobit tak, aby byl systém nejen přívětivý ke svým lidem, ale aby byl i rozumně a přímočaře motivační k dobré práci.

Pokud jde o doktorandy, budeme prosazovat, aby se jejich práce stala placenou kvalifikovanou prací se vším všudy. Termín „stipendium“ chceme zúžit na prospěchové a jiné nenárokové odměny, například za úspěšnou reprezentaci v různých mezinárodních soutěžích. Za výzkumnou práci a asistenci pedagogům náleží studentovi plat se zohledněním dosavadní kvalifikace. Jinými slovy, doktorand má být hodnocený jako pracující s magisterským titulem. Tento plat by měl mít i významnou výkonovou složku, která bude z principu dostupná jen nejlepším 10 až 30 procentům studentstva. Bude muset být dobře ošetřené, aby implementace nesklouzla k prostému zaopatření „šéfových oblíbenců“ a poskytla aspoň právě těm nejlepším existenční jistotu pro klid na práci a vzdělávání.

Vysokoškolští učitelé by měli být hodnoceni za pedagogickou práci nejen podle bezprostředních výkonových parametrů – počty hodin nebo studentů – ale i s ohledem na kritéria, která „dělají“ úspěch v mezinárodních žebříčcích. Absolventi na významných postech prestižních institucí a firem by měli zpětně přinést svým pedagogům více než jen dobrý pocit. O úroveň výš – mezi vládou a vysokými školami – je potřeba zanést tyto parametry i do financování škol jako celků, protože ať je vypovídací hodnota mezinárodních žebříčků jakákoli, trendy jsou významné – a pro české vysoké školy jsou většinou nelichotivé.

STAN

Rádi bychom zavedli státní podporu stáží v zahraničí pro mladé vědce a doktorandy za podmínky dalšího působení v českých výzkumných institucích. Zvyšovat ohodnocení doktorandů, včetně jejich zázemí, chceme ale vázat na měřitelné výsledky jejich práce.

Zelení

Říkat, že ČR je podle jakýchkoliv ukazatelů pod průměrem veřejných výdajů zemí OECD na terciární vzdělávání, se zdá již otřepané, šetřeními typu Education at a Glance se politické strany zaštiťují maximálně před volbami, a přesto financování reálně klesá. Zelení chtějí tento podíl ve všech stupních minimálně vyrovnat na průměr OECD, k tomu se podle nás musí zavázat každá vláda, které jde o budoucnost ČR. Záleží nám zejména na začínajících akademických pracovnících, jejichž tarifní příjmy jsou hluboko pod hranicí průměrné mzdy a na nichž přitom leží největší tíha výuky. K vědeckému výkonu univerzit přispívají i doktorandi, proto prosazujeme navýšení jejich stipendií, resp. státního příspěvku na ně, minimálně na dvojnásobek.

ODS

V realitě existuje velké rozpětí v mzdových podmínkách zaměstnanců vysokých škol, stejně jako v odměňování doktorandů. Jde o oblast v samosprávné kompetenci vysokých škol, které rovněž mají pravomoc určovat počet a strukturu příslušných pozic. Stát ovšem v posledních letech selhal v tom, že souběžně se zaváděním nového modelu akreditace nepřipravil jasnou diverzifikaci vysokých škol. V situaci, kdy se všichni snaží dělat všechno, je jasné, že na průměrné vysoké škole se to projevuje negativně.

Hnutí ANO

Každá škola má svůj mzdový předpis, takže řešení je na straně univerzit jako takových. To ale znamená zajistit odpovídající financování univerzit. Stipendia doktorandů jsou nepřijatelně nízká. Je ale také třeba hledat oporu v grantových agenturách, které by mohly financování doktorandů řešit přes své programy.

ČSSD

Zvýšení rozpočtů vysokých škol se musí v první řadě projevit v lepším ohodnocení učitelů a doktorandů. A to již v roce 2018 a potom opakovaně v rozpočtech roku 2019 a 2020 – v souladu s usneseními sněmovny a vlády, které sociální demokrati navrhli a prosadili. U vysokoškolských učitelů navýšení mezd v roce 2018 o 15 procent a zvýšení stipendií doktorandů na dvojnásobek, tj. na cca 15 000 korun měsíčně, a pokračování zlepšování jejich podmínek pro studium, např. v oblasti slaďování rodinného a pracovního života. Opakování zvláštního programu pro rozvoj a zlepšení ohodnocení pedagogických týmů na pedagogických fakultách v letech 2018 a 2019.

2. Čeští vědci jsou stále více odkázáni na prostředky z projektů a různých fondů EU. Pokud to tak půjde dál, hrozí podle představitelů vysokých škol, že Česká republika začne ve výzkumu zaostávat a nebude v mezinárodním srovnání schopná konkurovat ani okolním zemím. O jakých opatřeních v podpoře české excelentní vědy uvažujete, aby k tomu nedošlo?

KDU-ČSL

Dokončíme reformu podpory a hodnocení vědy, výzkumu a inovací s důrazem na excelenci a špičkový aplikovaný výzkum. Budeme pokračovat ve zvyšování motivace ke spolupráci soukromého sektoru a veřejných výzkumných institucí s cílem zvýšit investice podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje. Podpoříme stabilitu a dlouhodobost ve vědě, výzkumu a inovacích prostřednictvím lepšího institucionálního financování. Koordinovaně zacílíme evropské, státní, krajské a soukromé finance do regionálních projektů vědy, výzkumu a inovací pro zvýšení konkurenceschopnosti. Podpoříme přenos nových vědeckých poznatků do praxe, jejich komercializaci a efektivní spolupráci vzdělávacích a výzkumných institucí s inovativními firmami a start-upy.

KSČM

Navrhujeme podpořit rozvoj vědy, výzkumu a inovací a chytrých investic na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy, tj. celkově ze všech zdrojů na tři procenta HDP.

TOP09

Je důležité navýšit složku institucionální podpory vědeckých institucí. Chceme současně zajistit dostatek účelových prostředků na období, kdy skončí masivní podpora ve formě evropských projektů.

Piráti

V některých oborech je česká věda na výši, v řadě jiných už teď nekonkuruje. Jsme konkurenceschopní jen v průměru. To excelentní v české vědě by mělo být pěstované svědomitým prosíváním začínajících vědců, zachytáváním těch opravdu nadaných a maximálně transparentní podporou těch, kdo jsou již prokazatelně úspěšní v mezinárodním srovnání. V ČR je pojem excelentní vědy poněkud devalvovaný. Přitom odchody vědců se získanými ERC granty ukazují, že vnitřní politika je ledaskde silnější než touha po skutečné excelenci.

STAN

Chceme stabilizovat systém hodnocení vědy, výzkumu a inovací, a na to navázat podporu. Čili hodláme zařadit tyto instituce dle jejich objektivně měřitelných výsledků do skupin excelence, dobrých a průměrných výsledků a podle toho jim rovněž poskytovat podporu. Institucím s podprůměrnými výsledky by byla zásadně snížena veřejná podpora.

Zelení

Česká věda přejala ze zahraničí princip soutěžení o veřejné prostředky a potlačila – v některých oborech radikálně – institucionální financování, na což upozorňují i zahraniční audity. Excelentní věda je však podle nás záležitost delšího období než tří- až pětiletého projektového cyklu a vyrůstá ze široké základny. Zelení proto chtějí posílení institucionálního financování na základě skutečně obsahového hodnocení dlouhodobého vědeckého výkonu a také společenského přínosu výzkumu. Protože nejen ve vědě není důležitá pouze mezinárodní excelence, ale i její provázanost se solidní vědeckou základnou.

ODS

Musíme se zaměřit na výkon, kvalitu a koncentraci kapacit. Institucionální podpora výzkumu by měla být dostupná pouze omezenějšímu počtu nadprůměrných výzkumných organizací. Pro oblast vysokých škol by měla přijít iniciativa excelence po německém vzoru, víceletý kontrakt směřující k významnému posunu v mezinárodních žebříčcích a v kvalitě vzdělávání. Posílení institucionálního financování je nezbytné, ale nelze ho provést plošně napříč celým systémem, a ani by to nemělo smysl.

Hnutí ANO

Jednoznačně musí doplnit financování vědy a výzkumu neveřejné zdroje. Především spolupráce s praxí je na dramaticky nízké úrovni a to je zdroj, který je třeba využít.

ČSSD

Stále chybí průběžné stabilní národní peníze pro naše vědecké týmy. Hlavním úkolem proto je pro sociální demokraty zajistit našim vědcům stabilní a předvídatelné financování. Projektové financování proto chceme umenšit a významně zvýšit to institucionální. Co nejrychleji schválit spravedlivé a především jednoduché hodnocení vědy (vědeckých výstupů). To stávající je stále roztříštěné a složité a tedy nevypovídající. Klíčovou roli by měly hrát vysoké školy a instituce jako Akademie věd. Chceme zlepšit podmínky pro smluvní výzkum u vědeckých center a vysokých škol. Významně chceme zlepšit podmínky a ohodnocení práce doktorandů. 

3. Uvažujete o zavedení školného na vysokých školách? Proč ano, či ne?

KDU-ČSL

Budeme garantovat bezplatné studium pro první vysokou školu v případě dokončení studia v řádné době.

KSČM

Školné odmítáme. O přístupu ke vzdělání nesmí rozhodovat peněženka, ale znalosti, schopnosti, zájem o obor a potřeby společnosti. Vzdělanost není jen výhodou jednotlivce, ale je prospěšná pro celou společnost. Školné by odradilo, respektive znemožnilo studium uchazečům ze sociálně slabých rodin.

TOP09

Nejedná se o klasické školné, ale o finanční spoluodpovědnost studenta vysoké školy za její zdárné absolvování. Otázkou samozřejmě zůstává, od jakého stupně. Významnou část těchto prostředků chceme použít na stipendia pro talentované studenty z ekonomicky znevýhodněných rodin.

Piráti

V současném stavu jsme proti školnému a nejméně jedno volební období se to nezmění. Vysoké školství se musí v podstatných ohledech změnit k lepšímu a školné by mohlo v nějaké formě následovat. Jeho zavedení teď by bylo jen drsným nástrojem, který by měl odradit „věčné studenty“, což nepovažujeme za dostatečný důvod. Neřeší příčinu problému a má nežádoucí vedlejší účinky – půjčky na studium a byznys s nimi na jedné straně a hrozbu nedostatku kvalifikovaných lidí napříč společností na druhé straně.

STAN

V nadcházejícím volebním období zcela jistě ne. Je nutné stabilizovat finance, nastavit kritéria (viz odpovědi STAN výše) a pak rozhodnout.

Zelení

Rozhodně ne. Vzdělávání včetně vysokoškolského chápeme jako veřejný statek, ze vzdělanosti přímo či nepřímo profituje celá společnost. Chybějící veřejné výdaje není možné kompenzovat školným. Školné či nutnost si vzít půjčku by představovalo další překážku v přístupu ke vzdělávání, které už tak v České republice reprodukuje sociální a kulturní nerovnosti. Smyslem vzdělávání je lidi emancipovat, nikoliv zadlužovat. Odhlédnouce od toho, že právě ve vzdělávání odmítáme „zákaznickou logiku“, je otázka, co by si studující školným kupovali – náročné studium vedoucí ke kritičnosti, zkoumavosti a jisté nepohodlnosti, nebo rychlé a bezpracné tituly? A z čeho by půjčky spláceli ti, kdo s vysokoškolským vzděláním pracují ve společensky odpovědných, ale podhodnocených profesích (učitelé, zdravotníci, pracovníci knihoven, muzeí, umělci)?

ODS

Otázka individuální spoluúčasti na nákladech jednotlivých veřejných služeb (nejen vysokoškolského studia, ale také zdravotnictví apod.) musí být nejprve předmětem ucelené rozvahy, a to i s ohledem na měnící se průměrnou délku lidského života, měnící se podobu životních fází a jejich nároky.

Hnutí ANO

O školném neuvažujeme. Veřejné školství musí být z principu zdarma.

ČSSD

Sociální demokraté v žádném případě nedovolí zavedení školného na vysokých školách. Prosadili jsme zpřísnění poplatků u nedůvodného protahování či zneužívání studií. Naopak chceme lepší a funkční systém prospěchových stipendií a větší dostupnost kolejí pro studenty. Podporujeme rozvoj univerzitního sportu.

4. Objem peněz, které plynou do vysokého školství, stále klesá. Jaké konkrétní kroky je podle vás potřeba v budoucnu udělat ve směřování českého vysokého školství? Které oblasti budete chtít podpořit?

KDU-ČSL

Prosadíme reformy vzdělávacího systému na pedagogických fakultách. Pro přípravu budoucích učitelů zajistíme exkluzivní prostředí, odborníky s praxí, moderní techniku a moderní pedagogické trendy, především důraz na praxi a úzkou spolupráci s dalšími fakultami připravujícími budoucí učitele.

KSČM

Zvýšit rozpočet pro vysoké školy, zjednodušit podmínky pro čerpání peněz z evropských fondů, podpořit spolupráci vysokých škol s firmami.

TOP09

Podpora oborů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky by měla dlouhodobě posílit a zajistit tak rozvoj naší společnosti. Nicméně je nutné si uvědomit, že vysoké školy hrají i určitou roli nositele a strážce znalostí a vědění. Tak by k nim mělo být přistupováno.

Piráti

Jsme proti apriornímu výběru oblastí pro podporu ve smyslu shora vedeného kvantitativního posilování některých oborů. Chceme vrátit vysokým školám institucionální peníze s tím, že chceme působit na transparentnost jejich hospodaření, zvýšení odborně kariérních nároků na habilitace i diplomové a disertační práce, cíleným lákáním již etablovaných zahraničních vědců do našich vysokých škol i za cenu nutnosti je zaplatit mimo měřítka současných tabulkových mezd. Obroda vysokých škol není podmíněna vyšším objemem peněz, ale posunem s jejich hospodařením. Chceme motivovat diskusi a zavedení modelu, kdy budou začínající vědci na postdoktorské pozice vybíraní v kvalitní mezinárodní konkurenci. Ti úspěšní dostanou od instituce interní grant na výzkumný záměr, který bude následně striktně hodnocený po třech až pěti letech – a jen vynikající výsledky by znamenaly pokračování v dané pozici. Jinak řečeno „tenure track“. Všechna myslitelná řešení předpokládají zapojení samotných vysokých škol.

STAN

Snižování peněz je nutné zastavit. To není populismus, vzdělání musí být – jako investice do budoucnosti – naprostá priorita. Jsme pro zvyšování platů učitelů všech úrovní škol a na to bychom byli ochotni vynaložit podstatnou část růstu ekonomiky (míněno podíl z výběru daní z růstu HDP).

Zelení

S klesajícím objemem peněz do vysokého školství nejsme smířeni a podpoříme vysoké školy v jejich důrazných protestech proti tomuto podfinancování. Navýšení veřejných prostředků je první a nezbytný krok. Vysoké školy se nesmí politikou chudoby nechat dotlačit do situace, kdy budou osekávat samy sebe, aby se zavděčily. Materiální zázemí, na něž se v poslední době vynakládaly prostředky, je jistě nutné, ale je na čase investovat do lidí, kteří poskytují vzdělávání a provozují vědu, kterými se tak rádi chlubíme. Zelení by v této souvislosti rádi otevřeli mj. diskusi o tzv. koeficientech ekonomické náročnosti, které neodpovídají jenom materiálové náročnosti studia, ale jejichž důsledkem může být i nerovné ohodnocení stejné pedagogické práce v různých oborech. Celkově chápeme veřejné financování vzdělávání nikoliv jako otázku dodatečných prostředků, ale jako otázku rozpočtových priorit. Buď budeme mít kvalitní a dostupné vzdělávání, nebo předražené dálnice či úniky do daňových rájů.

ODS

V krátkodobém horizontu je zapotřebí vrátit se na hodnotu financování vysokoškolského vzdělávání na úrovni alespoň 0,8 procent HDP. Následně reformovat archaický systém financování a koeficientů ekonomické náročnosti. V delší perspektivě pak adaptovat systém výzkumu a vysokých škol na myšlenku, že nemůže stále jen něco vznikat, ale musí občas i něco zanikat. K tomu potřebujeme funkční systém hodnocení.

Hnutí ANO

To že máme moc vysokých škol je fakt. Je třeba nastavit model financování, který bude financovat nejen excelentní obory, ale také ty, které jsou relevantní pro naši ekonomiku. Nejde tedy nutně o zavírání škol, ale o útlum oborů, které nesplňují dvě výše uvedená kritéria.

ČSSD

Prvním předpokladem je zvýšení rozpočtu pro vysoké školy po jeho stabilizaci v roce 2017. Naplníme sociálními demokraty již prosazené usnesení sněmovny i vlády o postupném zvyšování rozpočtů vysokých škol v letech 2018 až 2020. Zvýšení rozpočtů vysokých škol se musí v první řadě projevit v lepším ohodnocení učitelů a doktorandů. 

Od roku 2018 chceme více zohlednit kvalitu jako hodnotící kritérium ve financování vysokých škol – pilotní rok. Nové financování prosadit mezi roky 2019 a 2020. Hlavním cílem je předvídatelné financování stabilizované sítě vysokých škol, ať s vědeckým či profesním zaměřením. Za třetí by zvýšený rozpočet měl směřovat na zajištění dostatečného množství studentů lékařských a pedagogických fakult.

V následujících třech letech sociální demokraté chtějí zcela překonat chybný recept minulých vlád pro vysoké školy – místo národních evropské peníze a pro rozvoj vysokoškolského vzdělávání ponechání stejného objemu financí při nižším počtu studentů. Plán popsali na konci minulého roku a hodlají se ho držet.