Školy si připomínají 50 let od smrti Palacha. Je pro nás hrdinou, říkají studenti

Velkolepé akce k 50. výročí od upálení Jana Palacha přichystala pražská Univerzita Karlova s dalšími čtyřmi institucemi, událost si připomínaly i vysoké školy v regionech. Podle Studentské komory Rady vysokých škol je Palachův odkaz velmi aktuální i dnes. „Čím více na něj budeme myslet a připomínat si jej, tím spíše nebudeme lhostejní k situaci kolem nás,“ upozorňuje předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima. Po Palachovi hořely kvůli okupaci i další „živé pochodně“.

Četné akce přichystaly české vysoké školy k 50. výročí upálení Jana Palacha. Ve středu 16. ledna, v den Palachova činu, odhalili zástupci Univerzity Karlovy pamětní dlaždici Palacha, která je umístěna v prostorách Karolina. Nejstarší česká univerzita jejím prostřednictvím připomíná významný čin tehdejšího dvacetiletého studenta své filozofické fakulty, který se na Václavském náměstí zapálil v roce 1969 na protest proti lhostejnosti k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Deska byla odhalena na nádvoří Karolina, v místě, kde stála v roce 1969 rakev s Palachovými ostatky. Zhotovil ji akademický sochař Jakub Vlček a je na ní uvedeno jméno a data narození, sebeupálení a úmrtí Jana Palacha o několik dní později. Bronzová dlaždice má symbolické rozměry 69 krát 69 centimetrů a váží symbolických 89 kilogramů.

Rektor UK: obhajoba pravdy je aktuální i dnes

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ve svém projevu připomněl význam Palachova činu jak pro tehdejší společnost, tak pro dnešní dobu. „Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem moderních československých a českých dějin, k předním bojovníkům za svobodu a demokracii,“ řekl Zima. „Stal se mimořádně silným symbolem odporu proti všemu zlému a jeho odkaz přesahuje nejen hranice Univerzity Karlovy, ale také České republiky i Evropy. Obhajoba pravdy, morálky a spravedlnosti, tedy hodnot, za které Palach obětoval svůj život, je aktuální i dnes,“ dodal pro magazín Universitas Zima.

Odhalení pamětní dlaždice doprovodilo otevření komorní výstavy o Janu Palachovi, která je v přízemí Karolina a návštěvníci si na ní mohou prohlédnout dobové fotografie, stuhy z věnců, které lidé přinesli k rakvi Jana Palacha, původní kondolenční knihy, dopisy psané Janu Palachovi do nemocnice nebo vzkazy, které lidé nosili k jeho hrobu. Výstava bude přístupná do 25. ledna 2019 a vstup na ni je zdarma. Více o Palachově příběhu včetně audio i videonahrávek a dobových materiálů je k dispozici ve na webu multimediálního projektu Univerzity Karlovy Jan Palach zde

Univerzita Hradec Králové připravila rekonstrukci průvodu

Do oslav výročí Palachovy smrti se zapojují i regiony. Například studenti Univerzity Hradec Králové připravili na 25. ledna rekonstrukci průvodu za Jana Palacha, který se konal před 50 lety. „Stejně jako před padesáti lety, kdy organizovali s mediky z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové tento pochod studenti Pedagogické fakulty v Hradci Králové, i letos se organizace chopili právě studenti UHK a LF HK,“ zve mluvčí univerzity Jakub Novák. Celý pietní akt královéhradeckých studentů bude zakončen besedou s pamětnicí těchto událostí, Jarmilou Stibicovou, disidentkou a signatářkou Charty 77.

V Plzni zorganizovali studenti Západočeské univerzity (ZČU) akci Svíčka za Jana Palacha. Zapojili i středoškoláky. Podle studenta Fakulty filozofické ZČU Jana Straky je důležité uctít Palachovu památku a přimět k zamyšlení nad jeho činem. K tomu zorganizovali i pietní setkání na dvoře Filozofické fakulty. Vystoupili na něm mimo jiné studenti i historici.

Univerzita Palackého vyvěsila vlajky pro Palacha

Originálně se k pietě připojila i Univerzita Palackého v Olomouci. Na budovách svých fakult a pracovišť vyvěsila v týdnu od 14. do 20. ledna české státní vlajky. Uctila tak nejen 50 let od upálení Jana Palacha, ale také 30 let od událostí takzvaného Palachova týdne.

Při té příležitosti také Knihovna Univerzity Palackého představuje výstavu Živé pochodně jako forma politického protestu. Expozice připomíná osudy Jana Palacha a dalších, kteří se rozhodli na protest proti okupaci Československa a komunistickému režimu upálit.

Studenti občas znají příběh jen jednoho z upálených

Postoj současných studentů k Palachovi a jeho činu je jednoznačný: vnímají jej jako důležitý odkaz s velkou platností i v současném Česku. „Jan Palach je pro mě hrdinou, symbolem nesouhlasu a boje proti utlačování a ponižování našeho národa. Student, kterému byly hodnoty jako čest a svoboda dražší než sebezáchova,“ podotýká Michal Zima, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

„Jeho odkaz většina studentů zná a velmi jej ctí. Bohužel se i dnes najdou také studenti, kteří tuší o existenci Jana Palacha a Jana Opletala, přičemž znají příběh jen jednoho z nich, nebo se jim obě osoby zaměňují. To ale není ani tak vina těchto studentů, jako nás aktivních, kteří si možná osoby Palachova formátu málo připomínáme, málo o nich sami hovoříme,“ myslí si Zima. Dodává, že učit se o Palachovi je nanejvýš důležité, protože jeho odkaz je i nadále aktuální.

„A čím více na něj budeme myslet a připomínat si jej, tím spíše nebudeme lhostejní k situaci kolem nás. Díky příběhu Jana Palacha a jeho následovníků se všichni můžeme blíže seznámit s brutalitou totalitních režimů. Dozvědět se, že ještě před 30 lety jste si mohli za položení květin na hrob Jana Palacha či uctění jeho památky na Václavském náměstí vysloužit zatčení a výslech, dokonce i nepodmíněný trest,“ upozorňuje Zima. Podotýká, že čin Jana Palacha je natolik významný, že jeho zopakování v dnešním světě by mu spíše ubralo na významu. „Pokud se ale ptáme obecně, zda takový čin, tedy položit za hodnoty život, chápu, tak ano. Prostě existují věci, za které stojí za to přinášet oběti,“ soudí Zima.

Palach měl podle studie skoro 30 následovníků

Jan Palach zdaleka nebyl v projevování svého odporu vůči okupaci jediný. Již třeba 25. února 1969 jej napodobil Jan Zajíc a zvedl tak vlnu odporu k nastupujícímu režimu, byť jen dočasnou. Mladí lidé začali na Václavském náměstí držet protestní hladovku za splnění požadavků, záhy se k nim připojili i jinde v zemi. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Vědecká rada Palachovy Filozofické fakulty UK vyzvala politiky, „aby si uvědomili, na jaké křižovatce stojí“.

Dalším z Palachových následovníků byl i Evžen Plocek, který se zapálil 4. dubna 1969 na jihlavském náměstí a zemřel o pět dní později. Na rozdíl od Palacha a Zajíce se ale o jeho činu široká veřejnost neměla šanci dozvědět. Do celostátního tisku totiž tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka, kromě malé zprávy v černé kronice Rudého práva, která ale neuváděla ani iniciály.

Podle studie psychologa Milana Černého, který se pokusy o sebevraždu upálením z první třetiny roku 1969 zabýval a vycházel přitom z údajů tehdejší Veřejné bezpečnosti, se od ledna do dubna objevilo 29 případů, z toho sedm z nich skončilo smrtí.

Proti okupaci Československa se protestovalo i v dalších zemích. Například 8. září 1968 se v polské Varšavě upálil účetní a právník Ryszard Siwiec. O čtyři dny později zemřel, ovšem tehdejší polské orgány se postaraly o to, aby se o jeho činu téměř nikdo nedozvěděl. V roce 2001 Siwiecovi prezident Václav Havel posmrtně udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka prvního stupně. Krátký dokument je k vidění

.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.