Stát ocení vysokoškolské učitele, získají až 100 tisíc

Ministerstvo školství připravuje první ročník udílení státní ceny pro univerzitní pedagogy. Nominace poběží od července, vyhlášení bude v listopadu. Učitele mohou nominovat rektoři, děkani a studenti prostřednictvím akademických senátů.

Vysokoškolští učitelé v Česku budou mít od letoška další motivaci ke kvalitní výuce: nejvýznamnější a jediné ocenění, které vysokoškolským pedagogům udělí přímo stát prostřednictvím ministra školství. Je to vůbec poprvé v novodobé české historii, kdy se bude udělovat státní cena určená pouze vysokoškolským pedagogům. Od letošního července do září budou otevřené nominace, slavnostní vyhlášení se uskuteční v listopadu.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole, jak se ocenění oficiálně jmenuje, by mělo každoročně převzít nejvýše pět pedagogů a každému z vítězů připadne odměna až sto tisíc korun. Ocenění získají možnost prezentovat svou práci, stát se členy hodnotící komise příštích ročníků a podílet se na vývoji kritérií soutěže.

„Chceme upozornit na význam kvality výuky na vysokých školách,“ řekl na brněnské konferenci při představování ceny Tomáš Fliegl z odboru vysokých škol na MŠMT. „Bezprostředním významem je také ukázat na jednotlivé oceněné vyučující, kteří jsou vynikající. Dále vyzdvihnout příklady dobré praxe a inovace a povzbudit jejich další šíření. I díky této ceně chceme také podnítit diskusi o kvalitní výuce na vysokých školách. Věříme, že je zde ještě co zlepšovat,“ podotkl. Dodal, že právě kvalita výuky je pro vysoké školy priorita a ministerstvo přemýšlí, co s tímto tématem dělat. „Kvalita výuky se dá měřit jen velmi obtížně. Význam ceny ministra není finanční, tedy že oceníme pár lidí penězi. Ale spíše má na kvalitu výuky upozornit, informovat a komunikovat toto téma. S kvalitou výuky souvisejí fenomény jako například výrazné prodlužování studií v České republice nebo studijní neúspěšnost.“

Bez kategorií

Ministerstvo také na konferenci představilo výsledky z evropského šetření mezi studenty, ze kterého vyplývá, že s kvalitou výuky je spokojeno 74 procent studentů, ovšem jen pro 58 procent studujících jsou pedagogové a pedagožky inspirující. A jen pouhých 26 procent studentů cítí, že se učitelé zajímají o výsledky jejich studia.

„Ocenění pro oblast výuky na vysokých školách v Česku chybí, ačkoli je velmi běžné na samotných vysokých školách či fakultách. Na národní úrovni je běžné i v zahraničí, čímž jsme se inspirovali,“ doplnil Fliegl.

Nominace na cenu budou institucionální, tedy nominovat budou moci děkani, rektoři i studenti prostřednictvím svých zástupců v akademických senátech, nominovaní musí být zaměstnanci vysoké školy.

Cena se nebude dělit na kategorie, protože ministerstvo nechce ocenění rozmělňovat a oblast výuky zploštit.

Dobré vzory

Ministerstvo si při přípravách podkladů pro zavedení nové ceny nechalo zpracovat studii, která mapuje situaci s oceňováním ve vzdělávání v Česku i v zahraničí. Autorka studie Irena Kozmanová, nederlandistka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, podotýká, že cílem ocenění je zmenšit propast mezi oceňováním kvalitního výzkumu a kvalitní výuky. „Ve světě jsou přitom takzvané teaching awards etablovanou součástí podpory kvality vysokoškolských systémů, a jejich pozitivní dopad pro budování značky i konkurenceschopnosti je prokázaná,“ domnívá se Kozmanová.

Ve výzkumu existují jasná kritéria toho, jak hodnotit kvalitu. „Každý, koho se zeptáte, bude mít představu o tom, jak by měl vypadat například odborný článek – reflektovat dosavadní výzkum, formulovat otázku, prezentovat vlastní výzkum a myšlenky, správně citovat. Existuje podobně obecná shoda na tom, co je kvalitní seminář, kvalitní zkouška nebo kvalitní vedení kvalifikační práce?“ ptá se Kozmanová. Že kritéria kvalitní výuky jsou méně exaktní, přitom podle ní není pravda. „Odborné literatury na toto téma existuje velká spousta, chybí pouze překlopení do evaluační praxe. Pokud budeme mít před očima každý rok několik prominentních příkladů dobré praxe a jejich konkrétních reprezentantů, hned se tato debata povede snáze,“ myslí si Kozmanová.

Jak je to ve světě?

Jedna z nejvýznamnějších cen pro vysokoškolské učitele je mezinárodní cena European Award for Excellence in Teaching in the Social Sciences and Humanities, kterou uděluje soukromá Středoevropská univerzita v Budapešti. Nominace jsou v ní velmi otevřené, nominovat kandidáta může v podstatě kdokoli: student, absolvent, kolega, projektový partner, nebo dokonce životní partner daného vyučujícího. „Ve druhém kole pak ale soutěž vnáší důležitý prvek: uvědomění, že pokud chceme získat vhled do skutečné koncepce a obsahu výuky, musíme se zeptat pedagoga samotného,“ vyzdvihuje Kozmanová.

Komise si vyžádá konkrétní podklady přímo od nominovaného a do svého rozhodování zahrnuje i konkrétní výukové materiály, sylaby, testy, výukové portfolio a tak dále. Model tak kombinuje velmi otevřenou nominaci třetími stranami, tedy nikoli pouze studenty či univerzitami.

Z hlediska šíření příkladů dobré praxe je podle Kozmanové velmi zásadní rakouská státní cena Ars docendi, která příklady kvalitní výuky dává k dispozici na interaktivním portálu, jakémsi atlasu dobré výuky, a zvyšuje tak povědomí veřejnosti o tomto tématu.

Co už funguje doma

Některé z tuzemských vysokých škol či jejich fakult už ocenění svým pedagogům udělují samy. Oficiální cenu pro vynikající učitele mají například na Univerzitě Karlově (UK) – zdejší Cena Arnošta z Pardubic funguje na celouniverzitní úrovni. Samostatné ceny ovšem mají i jednotlivé fakulty – příkladem může být Velemlok na Přírodovědecké fakultě UK.

Tři své nejlepší pedagogy oceňuje každý rok i Masarykova univerzita, od roku 2016 získávají cenu také studenti za studentský podíl na výuce. Soutěž je vyhodnocována ve třech širších kategoriích – v oblasti přírodních věd a lékařství, společenských a humanitních věd a v oblasti ekonomie a informatiky.

Na České zemědělské univerzitě získávají pedagogové ceny rektora, podobně to je i na některých fakultách ČVUT. Jiné školy pak udělují ceny v podobě medailí, například na Slezské univerzitě je udělují od roku 1993, jako ocenění za pedagogickou a tvůrčí činnost je uděluje i pražská AMU, obdrželi ji například Otakar Vávra či Věra Chytilová.

Ústečtí pedagogové získávají Ceny Univerzity J. E. Purkyně akademickým pracovníkům a studentům za mimořádné aktivity a výsledky.

Na Univerzitě Palackého či Univerzitě Pardubice se ceny pro pedagogy chystají zavést letos jako jednu z kategorií rektorských ocenění.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.