Mezi nejcitovanější vědce světa se dostalo devět Čechů

Devět zástupců českého výzkumu se objevilo v aktuálně vydaném seznamu nejcitovanějších vědců světa Higly Cited Researchers 2019. Nově se mezi ně zařadil botanik Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha. Své zástupce mají Univerzita Karlova, Univerzita Palackého, VŠCHT a Akademie věd. Oproti loňsku má Česko o jednoho zástupce méně, obecně je letos v seznamu nižší počet evropských výzkumníků. Převládají stále vědci z USA, narostl podíl Číny a Austrálie.

Oproti loňsku se letos v seznamu objevil nově Roman Pavela, který se věnuje výzkumu biologicky aktivních látek, především ve vztahu k agrochemikáliím. Působí v Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a je mj. držitelem ocenění Česká hlava z roku 2013.

České univerzity v seznamu reprezentují kardiolog a děkan 3. lékařské fakulty UK, Petr Widimský, který je v seznamu již popáté, a jehož práce přispěla ke změně léčby akutního infarktu myokardu. Znovu se mezi nejcitovanějšími výzkumníky objevil také chemik Radek Zbořil z Univerzity Palackého, který stál například u objevu nejtenčího známého izolantu, nekovových magnetů nebo rezistence bakterií vůči nanostříbru.
 
Opakovaně se na seznamu objevují i zástupci české vědy, kteří působí v Akademii věd. Letos jsou to: fytochemik a odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák, ekologové Petr Pyšek, který se zabývá studiem biologických invazí a jejich důsledků, a Jan Pergl, zkoumající obecné otázky invazní ekologie za využití velkých datových souborů. Dále pak odborník v oblasti ekologie a fyziologie půdních hub a bakterií, mikrobiolog Petr Baldrian, a již zesnulý ekolog Vojtěch Jarošík.
 
Podruhé se v seznamu objevil také český chemik Martin Pumera, působící i na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kterou má letos v seznamu uvedenou jako druhou afiliaci.

Do seznamu bylo za Českou republiku zařazeno i pět zahraničních vědců, z toho jeden působí na Univerzitě Palackého a čtyři v ústavech Akademie věd ČR. Výzkumníků, kteří uvedli své spojení s českou vědou, je tak na seznamu celkem čtrnáct. V seznamu se mimo jiné objevil třeba i český rostlinný biolog Jiří Friml, který pracuje v Rakousku.

Z žebříčku naopak letos vypadli chemik Pavel Hobza a kardioložka Renata Cífková. Česko tak ztratilo jedinou ženu mezi zástupci na seznamu.

Nejvíce odborníků mají v seznamu Spojené státy americké (2 737, což je téměř 44 procent z celkového počtu), následované Čínou (636) a Velkou Británií (517).  Zatímco Čína svůj podíl vysoce citovaných výzkumných pracovníků zvýšila, evropské země si pohoršily. Počet vysoce citovaných výzkumných pracovníků se sídlem v institucích ve Spojeném království letos klesl na 517 ve srovnání s 546 v roce 2018. Méně vysoce citovaných výzkumných pracovníků má také Německo a Nizozemsko.

Velký nárůst v počtu vědců na seznamu oproti tomu zaznamenala Austrálie, počet nejcitovanějších vědců se za šest let více než ztrojnásobil – autoři seznamu to přičítají tomu, že australské výzkumné instituce přijaly od roku 2014 značný počet vysoce citovaných výzkumných pracovníků a zvyšují také počet domácích vysoce citovaných výzkumných pracovníků.

Ze sousedních zemí má Německo v seznamu 327 zástupců, Maďarsko a Slovensko po jednom a Polsko sedm.

Celkové výsledky a podrobná metodologie jsou dostupné zde.