V Nemocnici Na Bulovce usnadní testování na COVID-19 robot z ČVUT

Výzkumníci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd z Řeže u Prahy vyvinuli robota, který nyní v Nemocnici Na Bulovce pomáhá s odebíráním vzorků. Měl by odlehčit vyčerpaným laborantům při jejich těžké práci v infekčním prostředí.

Testovací kapacita oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce je v Česku podstatnou součástí testování od samého počátku boje s nemocí COVID-19. Laboratoř standardně testovala desítky vzorků denně, nyní je jich se stejným vybavením až čtyři sta. Součástí testování je i ruční pipetování vzorků s různými chemikáliemi, což vyžaduje pečlivou a soustředěnou práci. Při současném počtu vzorků se zvyšuje riziko chyby, a s tím by mohl pomoci právě robotický stroj. 

S návrhem pomoci tehdy jednomu z prvních testovacích pracovišť na COVID-19 přišel rektor ČVUT Vojtěch Petráček a vytipoval s vedením Bulovky postup, kdy robotické rameno automaticky vykonává klíčové operace při pipetování. Stroj se sestává z univerzálního robotického manipulátoru, přesné pumpy schopné nahradit ruční pipetování a přesné vestavné laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno očekávané množství tekutiny.

„Jsem rád, že další z programů ČVUT v boji s koronavirem dospěl k cíli. Robot Pipeťák usnadní, zrychlí a zpřesní v Nemocnici Na Bulovce provádění PCR testů na COVID19. Doufám, že se mu v práci bude dařit a že si laborantky a sestřičky v laboratoři budou moci víc odpočinout,“, řekl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.  

Na konci března výzkumníci převezli robotický stroj přímo do Nemocnice Na Bulovce a spolu s personálem oddělení klinické mikrobiologie jej zařadili do provozu. Pro Bulovku je zapůjčení bezplatné. Univerzitní a akademické pracoviště tak společnosti vracejí podporu, kterou od ní pro výzkum dostávají. 

Technický vývoj robota vedl Vladimír Smutný z CIIRC ČVUT za pomoci Lenky Richterové z oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce. Jaderný chemik Daniel Seifert z Ústavu jaderné fyziky AV ČR (a působíví současně i na CIIRC ČVUT) poradil, jak stroj naučit pipetovat.

„Vývoj zdrželo, že jsme potřebovali složit znalost a zkušenost několika oborů, půjčovali a kupovali jsme potřebné zařízení, jako je počítačem ovládaná váha s mikrogramovou přesností nebo strojní pipeta. Také jsme narazili na nečekané softwarové komplikace při řízení robotu díky skládání a chybám v několika softwarových prostředích, která jsme neprogramovali my,“ doplnil vedoucí projektu Václav Hlaváč z CIIRC ČVUT. 

„Jsme nesmírně rádi, že tímto projektem se pomoc akademických pracovišť soustředí na laboratoře, na kterých snaha o maximální počty diagnostikovaných pacientů na COVID-19 stojí. V této situaci je důležité, aby se díky automatizaci některých kroků uvolnily personálu ruce zejména na prvotní příjem a přípravu pacientských vzorků k analýze,“ dodala Lenka Richterová z oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce.

Kromě poloautomatické metody používané na Bulovce a v jiných nemocnicích existují i plně automatické stroje zvládající až tisíc testů na COVID-19 denně. Ty jsou v Česku dva. Navíc výzkumné laboratoře Akademie věd ČR a univerzit posilují testovací kapacitu svými automatickými stroji. I tak bude v krizi COVID-19 kapacita poloautomatického testování Nemocnice Na Bulovce nezbytná.