Čína je poprvé v top 20 elitního žebříčku THE. Významný milník, říkají jeho tvůrci

Univerzita Čching-chua z pevninské Číny se jako první asijská univerzita dostala do top dvacítky prestižního žebříčku THE. Rekordní množství umístěných škol má například i Indie. Evropa čelí výrazné výzvě, říká hlavní editor žebříčků THE Phil Baty. 

Prestižní žebříček vysokých škol Times Higher Education, známý pod zkratkou THE, zveřejnil výsledky světového pořadí pro rok 2021. Vede je tradičně britská Oxfordská univerzita a první desítku obsazují prestižní americké a britské univerzity, jako je Harvardova, Stanfordova nebo univerzita v Cambridgi. 

Novinkou je ale fakt, že vůbec poprvé se v top 20 tohoto žebříčku nejlepších univerzit světa umístila asijská instituce, konkrétně Univerzita Čching-chua z pevninské Číny. Jde o prolomení pomyslné mety první dvacítky nejlepších.

Univerzita Čching-chua je jedna nejvýznamnějších a nejdéle fungujících univerzit v Číně a také jedna z devíti elitních univerzit v celé zemi. Sídlí v pekingském obvodu Chaj-tien v přímém sousedství Pekingské univerzity. 

Celkově se v první stovce umístilo celkem šestnáct asijských univerzit, což je nejvíce v celé historii žebříčku. Kromě univerzit z pevninské Číny je to například také Korea Advanced Institute of Science and Technology z Jižní Korey.

„Z těchto šestnácti asijských institucí třináct udrželo, nebo dokonce zlepšilo svou pozici z loňského roku. Ukazuje to na rostoucí konkurenceschopnost Asie a děje se tak na úkor západního systému vyššího vzdělávání,“ stojí v průvodní zprávě žebříčků THE.

Naopak některé britské prestižní univerzity, jako například Královská univerzita v Londýně, oficiálně The Imperial College of Science, Technology and Medicine, o pozici v první desítce přišly. Také některé další univerzity ze Spojených států, které se umísťují těsně za prvními dvěma stovkami, se ve svých pozicích propadly ještě níže. Naopak rekordní množství univerzit má letos v žebříčku Indie. 

Vzestup asijských univerzit trvá již několik let

Už loni hlavní editor žebříčků THE Phil Baty vyjádřil obavu z toho, že pomalu ustupuje prestiž tradičních anglosaských vzdělávacích institucí a k jejich pozicím se velmi rychle přibližuje Asie.

„Evropa čelí výrazné výzvě. Hlavní příčinou je sice stále vyšší mezinárodní soutěž, nicméně vynikající práci evropských univerzit může začít podkopávat i ekonomická nestabilita kontinentu a stále se zvyšující izolacionistické tendence v evropské politice,“ řekl před rokem.

„Nejlepší univerzity na světě jsou schopny přilákat přední akademické pracovníky díky významným investicím do výzkumu a vytvářením přátelského prostředí. Má-li evropský kontinent dobře obstát na špičce budoucích žebříčků, tyto vlastnosti musejí zůstat zachovány i v evropských institucích a společnostech,“ doplnil tehdy Baty.

Koronavirus vše zesílí

Letos je Baty ve svém hodnocení ještě konkrétnější. „Už několik let můžeme sledovat vzestup asijských univerzit ve světových žebříčcích, ale tento rok byl prolomen významný milník. Univerzita Čching-chua z pevninské Číny narušila tradiční dominantní postavení západních univerzit ve světové špičce tím, že prorazila mezi top 20, a také další univerzity z pevninské Číny zdvojnásobily své zastoupení v top 100,“ upozornil Baty.

Je to podle něj důkaz, že se mění rozložení sil z tradiční převahy západních vzdělávacích systémů do oblastí na východě.

S pandemií koronaviru bude prý tento trend ještě zesilovat, protože především univerzity v USA a ve Velké Británii jsou paralyzovány a přicházejí o talentované mezinárodní studenty a také o miliardy dolarů za jejich školné. V delším časovém měřítku to podle Batyho může znamenat změnu proudu akademického talentu, který tradičně plní elitní americké a britské instituce.  

Sklenička: Udržet se mezi nejlepšími nebude levné

Podle předsedy České konference rektorů a rektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Skleničky je asijská expanze do žebříčku THE v podstatě očekávaný výsledek. „Čína se v posledních letech velmi soustředila na to, aby se její univerzity prosadily na nejvyšší příčky světových žebříčků. V této zemi jde o státem koordinovanou aktivitu, která spolyká obrovské finance v podobě investic do vybavení univerzit i do lidí. Přední čínské univerzity dnes dokážou přeplatit špičkové vědce a pedagogy z celého světa,“ podotýká Sklenička. 

I pro české univerzity, které se už v některém ze světových žebříčků na dobré příčce umístily, není podle něj jednoduché se tam udržet, natožpak stoupat – především proto, že asijské univerzity postupují vzhůru rychle.

„Tou zásadní zprávou pro české univerzity je, že musejí akcelerovat své vědecké výkony a dále posilovat svůj mezinárodní charakter, aby alespoň udržely stávající pozice, nebo lépe, aby se posouvaly výše. A to nebude levné,“ očekává Sklenička.

České veřejné vysoké školy jsou z hlediska financování vzdělávání v přepočtu na HDP na 74 % průměru OECD. „Nemůžeme si myslet, že v takto podfinancovaném terciárním vzdělávání dlouhodobě udržíme, nebo dokonce posílíme postavení českých univerzit ve světových žebříčcích,“ upozorňuje Sklenička. 

Machková: význam žebříčků bych nepřeceňovala

Hana Machková, rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze a členka předsednictva Asociace evropských univerzit (EUA), zmiňuje, že Univerzita Čching-chua patří už řadu let k nejlepším vysokým školám v Asii.

„Její dobré umístění mě tedy nepřekvapuje. Zájem o studium na této univerzitě je enormní, přijímací řízení je velmi přísné a kvalita studentů je nezpochybnitelná. Čína dlouhodobě investuje velké prostředky do vybraných vysokých škol a investice do vzdělání se jí logicky vrací i v rámci umístění v mezinárodních žebříčcích,“ připomíná Machková. 

V současné době existují mezinárodní standardy pro hodnocení kvality, asijské školy mají podle ní finance a výborné vybavení, jsou úspěšné ve vědě a mají zájem o internacionalizaci.

„Nevidím ale situaci pro západní svět nijak tragicky a určitě si nemyslím, že by měl Oxford něco měnit, když je na prvním místě a měl, má a bude stále mít vynikající renomé. Žebříčky jsou důležitým marketingovým nástrojem, ale jejich význam bych nepřeceňovala. Že nás začne Asie dohánět v kvalitě vzdělání, nehrozí, to je prostě realita dnešního globalizovaného světa,“ soudí Machková. 

Podobný pohled na žebříčky, jichž vycházejí na celém světě desítky, má i rektor Sklenička. Otázka podle něj zní, zda od určitého okamžiku je tento čím dál zběsilejší závod pořád ještě zdravý. „Špičkové univerzity anglosaského světa jsou dlouhodobě finančně stabilní, dokážou podstatnou část svého rozpočtu generovat v podmínkách tržní ekonomiky ze soukromých zdrojů a z mezinárodních grantových soutěží. Některé rychle se rozvíjející univerzity v Číně nebo v Indii jsou ve velké míře odkázány na masivní státní prostředky. Jsem si jist, že světové top univerzity nemají zapotřebí propadnout nějakému zběsilému závodu. Na jejich straně je historie, tradice a renomé,“ myslí si Sklenička. 

Otázkou je důvěryhodnost dat

Podle Bohumila Kartouse, experta na vzdělávání a ředitele Pražského inovačního institutu, se s vysokou pravděpodobností v první stovce začne objevovat více čínských univerzit, jelikož Čína je asijským hegemonem a dravým závodníkem v oblasti vědy a výzkumu.

„V ostatních zemích, ať už populačně menších, nebo ekonomicky slabších, se může časem objevit jedna dvě univerzity, které se dostanou do první stovky, nedá se ale očekávat, že by docházelo k nějaké masivní obměně,“ dedukuje Kartous.

Podotýká také, že způsob hodnocení a data, ze kterých podobné žebříčky vycházejí, nemusejí být vždy zcela důvěryhodné. „Ne všechny informace lze ověřovat a soudím, že ze strany zemí, jako je Čína, je důvěryhodnost takových informací sporná,“ uvažuje Kartous. 

Celkově jej ale postup Číny v žebříčcích nepřekvapuje, dalo se to prý očekávat. „Investice do terciárního vzdělávání a výzkumu v této zemi rostou, neboť si tamní pseudokomunistické vedení velmi dobře uvědomuje důležitost inovací v oblasti ekonomického rozvoje, ale třeba i dokonalejší sociální kontroly. Čína se začala více než jen na subdodavatelství orientovat na vlastní inovační produkci, k čemuž nutně musí mít vlastní výzkum a k výzkumu potřebujete dostatečně vybavené lidi,“ vysvětluje Kartous.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.