Nové centrum při ČZU bude zkoumat koronavirus u zvířat

Covid-19 netrápí jen lidi, může se přenést také na zvířata. Nakazit se mohou například kočky, psi či fretky, ale také hospodářská zvířata. I proto se Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) rozhodla zřídit Centrum infekčních nemocí zvířat (CINeZ). Kromě základního výzkumu bude také poskytovat služby chovatelům a umožní jim testování jejich zvířat.

Problematikou přenosu infekcí, především viru SARS-CoV-2, se budou zabývat odborníci z Fakulty tropického zemědělství (FTZ) a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ). Sledovat budou rizika spojená se šířením vybraných infekčních nemocí v populacích zvířat. Výzkumy mají přinést nové poznatky o šíření infekčních nemocí nejen u jednoho zvířecího druhu nebo mezi různými druhy zvířat, ale i mezi zvířaty a lidmi. Včetně nemocí, které jsou přenosné z lidí na zvířata.

 „Původně zvířecí nemoci, které získaly schopnost infikovat člověka, tvoří dominantní podíl v rámci všech lidských infekčních chorob. Představují riziko nejen pro člověka, ale i pro domácí a volně žijící zvířata, která mohou sloužit jako rezervoár lidských nemocí. Epidemie infekčních nemocí u hospodářsky významných zvířat mohou způsobit nedostatek potravy. Infekční nemoci také představují nebezpečí pro samotnou existenci ohrožených druhů zvířat,“ říká Jiří Černý, virolog z Fakulty tropického zemědělství a jeden ze zakládajících členů CINeZ.

Prasata a krávy jsou imunní, králíci ne

Černý dodává, že konkrétně zvířata nakažená koronavirem SARS-CoV-2 mohou také  sloužit jako rezervoár viru, ze kterého se pak infekce může šířit zpět na nenakažené lidi. Toto bylo popsáno například u lasicovitých šelem, jako jsou norkové.

„Dále je možné, že virus by mohl infikovat některé hospodářsky důležité druhy zvířat a způsobit tak významné škody. Nemusí se jednat jen o zvířata chovaná za účelem produkce masa nebo mléka. Zde se naštěstí ukazuje, že zvířata jako skot nebo prasata jsou vůči infekci viru imunní. Virus ale třeba může infikovat králíky. A infikuje například i psy, u těch ale infekce probíhá naštěstí jen mírně,“ řekl Černý.

Zatím se neví, jestli u psů koronavirus způsobuje podobnou ztrátu čichu jako u lidí. „Pokud ano, měli bychom být na pozoru, protože psí čich využíváme v mnoha oblastech našeho života, například při pátrání po osobách, hledání drog a výbušnin,“ upozornil Černý.

Výzkum koronaviru u zvířat umožní zjistit, jak může člověk zvířata před infekcí chránit a omezit případné utrpení s touto nemocí spojené.

Psi by mohli rozpoznávat nakažené lidi

Nové výzkumné pracoviště bude také ve spolupráci s Centrem pro výzkum chování psů při Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU vyvíjet metodiku identifikace lidí s nemocí COVID-19 za pomoci psů. „Z výzkumů víme, že psi jsou schopni rozpoznat specifický pach lidí s různým onemocněním. Této schopnosti chceme využít k identifikaci lidí s nemocí COVID-19. Dnes už víme, že virus SARS-CoV-2 je po 24 hodinách v pachových konzervách mrtvý, metoda je tedy pro psy bezpečná,“ říká Iva Langrová, děkanka Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Centrum infekčních nemocí zvířat bude využívat laboratoře České zemědělské univerzity. Rychlý start umožní využití laboratorního zázemí, které je již nyní dostupné na obou spolupracujících fakultách. Centrum již analyzovalo několik vzorků na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 a začít s detekcí virové RNA by mělo na začátku října.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin