Spojili dva oblíbené předměty středoškoláků: Vznikla geoinformatika

Katedra geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava získala novou akreditaci na studijní program Geoinformatika. V čem se liší od původního a jaké další novinky na katedře chystají odpovídá její vedoucí Igor Ivan. 

Studijní program Geoinformatika, vyučovaný na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TUO, získal novou akreditaci. Než se ale dostaneme k povídání o změnách, které s sebou nová akreditace přinese, co vlastně ta geoinformatika je?
Už to spojení slov geo a informatika napovídá, že informační technologie využíváme v práci s prostorovými daty, což jsou jednoduše řečeno taková data, která můžeme lokalizovat v prostoru s využitím např. souřadnic, názvů ulic, zastávek, okresů. Jedná se tedy o data, která mají lokalizační údaje, a my je můžeme s využitím prostorových aspektů dále zpracovávat. Rád studentům říkám, že Spatial is Special, tedy že prostorový je speciální, protože souřadnice X, Y nebo zeměpisná šířka a délka nejsou jenom dva sloupce v databázi. Přinášejí s sebou řadu komplikací a výhod, speciálních postupů pro zpracování nebo vizualizaci. Geoinformatika tedy prostorová data získává, ukládá, zpracovává, analyzuje, vizualizuje a interpretuje. Převádíme tedy svět kolem nás do digitálního prostředí.

Kdy studijní program na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TUO vlastně vznikl?
Geoinformatika je v porovnání se stářím fakulty mladým studijním programem, který vznikl  počátkem 90. let. Zakládající členové, docent Rapant, docent Horák a docent Jančík stále působí na naší univerzitě. Nový obor vznikl jako reakce na nové možnosti a prudký rozvoj geografických informačních systémů, kdy se ukázalo jako potřebné vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky v tomto oboru.

Jaké největší změny a novinky s sebou akreditace přináší?
Nová akreditace pro bakalářský stupeň studia je evolucí té předcházející a nově se více zaměřujeme například na využití dronů a jejich využití pro snímkování povrchu. Budeme se bavit o vlastním pilotování takového zařízení a hlavně o využití nasnímaných dat. Chceme studenty seznámit s umělou inteligencí, která se dotýká i oblasti zpracování prostorových dat. Akreditace rozvíjí i klíčové, stabilní předměty, jako jsou prostorové databáze, zpracování prostorových dat, kvantitativní metody v geografii, dálkový průzkum Země, digitální kartografie či globální navigační družicové systémy. A protože geoinformatika propojuje přírodní vědy, tedy primárně geografii a informační technologie, zaměřili jsme se i na oblast programování, aby si studenti především zautomatizovali určité postupy, které by jinak museli manuálně opakovat.

Dnes je, z pohledu zaměstnavatelů, velmi ceněná angličtina. Jak je to s cizími jazyky na vaší katedře?
U bakalářského stupně studia jsme zavedli výuku některých předmětů pro studenty v angličtině, a to i pro české studenty. Už od zimního semestru ve druhém ročníku mají studenti v rozvrhu předmět, který je vyučován kompletně v angličtině. Česká alternativa neexistuje. Nejinak tomu je i v navazujícím magisterském studiu. Studenti se toho ze začátku báli, ale ve finále je to myslím docela příjemné, velmi často jsou totiž přítomni i zahraniční studenti, a výuka je díky nim obohacena. 

Nakousl už jste navazující magisterské studium. Nechystáte nějaké novinky v této oblasti?
Ano, na konci dubna byla udělena nová akreditace také navazujícího magisterského a doktorského stupně studia. Akreditace s sebou nese nejen inovované předměty, ale také předměty úplně nové jako např. předmět Visual Analytics, Geostatistika, Využití cloudových služeb v geoinformatice

V dnešní době je u studentů či čerstvých absolventů vysokých škol důležitá také praxe. Dostanou se studenti do praxe už během studia na bakaláři, nebo v navazujícím magisterském studiu?
V bakalářském studijním programu mají studenti možnost absolvovat odbornou stáž ve firmě a také absolvují terénní cvičení. V navazujícím magisterském stupni studia už je povinnost absolvovat čtyřtýdenní praktickou stáž ve firmě. Snažíme se, aby byli naši studenti zapojeni do praxe už během studia a ideálně pak nastoupili do firem, kde buď praxi vykonávali, nebo pro ně psali závěrečnou práci. 

Kde konkrétně tedy vaši studenti po škole nacházejí uplatnění?
Vedení univerzity vnímá, co firmám vadí na jejích absolventech a my se to snažíme maximálně reflektovat i v našem studijním programu. Posílili jsme proto například prezentační dovednosti a soft skills, máme také povinný předmět, zaměřený na start-up podnikání. Pravidelně si děláme průzkum uplatnění našich absolventů – 70 procent z nich pracuje v soukromém sektoru, 20 procent pak ve státní správě a dalších složkách státu, například v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo u Policie České republiky, a zbylých 10 procent působí na vědecko-výzkumných pozicích na univerzitách nebo v Akademii věd. Řada našich absolventů také podniká. 

Informatiku si pro svá budoucí studia volí spíše muži. Jak je to u geoinformatiky? Je to také spíše mužský obor?
Jsme na technické univerzitě, kde muži převažují, a nejinak je to i v rámci našeho studijního programu. Nicméně výjimkou nejsou ročníky, kde bylo ve skupině 50 procent mužů a 50 procent žen, vzpomínám si ale i na čistě pánské skupiny. Ženy v našem oboru ovšem nejsou výjimkou, absolventek máme hodně. Myslím si, že to souvisí i se spojením přírodních a technických věd, ke kterému mají ženy blíže, než k ryze technickým oborům. 

Jakým výzkumům se na Katedře geoinformatiky HGF VŠB-TUO věnujete?
Rozdělil bych je do dvou směrů, první z nich je analytický, druhý pak techničtěji orientovaný. Do analytického se zapojuji i já společně s dalšími kolegy, prim hraje spolupráce se dvěma institucemi – tou první je Ministerstvo práce a sociálních věcí, pro které dlouhodobě připravujeme databáze dopravních spojení a různá školení ve vazbě na hledání volných pracovních míst, a tou druhou je spolupráce s  Policií ČR, a to hlavně ve využití dat o lokalizaci trestných činů a přestupků ve vazbě na mapy kriminality a nově také pro predikci kriminality. Policie nedávno na webu zveřejnila data o tom, kde se stal jaký trestný čin, což je výsledek spolupráce na jejímž začátku stála naše katedra s Policejním prezidiem. Věřím, že spolupráce bude probíhat i dále, nově jsme ji významněji rozšířili i na Ministerstvo vnitra. 

A ta druhá část?
Druhá část, techničtěji zaměřená, se týká zejména využití dálkového průzkumu Země a globálních navigačních družicových systémů. Máme projekt s firmou CGI pro Evropskou vesmírnou agenturu. Zabýváme se radarovou interferometrií, tedy využitím  zobrazovacích radarů pro sledování malých posunů budov i zemského povrchu. Jedná se o milimetry. A je to velmi zajímavá spolupráce. 

Představte si, mluvíte se studentem střední školy, který se má už brzy rozhodnout, kam si podá přihlášku. Proč by měl nastoupit právě k vám?
Myslím si, že jedním z důvodů, proč by si měli vybrat geoinformatiku, je ten, že prostorová data jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc. Vy sama během jednoho dne vytvoříte obrovské množství prostorových dat, aniž byste o tom věděla. Ta data se někde ukládají a využívají se k celé řadě aktivit, třeba pro marketingové aktivity, nebo vyhodnocování aktivity lidské populace, zpracovávání různých registrů, a podobně. Geoinformatika navíc spojuje dvě oblasti, které jsou u středoškoláků oblíbené – geografii, u nás na fakultě s velkým přesahem do životního prostředí, a informatiku jako takovou, programování, databáze, využití moderních technologií. Uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce je vysoká. Já za přihlášení na geoinformatiku vděčím Karolině. Když totiž na Karolině v centru probíhala rekultivace, na ceduli bylo přesně popsáno, co se tam bude dělat. Nápis na posledním řádku mě zaujal: jednalo se o geografický informační systém. Když jsem si pak doma zjistil, o co se jedná, přišlo mi to zajímavé a já se přihlásil.