Vedoucí oddělení pro data a technologie Lékařské fakulty a absolvent Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Martin Komanda pomáhal před pěti lety vytvořit Národní zdravotnický informační portál – NZIP a letos byl jmenován koordinátorem zdravotnických dat na ministerstvu zdravotnictví. „Za posledních deset let jsme se posunuli od digitalizace papírových hlášení do stavu, kdy jsme schopní zveřejňovat údaje třeba o očkování v reálném čase. Přesto ale v této oblasti existuje stále řada bariér, například nejsou zcela sjednocené používané technologie, takže nejde vše změnit hned,“ popisuje v rozhovoru o tom, v jakém stavu je zpřístupnění zdravotnických dat v Česku.
Martin Komenda pracuje se zdravotnickými daty už téměř dvacet let. Začínal v Institutu biostatistiky a analýz lékařské fakulty, kde se poprvé setkal s informačními systémy a daty v medicíně a vzdělávání. Zhruba před sedmi lety se stal také součástí týmu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a byl tak u zrodu NZIP.
„Při působení na lékařské fakultě jsme postupně vybudovali tým nejprve pro vývoj webů spojený s technickým zázemím pro práci s daty a postupně jsme se začali věnovat i koncepční práci. Výsledkem je mimo jiné také vybudování vzdělávací sítě MEFANET, tedy MEdical FAculties NETwork, která podporuje využívání moderních technologií ve vzdělávání a sdílení garantovaných studijních materiálů pro studující lékařských a zdravotnických oborů v Česku i na Slovensku,“ přibližuje datový odborník první kroky své práce informatika v medicínském prostředí.
Díky několikaleté zkušenosti v této oblasti se pak dostal k projektu vytvoření platformy pro sdílení zdravotnických dat, která funguje pod garancí Ministerstva zdravotnictví ČR. „Národní zdravotnický informační portál začal fungovat před pěti lety a je výsledkem snahy zpřístupnit informace o zdraví, zdravotním systému a relevantní zdravotnická data široké laické i vzdělané veřejnosti. Už dříve existovalo několik specializovaných webů, ale pro naprostou většinu lidí, včetně zdravotnických profesionálů, nejsou takto roztříštěné údaje prakticky využitelné. NZIP tedy vznikl mimo jiné proto, abychom dostali ověřené a odborníky zaštítěné informace k těm lidem, kteří je potřebují nebo chtějí znát,“ popisuje Komenda hlavní cíl platformy, která funguje na webové adrese nzip.cz.
Od informatika po marketéra
Původně s kolegy pracovali jen na technickém řešení portálu, pak ale přijali nabídku převzít péči o platformu jako celek. „Musel jsem začít řešit vše ostatní, od technického vývoje portálu, interpretace dat a jejich zasazení do kontextu, snahy o vysvětlení dat tak, aby to bylo srozumitelné pro laiky, přes zajištění odborné garance a projektového vedení až v podstatě po marketing, komunikaci a diplomacii, která vede k tomu, aby portál skutečně začali využívat běžní lidé i politici,“ ukazuje Komenda šíři rolí, která za NZIP stojí.
K tomu, aby je mohl dobře plnit, mu pomáhá další práce na lékařské fakultě, kde má velmi dobré pracovní i personální zázemí. Zapojuje se do podávání a koordinace různých projektů na pomezí informatiky, vzdělávání a medicíny, servisních technických agend pro fakultní pracoviště, vedení týmů a také sebevzdělávání. „Samozřejmě nerozumím všemu do detailů, znám ale většinou technické pozadí jednotlivých řešení a mám mezioborový přesah. Dokážu tak snáze odhadnout, co je a co není možné udělat s ohledem na zadání, což je velká výhoda.“
Nezbytná je podle Komendy také dlouhodobá snaha o budování nadšené komunity pro podporu zdravotní gramotnosti a dostupnosti srozumitelných informací. NZIP je totiž jen jedním střípkem v mozaice, kterou společně tvoří lidé, organizace a technologie. „Právě tady se ukazuje jako nejdůležitější role koordinátora, diplomata a člověka zodpovědného za komunikaci, protože v oblasti medicíny existuje celá řada zájmových skupin, které mají velký a přímý dosah na pacienty, na lékaře či na politiky, a my je potřebujeme dát dohromady a přesvědčit je ke spolupráci či o tom, že opravdu máme data potřebná pro jejich rozhodování.“
Čtěte a dívejte se
Obsah portálu nzip.cz je pestrý a určený různým cílovým skupinám. Lidé tam najdou nejen data o zdravotnictví, infografiky a vizualizace, ale také informace o nemocech, zdravém životním stylu nebo rady a doporučení týkající se systému zdravotnictví či konkrétní životní situace. Na webu si mohou vyhledat také potřebného odborného lékaře podle místa, kde žijí nebo kde ho potřebují navštívit. Nechybí tam ani kvízy, které pomáhají v osvojování základních pojmů a znalostí, a články s tematikou zdraví a zdravotnictví. „Vše od článků po vizualizace dat o konkrétní problematice prochází korekturou od odborníků na dané téma,“ dodává Komenda.
Návštěvnost portálu roste, aktuálně zaznamenává zhruba 600 tisíc návštěv měsíčně. Sleduje ho více žen než mužů, lidí okolo třiceti let a z větších měst. „Za mě ale nejsou údaje o návštěvnosti měřítkem dosažení našeho cíle. Pro mě osobně je třeba důležité, aby povědomí o NZIP víc proniklo do regionů, kde je třeba nízká účast na preventivních či screeningových vyšetřeních nebo jsou tam v některých oblastech zdraví horší statistiky. A nejvíc bych si cenil toho, kdyby se nám podařilo vybudovat si takovou důvěru, která by z této platformy udělala místo, které budou lidé považovat za nezpochybnitelný zdroj ověřených informací,“ přeje si Komenda.
Jak na data
Ještě před deseti lety nebylo shromažďování zdravotnických dat moc jednoduché. „Dá se říci, že jsme se za tu dobu posunuli od digitalizace papírových hlášení do stavu, kdy jsme schopní zveřejňovat údaje třeba o očkování v reálném čase. Přesto ale v této oblasti existuje stále řada bariér, například nejsou zcela sjednocené používané technologie, takže nejde vše změnit hned. Krůček po krůčku se ale snažíme předávání informací automatizovat tak, abychom minimalizovali administrativní zátěž lékařů a zdravotníků,“ podotýká Komenda.
Pro představu doplňuje, že aktuálně se do Národního zdravotnického informačního systému, který je součástí NZIP, sbíhají data ze 60 různých oblastí zdravotnictví, jedná se například o národní registry jako Národní onkologický registr nebo informační systémy jako Informační systém infekčních nemocí.
A všechna data musí být před zveřejněním ošetřena podle zásad ochrany osobních údajů, tedy anonymizovaná tak, aby na jejich základě nebylo možné dohledat konkrétního člověka. „Zrovna tato oblast bude do budoucna vyžadovat naši pozornost a fungující anonymizace dat bude těžší a těžší. Důvodem je to, že k dispozici je stále více datových souborů z různých segmentů českého zdravotnictví a jejich kombinování třeba za pomoci umělé inteligence může vést k odhalení totožnosti jednotlivců.“ Datoví odborníci ale o tomto problému vědí a intenzivně na možných řešeních pracují.