Lékařství, počítačové hry, úspory vod… Na vysokých školách v Česku vznikají mladé firmy z různých oborů. Často začaly jednoduše – z dobrého nápadu, který vědci a vědkyně zkrátka chtěli dostat i na trh a do praxe. Přenos je ale složitý: v příbězích popisují, jak si museli zjišťovat podrobnosti o licencích, marketingu, naučit se rychlému rozhodování i nastavování obchodních vztahů. Přechod do komerční sféry by měl brzy usnadnit nový zákon o transferu znalostí, který začne naplno platit příští rok. Magazín Universitas přináší příběhy a zkušenosti dvanácti úspěšných firem, které se už teď na univerzitách zrodily a vydobyly si své místo na trhu. Mnohdy i přes nevoli kolegů a kolegyň, kteří vstup na komerční půdu vnímají jako zaprodání akademické duše.
Klikněte si přímo na kapitolu a přečtěte si příběh o:
- VR Medix (OU): Věda zavřená v šuplíku nikomu nepomůže. O nácviku chirurgických zákroků ve virtuální realitě
- Galochrom (VŠCHT) a kapalinová chromatografie: Spin-off už díkybohu není vnímán jako zaprodání duše moci kapitálu
- Invenio (MUNI): Nadaných dětí máme mnoho, ale vyučující je často nedokážou rozpoznat
- Charles Games (UK): Popularizujeme důležitá témata skrze videohry a kolegové a kolegyně to cení
- Lipidica (UPCE) a časná diagnostika nádorů: Konečně žádné ztrácení času obhajováním role spin-offů
- Nextdrop (ZČU) a snižování spotřeby vody: Je třeba vyvarovat se přílišného tlaku na komercionalizaci
- MarbleMat (VŠCHT) a jejich kapsle s olejovými kuličkami: Akademický a komerční svět se propojovat musí
- SpeechTech (ZČU) a jejich převod řeči do textu: Dejme pozor na bujení výkazů, formulářů a dotazníků
- Asistenční systémy pro řidiče Autinno (VŠB-TUO): Naše místo je nadále hlavně na univerzitě
- BioCanim (JU): Mimořádně slibné výsledky léčení rakoviny
- Vývoj biosenzorů ACTOSens (MUNI): Právní úpravy bývaly u spin-offů velice kostrbaté. Nový zákon pomůže
- TreeInsp (JU) a sonda, která pomáhá odhalit škůdce, houby a další poškození stromů: Na předváděčce nemůžete motat drátky, investoři čekají hotovou věc
VR Medix: Věda zavřená v šuplíku nikomu nepomůže. O nácviku chirurgických zákroků ve virtuální realitě
Příběh firmy VR Medix, která se zrodila na Ostravské univerzitě, je spjatý s projektem LERCO, jehož cílem je transformovat region směrem k inovacím a vědě. „Uvědomili jsme si, že aby měl náš výzkum ve virtuální realitě skutečný dopad, nesmí skončit jen jako akademický článek, ale musí se dostat do rukou lékařů a studentů,“ přibližuje Ondřej Steiger, CEO a vizionář projektu.
Cílem VR Medix bylo vytvořit prostředí ve virtuální realitě (VR) pro bezpečný nácvik chirurgických zákroků a zajistit, aby byl projekt ekonomicky udržitelný. „A to vlastně řešíme teď. Testujeme náš produkt na trhu, bereme znalosti z praxe a snažíme se naši aplikaci co nejvíce posunout tak, aby byla konkurenceschopná,“ říká Steiger.
Při přechodu z akademické půdy do komerčního světa pro ně jednou z největších výzev bylo správně vyhodnotit, co má skutečný komerční potenciál a co je jen zajímavá věda.
„Tady vždy neplatí, že to, co nám přijde důležité, trh opravdu ocení. Další rovinou byla byrokracie spojená s vkladem nepeněžitého majetku, tedy know-how a softwaru, z univerzity do s. r. o. Nastavení vztahů tak, aby byly právně čisté a motivační pro obě strany, je vždy složitý proces,“ vzpomíná Steiger.
Museli se naučit přemýšlet nejen jako vědci, ale jako podnikatelé, kteří musí zajistit ochranu duševního vlastnictví a budoucí prodeje. Najednou se také museli umět rychleji rozhodovat.
Například v LERCO museli ukončit některé jiné projekty, přestože byly technologicky fascinující, ale nedávaly ekonomický smysl. „Tato změna myšlení, od co je možné vyzkoumat k co je potřebné a prodejné, je asi tou nejtěžší, ale zároveň nejzajímavější částí transformace,“ přiznává Steiger.
Z pohledu VR Medix nový zákon přichází s křížkem po funuse, tím nejsložitějším procesem vkladu nepeněžitého majetku a nastavováním licenčních vztahů mezi univerzitou a firmou si museli projít ještě ve starém, legislativně méně přehledném rámci.
„To však neznamená, že je pro nás zákon bezvýznamný. Transfer technologií nevnímáme jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces. Náš software se bude nadále vyvíjet, v plánu máme další upgrady a rozšiřování modulů. Právě zde nám nová legislativa může výrazně usnadnit život – očekáváme, že zjednoduší a zrychlí budoucí smluvní vztahy s univerzitou,“ předpokládá Steiger.
Na půdě univerzity se občas setkávají s názorem, že vědec by se neměl zaprodávat do komerční sféry. Ale vnímají to přesně naopak. „Pokud věda zůstane ‚čistá‘ a zavřená v šuplíku, nikomu nepomůže. My jsme do komerční sféry nešli primárně pro peníze, ale proto, aby se naše simulátory reálně používaly v nemocnicích a školách. Bez komercializace a vstupu soukromého kapitálu bychom nemohli zajistit certifikaci, marketing ani další vývoj a aktualizace softwaru. Peníze z komerční sféry nám naopak umožňují dělat další výzkum kvalitněji,“ podtrhuje Steiger.
Galochrom: Spin-off už díkybohu není vnímán jako zaprodání duše moci kapitálu
Mladá spin-offová firma Galochrom jako první v Česku dokáže vyrábět takzvané separační kolony pro kapalinovou chromatografii (HPLC). Tahle metoda zajišťuje analýzu komplexní chemických směsí a dokáže z nich izolovat jednotlivé složky. Je důležitá pro výzkum, HPLC kolony totiž umožňují vědcům a vědkyním a dalším odborníkům například efektivně čistit farmaceutika, analyzovat složení vyráběných léků, potravin nebo environmentálních znečištění.
Galochrom je dítětem pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), před třemi lety ji založil Michal Kohout spolu se čtyřmi kolegy. Založili ji, aby snadněji dostali do praxe technologie vyvíjené svou pracovní skupinou.
A firmě se daří, Galochromu se například podařilo obsadit druhé místo v kategorii Manufacturing v evropské soutěži start-upů EIT JumpStarter a získat první místo v programu Startup Accelerator Středočeského inovačního centra.
„Získali jsme rovněž dva granty Technologické agentury České republiky na rozvoj naší technologie. Díky finanční podpoře jsme mohli začít naplno pracovat na transferu nových technologií z univerzity do firmy,“ říká Michal Kohout. Nyní se snaží uvést na trh zcela originální separační systémy a pracují na licencování těchto technologií od VŠCHT Praha.
Celý proces je komplikovaný především proto, že Galochrom je spin-off firmou, tedy zaměstnanci VŠCHT Praha jsou zároveň zakladateli komerční společnosti. Takže je třeba důkladně ošetřit, aby se vyhnuli možnému střetu zájmů.
„Do budoucna samozřejmě předpokládáme, že vedení firmy předáme odborníkům z byznysu a budeme se nadále věnovat vědecké a pedagogické činnosti na univerzitě. Celý proces založení společnosti, licencování technologie, nastartování komerční činnosti a nastavení stabilního růstu firmy bereme hlavně jako další stupeň poznání, které budeme moci předat našim studentům,“ zmiňuje Kohout. Chtějí tak prošlapat cestu dalším nadšencům z řad studujících a akademiků a akademiček, kteří by rádi podnikli byznysové dobrodružství a chtěli si funkčnost své inovace ověřit v praxi založením vlastní spin-off firmy.
Michal Kohout vítá nový zákon, který zavádí podporu talentů a zaměřuje se právě na transfer technologií z výzkumu do byznysu. Pozoruje však, že už nyní se celý proces zakládání spin-off firem studujícími nebo akademickými pracovníky postupně zjednodušuje.
„Je to dáno i tím, že založení spin-off firmy už není vnímáno jako jistá forma přečinu a zaprodání duše moci kapitálu,“ uvažuje Kohout. Ačkoli Galochrom funguje jako firma bez majetkového podílu univerzity, jeho případný zisk bude plynout zpět alma mater formou licenčních poplatků z prodeje technologií.
„Chtěli bychom dosáhnout toho, že náš univerzitní výzkum bude financován nejen z grantových projektů, ale i z námi založené firmy, tedy z komerční sféry. Je to posun v myšlení, který je velmi důležitý pro další rozvoj univerzitních firem a v konečném důsledku větší finanční nezávislost akademických pracovišť na státním rozpočtu,“ je přesvědčen Kohout.
Invenio: Nadaných dětí máme mnoho, ale vyučující je často nedokážou rozpoznat
Start-up Invenio, který vznikl na Masarykově univerzitě v Brně, pomáhá rozpoznat nadané děti už na základních školách. Řada učitelů a učitelek má totiž podle jeho zakladatelů jen velmi zúženou představu o nadání.
„Často hledali malé Einsteiny a měli pocit, že se s tak mimořádně nadaným dítětem ve své praxi nikdy nesetkali. Přitom je zřejmé, že nadaných dětí je ve třídách výrazně více, jen zůstávají neodhalené,“ říká spoluzakladatelka Invenia Šárka Portešová.
Psychologové a psycholožky z Masarykovy univerzity proto vyvinuli komplexní diagnostický systém, který rodičům i školám pomáhá zmapovat schopnosti dětí s důrazem na odhalení mimořádného nadání. A Invenio coby start-up s touto diagnostikou pracuje a nabízí měření základním školám, respektive jejich žákům a žačkám.
„Díky spin-offu jsme se částečně ocitli ve zcela jiném světě. Učíme se každý den, snažíme se být ještě blíže školám, poradnám i samotným dětem. Jsme mnohem citlivější na konkrétní potřeby zákazníků a otevřenější hledat skutečně funkční, ale současně validní řešení. Více přemýšlíme o tom, co opravdu funguje v praxi a jak zajistit, aby naše znalosti a zkušenosti měly maximální přínos, nejen aby naplňovaly nějaká formální kritéria,“ přibližuje Portešová. Ona i další dva spoluzakladatelé přitom stále na univerzitě zůstávají.
První diagnostický test do škol uvedli až po třech letech intenzivního vývoje, testování a učení se za pochodu. Právě tato zkušenost však položila pevné základy pro vznik spin-off společnosti, která dnes stojí na propojení vědecké expertizy, moderních technologických řešení a hluboké znalosti školní praxe.
„Díky tomuto propojení dnes disponujeme sadou diagnostických testů zaměřených na různé schopnosti, jako je logické myšlení, prostorové schopnosti, paměť či efektivita učení, které nacházejí uplatnění ve stovkách základních škol,“ pokračuje Portešová.
Jedním z hlavních problémů na počátku transferu byl zásadní nedostatek financí. To komplikovalo nejen samotný rozjezd firmy, ale i vývoj dalších herních prototypů a zároveň zpomalovalo masivnější vstup na český, ale také zahraniční trh.
V začátcích je velmi podpořilo Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity (CTT MU) a MUNI Ventures, tedy instituce zaměřené na podporu komercializace výsledků výzkumu a zakládání spin-offů. CTT jim pomohlo komunikovat s vedením fakulty a nastavit podmínky přesunu duševního vlastnictví do spin-offu.
„Neobešli bychom se ani bez desítek právních konzultací. Velkou přidanou hodnotou bylo také propojení s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a s dalšími CTT. Díky tomu jsme získali kontakt s podnikateli a spin-offy z různých oborů a získali cennou zpětnou vazbu k produktu i k nastavení prvních kroků firmy,“ vzpomíná Portešová.
Od nového zákona o transferu technologií si hodně slibují. Podle Portešové je šťastná i forma legislativního ukotvení, kdy transfer znalostí není chápán jen jako nějaký zbytný vedlejší produkt základního výzkumu, ale je explicitně stanovenou rolí výzkumných organizací. „Doufáme, že to povede k většímu uznání a větší podpoře aplikovaného výzkumu a přenosu jeho výsledků do praxe, například i formou spin-offů. Pro nás je to důležité například s ohledem na projekty, jejichž podání plánujeme v budoucnu,“ doufá Portešová.
Dodává však, že část akademické obce stále klade primární důraz na kvalitní základní výzkum a vysoce impaktované publikování. Aplikovaný výzkum často tito vědci a vědkyně vnímají jako aktivitu, která může bránit dosažení tradiční akademické excelence. „A přenos know-how do praxe pak hodnotí spíše jako zájmovou, okrajovou činnost. Naší snahou bylo ukázat, že přenos není ničím, co by ohrožovalo excelenci, není odchodem z vědy, ale jejím přirozeným doplněním a rozšířením,“ připomíná Portešová.
Charles Games: Popularizujeme důležitá témata skrze videohry a kolegové a kolegyně to cení
Klopýtavým obdobím si ve svém začátku prošel spin-off Univerzity Karlovy Charles Games, který vytváří počítačové hry s historicko-vzdělávacím obsahem. V roce 2017 vydali historickou adventuru Attentat 1942, která vypráví příběh z doby okupace Československa. Získala řadu ocenění a dodnes se jí prodaly desítky tisíc kusů po celém světě.
„Úspěch této hry nás motivoval v podobné tvorbě pokračovat. Najednou jsme věděli, že o takové hry je zájem a že je umíme tvořit tak, aby o nich bylo slyšet globálně,“ vzpomíná Lukáš Kolek, CEO Charles Games. Jak sám říká, jejich začátky byly hodně specifické – měli sice k dispozici hry, které mohli dále upravovat a komerčně vydat, ale jejich vývoj je náročný na finance a těch měli pomálu. Zároveň se trh stále výrazněji saturoval.
Přesto se jim za cenu velkého nasazení podařilo vydat další hru Svoboda 1945: Liberation. „Pro dlouhodobou finanční udržitelnost to však nestačilo a bylo potřeba přehodnotit naši byznys strategii, abychom mohli zdravě růst a tvořit větší projekty,“ říká Kolek.
Proto v roce 2022 otočili pomyslným byznysovým kormidlem, změnili strategii a částečně obměnili i rozšířili tým. Začali spolupracovat s řadou externích partnerů – s muzei, vzdělávacími institucemi, univerzitami a neziskovkami. Jsou také velmi aktivní na mezinárodním poli a často vstupují do větších partnerství zaměřených na experimentální vývoj a výzkum, například v rámci programu Horizon Europe.
„Dnes si při vývoji vybíráme projekty a hry, které nás tematicky baví a u kterých cítíme, že mohou přinést něco pozitivního společnosti. Tahle celková proměna přístupu nese ovoce. Daří se nám vyvíjet hry se stále větším dosahem a zároveň dál experimentovat s novými technologiemi i tématy,“ pochvaluje si Kolek.
Nový zákon o transferu technologií vítá. „Přijde mi přínosné mít transparentnější a předvídatelnější pravidla pro transfer znalostí. Transfer na univerzity patří,“ je přesvědčen Kolek, i když jeho firma pupeční šňůru s univerzitou téměř přestřihla.
S nevraživostí ze strany akademiků se coby člověk z byznysu nikdy nesetkal. „Spíše vnímáme pozitivní zpětnou vazbu v souvislosti s tím, že popularizujeme důležitá témata skrze videohry. A na univerzitě často pozitivně hodnotí i to, že při tvorbě her vycházíme z vědeckých poznatků,“ zmiňuje Kolek.
S Univerzitou Karlovou si navíc drží velmi pozitivní vztahy a hledají aktivně možnosti, na čem spolupracovat. V začátcích ho bavilo sledovat, jak hra motivovala studující debatovat o politikách EU, vyhledávat si k tématu další informace a kriticky o celé problematice přemýšlet. I proto nastoupil na doktorát, při němž zkoumá, jaké dopady mohou mít videohry na publikum.
Lipidica: Konečně žádné ztrácení času obhajováním role spin-offů
Příběh spin-offu Lipidica začal na Univerzitě Pardubice, kde se výzkumný tým známého profesora Michala Holčapka už přes dvacet let zabývá analýzou lipidů a tím, jak mohou pomoci při časné diagnostice nádorů. Výsledkem tohoto bádání jsou mimo jiné dva evropské patenty a několik patentů mimo EU, například v USA a Japonsku. Týkají se nových možností časné detekce nádorů slinivky břišní a dalších typů nádorových onemocnění na základě lipidomické analýzy krve.
O rozvoj technologie projevila zájem česká společnost Fons JK Group, která má silnou expertizu v oblasti laboratorní diagnostiky a zdravotnických informačních systémů. To vyústilo v založení společnosti Lipidica, která je spin-off společností s podílem Univerzity Pardubice ve vlastnické struktuře.
Hlavní misí Lipidicy je vývoj metody, ověření klinické funkce lipidomického krevního testu a současně vývoj pokročilého softwarového řešení s využitím umělé inteligence, které by mělo automatizovat a zrychlit vyhodnocování výsledků. Jinými slovy, tento test má z běžného odběru krve poznat, zda se u pacienta rozvíjí rakovina slinivky či jiný druh nádorů.
„Založení společnosti se podařilo úspěšně zprocesovat díky obrovské podpoře vedení Univerzity Pardubice a univerzitního Centra transferu technologií a znalostí,“ říká Karolína Kašparová, obchodní ředitelka společnosti.
Při přechodu do komerční sféry bylo prý velkou výzvou důsledné naplnění všech regulatorních požadavků na provozování zdravotnické laboratoře a uvádění inovativních in vitro diagnostických prostředků na trh. „Reálně to znamená nastavit pracovní postupy a pravidla v laboratoři tak, aby byly plně v souladu s požadavky norem,“ přibližuje Kašparová.
Nový zákon o transferu prý nebude mít zásadní přímý dopad na každodenní činnost Lipidicy. „Jeho význam ale vidíme především systémově. Jasnější ukotvení transferu znalostí jako součásti mise výzkumných organizací posiluje argument, že komercializace není v rozporu s akademickou rolí. Pokud nová pravidla povedou ke zjednodušení zakládání spin-off společností, jasnějšímu nakládání s duševním vlastnictvím a větší podpoře podnikavosti na univerzitách, může to výrazně usnadnit start dalším projektům, které dnes na akademické půdě vznikají,“ míní Kašparová. Za důležité prý považuje, aby výzkumné týmy, které mají kvalitní výsledky s aplikačním potenciálem, nemusely zbytečně ztrácet energii složitou administrativou a obhajováním své role, ale mohly urychlit posun technologie směrem k aplikaci.
Nextdrop: Je třeba vyvarovat se přílišného tlaku na komercionalizaci
Spin-off Nextdrop, který založil v roce 2021 tým ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), se snaží pomocí inovativní technologie snížit spotřebu vody. Jejich technologie zabraňuje únikům, haváriím a optimalizuje spotřebu.
Od základu vyvinuli vlastní řídicí systém, který kombinuje IoT řídicí jednotku, vlastní software a cloudové řešení pro datovou analýzu a automatizaci. Jejich technologie je využitelná od malých bytů nebo rodinných domů přes městské budovy a areály až po celé městské části.
„Zároveň nám modularita našeho řešení umožňuje flexibilní úpravy podle požadavků zákazníků. To nám v posledním roce umožnilo realizovat projekty, jako je Plzeň, město vody, s dlouhodobými partnery, ale také měrnou kampaň pro Rock for People,“ říká František Mach, spoluzakladatel společnosti.
Během přechodu do komerční sféry jim výrazně pomohl plzeňský inovační ekosystém. Základní konzultace poskytlo oddělení transferu na ZČU, zázemí nabídl SIT Port a v rané fázi také získali inkubaci v rámci BIC Plzeň, během které produkt certifikovali. „Zoo Plzeň nám poskytla příležitost první instalace a Vodárna Plzeň nám pak dala důvěru a stala se naším klíčovým a dlouhodobým partnerem. To vše nám pomohlo získat zkušenosti a také data, která využíváme pro další rozvoj technologie,“ pochvaluje si Mach.
Nový zákon prý vítá s opatrným optimismem, protože legislativa je pro něj pouze nástroj, nikoliv cíl. „Zákon byl všemi dlouho očekávaný, je krokem správným směrem, ale za zásadní považuji jeho implementaci do vnitřních pravidel a procesů institucí. Posunutí transferu z šedé zóny do definované činnosti univerzit a výzkumných institucí je skvělá snaha, a pokud nová legislativa skutečně umožní potřebnou flexibilitu a rychlost, kterou transfer vyžaduje, umožní to cestu k reálnému uplatnění výzkumu v praxi,“ míní Mach.
Zároveň bude podle něj důležité vyvarovat se přílišného tlaku na komercionalizaci, která může postupně omezit základní výzkum.
On sám patří mezi ty akademiky, kteří sedí na pomyslných obou židlích najednou. Se svými studujícími a kolegy založil dva start-upy a zároveň je stále aktivní akademik, aktuálně také proděkan pro vědu.
„Jako zcela zásadní vnímám potřebu jasného vymezení možných střetů zájmů, vyjasnění podmínek a také pracovní náplně. Není to snadné, ale pokud se to podaří, je to nesmírně obohacující, jak pro samotnou akademickou a komerční sféru, tak pro akademiky osobně. Osobně jsem velmi rád za vše, co jsem se v posledních letech naučil a jsem přesvědčený, že má zkušenost z komerční sféry mne zároveň posunula jako akademika,“ všímá si Mach.
Sám se už na akademické půdě setkal s názorem, že přechod z čisté vědy do komerční sféry je něco nežádoucího. „Ano, tento sentiment je v akademické sféře stále přítomen, nicméně si nemyslím, že by byl většinový. I když rozumím důvodům, které některé kolegy k tomuto názoru vedou, osobně jej považuji za falešnou dichotomii, a to obzvláště v oblasti aplikovaného výzkumu,“ konstatuje Mach.
MarbleMat: Akademický a komerční svět se propojovat musí
Z VŠCHT pochází i další úspěšný spin-off MarbleMat, který vytváří kapsle s tekutými olejovými kuličkami. Je to patentovaná technologie podávání látek, která zajišťuje až 2,4krát vyšší biologickou dostupnost než v běžných tabletách a přesné dávkování.
„Původně jsme s touto technologií cílili na farmaceutické produkty a služby, ale následně jsme pochopili, že to není úplně rychlá cesta ke komercializaci. Proto jsme se přeorientovali na potraviny, respektive potravinové doplňky,“ říká zakladatel Ondřej Rychecký z Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha. Nyní je firma ekonomicky soběstačná a získala také projekt TA ČR GAMA 2. Umístila se rovněž mezi 20 nejlepšími start-upy v soutěži EIT Health InnoStars Awards.
Největší překážkou pro založení spin-offu byl pro Rycheckého strach z neznámého ze strany univerzity, neboť v roce 2020, kdy firmu zakládal, neměli na VŠCHT velké zkušenosti s transferem technologie u spin-off společností.
„Ale díky ochotě několika lidí z VŠCHT to bylo možné dotáhnout tam, kde jsme dnes,“ podotýká Rychecký.
V roce 2024 se MarbleMat zapojil do inkubačního programu Business Innovation Centre Plzeň. Firma už v té době měla silný technologický základ a patenty, klíčovou výzvou ale bylo uchopení byznysové stránky projektu – kam technologii směrovat, jak ji nabídnout trhu a jak připravit firmu na další růst. Inkubace se proto zaměřila především na strategické otázky: práci s obchodním modelem, prioritizaci trhů, ochranu duševního vlastnictví a přípravu na jednání s partnery i investory.
Vedle mentoringu a konzultací sehrála roli i možnost ověřovat směr vývoje v kontaktu s dalšími start-upy a odborníky a odbornicemi z praxe. MarbleMat má rozpracováno několik vývojových spoluprací se zahraničními partnery, kteří dnes jejich produkty testují. Tyto kontakty se jim podařilo navázat mimo jiné díky aktivní účasti na mezinárodních veletrzích a systematické obchodní práci.
Rychecký by byl rád, kdyby vědci a vědkyně mohli pracovat jak v akademické sféře, tak v komerční. „Je nezbytné, aby se tyto světy propojovaly a nezůstávaly oddělené, jak je to nyní. Každá strana se bojí o své know-how a nechce příliš spolupracovat. Je ale třeba upozadit svá ega a hledat společnou řeč,“ přeje si Rychecký. Dodává, že větší propojení může vést nejen ke zvýšení byznysového potenciálu, ale zpětně i ke zkvalitnění vzdělávání.
Firma má první produkty na trhu v oblasti potravinových doplňků a aktuálně připravuje další produktovou řadu pro veterinární použití.
SpeechTech: Dejme pozor na bujení výkazů, formulářů a dotazníků
Na Západočeské univerzitě se zrodil i spin-off SpeechTech zaměřený na automatické rozpoznávání řeči, převodu řeči do textu a naopak. Skupina výzkumníků a výzkumnic z katedry kybernetiky jej založila v roce 2000 jednoduše proto, že po této technologii přicházela poptávka od firem, jež v ní viděly komerční příležitost.
Brzy po založení společnosti dodali první kvalitní syntézu českého jazyka pro Hasičský záchranný sbor a pro posílání SMS na pevné telefonní linky, které syntéza volanému četla, což oceňovali především lidé se zrakovým znevýhodněním.
Vytvořili také první systém rozpoznávání řeči s velkým slovníkem pro český jazyk, který ve formě automatického diktovacího systému začali nabízet lékařům a lékařkám, právnickým týmům a dalším zájemcům.
Přechod do komerční sféry byl podle spoluzakladatele Luďka Müllera v té době celkem přímočarý. „Mezi univerzitou a spin-off společností jsme uzavřeli rámcovou smlouvu o spolupráci a část příjmu spin-offu byla využita pro potřebnou finanční spoluúčast na projektech či pro smluvní výzkum. Samozřejmě se určité problémy vyskytly, ale nebyly zdaleka kritické, i vzhledem k relativně menší míře byrokracie před pětadvaceti lety,“ míní Müller.
Přechod do komerční sféry však podle něj znamená, že narůstá objem práce a často i starostí, jak zabezpečit finance pro všechny.
Nový zákon vítá, dodává k němu však své ale. „Pokud zákon chce říci, že věda nemá končit jen publikací, ale má mít ekonomický nebo společenský dopad, měl by vliv nového zákona být pozitivní. Na druhou stranu skutečné přínosy budou záviset na desítkách menších vyhlášek a metodik, které teprve vznikají. Osobně se obávám, že i když se zákon tváří, že přinese snížení administrativní zátěže pro skutečně tvořivé pracovníky výzkumu, řada pracovníků v administrativě bude naopak upřesňovat provádění rámce výzkumu nikoliv pro blaho celku, ale pro neopomenutelnost svých pracovních míst,“ bojí se Müller. Má tím na mysli vyplňování zbytečných výkazů, formulářů, dotazníků, hlášení a monitorování práce. „To bude dle mého laického názoru nejspíše nadále přetrvávat,“ předpokládá Müller.
Autinno: Naše místo je nadále hlavně na univerzitě
Spin-off Autinno se zabývá automatizovaným řízením aut a asistenčními systémy řidiče. Vznikl na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava na základě poptávky pražského R&D centra Valeo. Při řešení projektů smluvního výzkumu vyvinuli zakladatelé Autinna technologii Drive-by-Wire pro komplexní ovládnutí sériového automobilu.
„Z Valea projevili zájem, abychom jim ve větším počtu tyto technologie dále vyráběli a zajišťovali servisní služby. Toto již není posláním univerzity. Proto jsme v roce 2022 založili společnost Autinno, což pramení ze zkratky Automotive Innovations,“ vysvětluje Petr Šimoník, spoluzakladatel společnosti.
Přibližně dva roky trvalo, než firma byla schopna stát se dodavatelem pro automobilový průmysl. Podařilo se však dopracovat produkt Drive-by-Wire 2. generace s řadou vylepšení, včetně optimalizací funkcí a parametrů. A tento produkt se stal konkurenceschopným na celosvětovém trhu.
Náročné podle Šimoníka bylo, že produkt museli dopracovat do prodejní verze. Včetně testů, dokumentací, hardwarových a softwarových úprav. „Selhání či nepředvídatelné stavy mohou mít na testovacích polygonech či jinak uzavřeném provozním prostředí nedozírné důsledky, co se týče autonehod experimentálních automobilů,“ upozorňuje Šimoník.
On osobně jako jednatel má prý zkušenosti s podnikáním a cit pro byznys. Nicméně nikdo ze tří vědců-zakladatelů nechce přejít do komerční sféry. „Představte si nás spíše jako vědce a nositele nových produktových linek a motivované akcionáře/společníky s podílem ve společnosti. Naše místo je nadále na univerzitě,“ je si jistý Šimoník.
Podle něj je toto vhodný model pro technické vysoké školy a týmy, které dokážou trvale generovat nové a nové komercializovatelné výstupy. „Ale samozřejmě musíme v začátcích na úvodních zakázkách pomáhat s výrobou a servisem, než bude personál firmy postaven na nohy a dostatečně erudovaný,“ dodává Šimoník.
BioCanim: Mimořádně slibné výsledky léčení rakoviny
Firma BioCanim vznikla v roce 2023 jako první spin-off Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zároveň první tohoto typu v Jihočeském kraji. Jejím cílem je převést výsledky výzkumu nádorové imunoterapie do klinického testování a následně do praxe.
Základ společnosti tvoří imunoterapeutikum MBTA, které vyvíjeli vědci na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity víc než deset let. Tento lék má mimořádně slibné výsledky – v preklinických studiích bylo zaznamenáno až 80 procent úplného vyléčení u osmi modelů sedmi různých nádorových onemocnění, včetně jednoho z terapeuticky nejobtížnějších, pankreatického adenokarcinomu, tedy rakoviny slinivky.
„V současné době se soustředíme na přípravu imunoterapeutika MBTA v režimu správné výrobní praxe, což je klíčová podmínka pro zahájení klinického testování u pacientů. Současně připravujeme další kroky směřující k navazující fázi vývoje s cílem dostat projekt do stavu, kdy bude připraven na spolupráci se strategickým partnerem nebo investorem,“ plánuje Jan Ženka, spoluzakladatel BioCanim.
Nový zákon vítá. „I kdyby se ukázalo, že některá navržená řešení nejsou ideální, považuji za velmi důležité, že se toto téma dostává do širší odborné i společenské diskuse. V oblasti biomedicínského výzkumu totiž narážíme především na limity financování a regulace a jakákoli systémová změna, která by mohla tyto bariéry do budoucna snížit, je krok správným směrem,“ soudí Ženka.
ACTOSens: Právní úpravy bývaly u spin-offů velice kostrbaté. Nový zákon pomůže
Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity pomohlo vzniku dalšího ze spin-offů MU, a to firmě ACTOSens, která se zabývá vývojem na poli biosenzorů. Pracuje na vývoji diagnostického kitu pro detekci pohlavně přenosných chorob z moči, konkrétně infekcí způsobených bakterií Chlamydia trachomatis. Kit bude možné použít i mimo klinické laboratoře, třeba i v domácím prostředí.
„Původně jsem o ničem podobném neuvažoval, vždy jsem byl na sto procent vědec,“ říká spoluzakladatel Karel Lacina z CEITEC. Pro změnu jeho postoje udělalo mnoho právě Centrum pro transfer technologií (CTT). Díky jejich kampani se Lacina začal orientovat na aplikovaný výzkum.
„Když jsem dosáhl výsledků, které by mohly být pro okolí zajímavé, zjistil jsem, že nikdo nikde nečeká, aby mé výsledky převedl do praxe. Není to totiž jednoduchý úkol,“ přiznává Lacina.
Přechod z role vědce do role podnikatele pro něj nebyl jednoduchý, vyžaduje totiž jiný způsob uvažování. „Důležitá je pro mě spolupráce s kolegou Ondřejem Jobánkem, který se zaměřuje na byznysové stránky projektu. A nakonec bude pro všechny určitě lepší, když je zcela převezme,“ usmívá se Lacina.
Zásadní překážkou pro začínající deep-tech firmy je podle jeho slov nedostatek financí. Zvlášť v případě start-upů v oblastech, jako je medtech nebo obecně life sciences, kde je potřeba investovat poměrně velké množství peněz ještě dlouho předtím, než se produkt dostane na trh a firma je vůbec schopná generovat jakýkoli zisk.
„Pro právě vzniklé deep-tech firmy, které na začátku nemají nic, pouze svoje know-how, které si navíc ještě kupují od univerzity, jsou finance zásadní. Už jenom proto, aby vůbec mohly dokončit vývoj produktu. A to nemluvím o různých certifikacích a regulacích v těchto oblastech,“ pokračuje Lacina.
Oceňuje, že součástí nového zákona jsou mimo jiné i právní úpravy majitelské struktury začínajících firem, kdy se klíčoví pracovníci neplatí penězi, které firma na začátku nemá, ale v podobě podílu ve firmě. „Původně tyto záležitosti zákon vůbec neřešil nebo byly právní úpravy velice kostrbaté. Tím, že se prostředí start-upů uzákoní, se určitě pomůže všem,“ míní Lacina.
I on se již setkal s negativními reakcemi kolegů akademiků. „Ano, s určitou mírou nedůvěry či lehké nepřejícnosti jsem se setkal – minimálně v podobě zvednutého obočí nad tím, že chci zakládat firmu. Myslím si však, že to bylo spíše nepochopením samotného transferu inovací do praxe a neexistencí pozitivních příkladů spin-off firem u nás, kdy z komercializace nápadu profituje nejenom firma, ale i škola a především celá společnost. Taková pěkná win-win-win situace,“ říká dnes Lacina.
Dodává, že tyto názory mají spíše lidé smýšlející starým způsobem. „Nedosazujte si zde prosím spojitost se starými osobami, týká se to i mladších jedinců. Je to postoj, že vědec má dělat vědu, podnikatel podnikat. Ale jak tedy dostat myšlenky z univerzit ven, když nebude nikdo na pomezí obou světů?“ ptá se Lacina.
Postupně se prý toto povědomí mění a od některých kolegů a kolegyň již slyší slova podpory a chvály. „Zakládání start-upů je rizikový podnik – 90 procent nových společností nepřežije první dva roky života. Pokud to ale nebudeme zkoušet, nebude z toho ani těch 10 procent úspěšných, které mohou vygenerovat zdroje, energii a inspiraci pro další nadšence,“ připomíná Lacina.
TreeInsp: Na předváděčce nemůžete motat drátky, investoři čekají hotovou věc
TreeInsp je chytrá bezdrátová sonda, která pomáhá odhalit škůdce, houby a další poškození stromů v korunách, ve stínu i v obtížném terénu. Nápad na založení spin-offu vznikl před čtyřmi lety, kdy se tým vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích věnoval vývoji sondy na sledování kůrovce. Bylo potřeba mít k dispozici zařízení na sledování škůdců, které do té doby neexistovalo.
„Společnost byla založena na základě naší sondy, jejíž vývoj a vznik vzešel přímo z praxe. Pro nás byl tento příběh příležitostí přenést obchodní zodpovědnost na komerčního investora, který je podílníkem v založené firmě,“ říká Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií JČU.
Zpočátku byla prý největší překážkou oboustranná naivita jak ze strany akademiků a akademiček, tak ze strany investora. „Ze strany akademiků bylo nutné přijmout fakt, že když někdo poskytne finanční prostředky, tak z nich také něco chce mít, míněno v penězích. Nejen pouze články, což bývá motivací pro akademickou sféru,“ podotýká Štemberková.
Vědecká sféra funguje v dlouholetých cyklech, plánuje se na léta dopředu. Investoři ovšem očekávají hotovou věc, určenou rovnou k prodeji. „Málokdy chtějí investovat do nejistého výsledku. Akademici vyvinou a vytvoří bezvadný, funkční vzorek, ale chybí například lepší design nebo propracovanější a jednodušší software. A máme problém,“ vysvětluje Štemberková.
„Takže naše rada zní: když něco vyvíjíte, musíte to dotáhnout na sto procent. Když při předváděčce motáte drátky, uvnitř to skřípe, vzhled je nevábný, pak neočekávejte dobrý výsledek,“ varuje Štemberková.
Nový zákon o transferu vnímá jako potvrzení směru, kterým se řízení výzkumu a transferu technologií dlouhodobě ubírá. V praxi již nyní veškeré kroky související s ochranou duševního vlastnictví a transferem výsledků řeší ve spolupráci s kanceláří transferu technologií, která je dobře etablovanou a respektovanou součástí Jihočeské univerzity.
„Díky tomu neočekáváme zásadní komplikace; naopak předpokládáme, že nová pravidla mohou přispět k větší přehlednosti a formálnímu ukotvení postupů, které již dnes úspěšně fungují na většině univerzit či akademií věd,“ říká Štemberková.
S pohledem vědců o zaprodání se komerční sféře se občas setkávají, nicméně Štemberková osobně jej nesdílí. „Nezastáváme názor, že působení vědců v komerční sféře je něco negativního. Naopak jej vnímáme jako přirozenou součást ekosystému výzkumu a inovací. Je také potřeba otevřeně říci, že finanční podmínky na vysokých školách jsou dlouhodobě velmi omezené a řada akademiků je k částečné spolupráci s aplikační sférou fakticky nucena,“ připomíná Štemberková.
Domnívá se, že skutečný problém leží jinde. „V určitém období se zdálo, že aplikovaný výzkum získává v České republice na významu. Přestože je aplikovaný výzkum často deklarován jako priorita, reálná podpora ze strany politiků tomu neodpovídá. To vytváří tlak na jednotlivce i týmy hledat vlastní cesty, jak výzkum udržet životaschopný a smysluplný,“ doplňuje Štemberková.