Do důchodu odchází dvakrát více učitelů, než kolik jich vystuduje učitelství

Ministerstvo školství zřídilo speciální fond, ze kterého učitelům učitelů částečně přisypává. Ale to je podle Miroslava Randy, děkana Fakulty pedagogické ZČU v Plzni a předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult, jen záchranná brzda, která dlouhodobě nic neřeší. „Nedostatek kvalifikovaných učitelů bude v příštích letech ještě narůstat. A jakmile nastane odliv pracovníků z fakult vzdělávajících učitele, je otázkou, kdo pak bude učitele učit,“ upozorňuje Randa.

Mluvíte o neutěšené platové situaci učitelů na pedagogických fakultách. Máte tím na mysli učitele a profesory, kteří tam učí, nebo absolventy, tedy studenty, kteří se stanou učiteli na základních a středních školách?
Neutěšená situace kolem výše mezd se týká jak učitelů v regionálním školství, tedy v mateřských, základních a středních školách, tak rovněž pedagogů na pedagogických fakultách. Obě skupiny pedagogů nelze oddělovat. Mzdové podmínky učitelů v regionálním školství se začaly zlepšovat za ministryně Valachové a i současný ministr školství má jako jednu ze svých priorit navýšení platů v regionálním školství. Toto zvyšování mezd plně podporujeme, už proto, že se týká našich absolventů.

Růst platů učitelů měla minulá vláda ve svém programovém prohlášení za jednu ze svých priorit. S tím jste nebyli spokojeni?
Na pedagogických fakultách se situace díky Fondu vzdělávací politiky, zkráceně Fondu F, zlepšuje, ovšem pomaleji než v regionálním školství. V tuto chvíli je totiž na většině pedagogických fakult průměrná mzdová úroveň pod úrovní regionálního školství, a tak hrozí odliv akademických pracovníků z pedagogických fakult na základní a střední školy. Velmi výrazně na tuto skutečnost upozorňuje Vysokoškolský odborový svaz i naše Asociace děkanů pedagogických fakult. Mzdová úroveň akademických pracovníků na pedagogických fakultách pod úrovní regionálního školství skrývá ještě jedno riziko. Rozevřené nůžky mezi regionálním školstvím a pedagogickými fakultami se projeví i u učitelů samotných, a to v rámci plateb za reflektovanou pedagogickou praxi, kterou fakultám připravujícím učitele poskytují ti nejlepší učitelé z praxe – a my jim budeme poskytovat za tuto nadstandardní činnost podprůměrnou odměnu. Budou vůbec ochotni nám za těchto podmínek pomáhat s přípravou nových učitelů?

Kolik vlastně činí průměrný plat učitelů na pedagogických fakultách?
Na naší fakultě je měsíční tarifní plat odborného asistenta bez vědecké hodnosti, tedy člověka stejně kvalifikovaného jako učitel v regionálním školství, 22 100 korun. To je přesně na hranici zaručené mzdy. Průměrná měsíční mzda všech akademických pracovníků, tedy odborných asistentů, docentů a profesorů, na naší fakultě byla v roce 2017 včetně prostředků z Fondu F přibližně 29 000 korun hrubého. Mzdová situace v Plzni je sice nejhorší mezi všemi pedagogickými fakultami, přesto je situace na většině pedagogických fakult v republice prakticky srovnatelná.

Ať máme srovnání – kolik činí průměrný plat učitelů a profesorů na jiných fakultách?
Akademická obec pedagogických fakult je podobně jako akademická obec ostatních fakult tvořena odbornými asistenty, docenty a profesory. Proto je mzdová úroveň na úrovni či pod úrovní regionálního školství tak varující. Pedagogické fakulty jsou ve srovnání mzdové úrovně na všech univerzitách v porovnání s dalšími fakultami na nejnižších stupíncích. Pro podrobnou analýzu platů akademických pracovníků na vysokých školách bychom však potřebovali znát mzdy po jednotlivých kategoriích akademiků na jednotlivých univerzitách.

Tak v jakých krajích je platová situace nejhorší?
Nejhorší je u nás na pedagogické fakultě v Plzni, špatně jsou na tom ale například i v Hradci Králové či v Praze. O příčinách toho, proč je nejhorší situace právě na těchto fakultách, si netroufám spekulovat.

Proč myslíte, že právě pedagogické fakulty jsou platově největšími otloukánky?
Dovolím si nesouhlasit, že pedagogické fakulty jsou největšími otloukánky. Existují i další fakulty, kde jsou mzdy velmi nízké. Celé vysoké školství je hluboce podfinancované. Prostředky na vzdělávání jsou nedostatečné a důraz se klade na výzkum, projekty a publikování. Tam, kde jsou tyto zdroje dostatečné, umožňují zčásti dotovat i činnost vzdělávací.

Pedagogické fakulty nejsou primárně vědeckými fakultami s vysokými výkony ve vědě. Mohou jen těžko hledat ve větší míře další zdroje svého financování třeba v aplikovaném výzkumu. Zároveň společnost od pedagogických fakult očekává, že budou garantem kvalitní přípravy dostatečného počtu kvalifikovaných učitelů pro regionální školství. Už dnes pociťujeme silný nedostatek aprobovaných učitelů fyziky, chemie, informatiky, angličtiny i dalších předmětů a situace se podle analýz naší fakulty i podle analýz Plzeňského a Karlovarského kraje bude dále zhoršovat, pokud nedojde k systémovým změnám.

A jak by tyto změny měly vypadat?
Například pokud nedojde ke změně financování studijních programů vedoucích k učitelské kvalifikaci. Počet učitelů odcházejících do důchodu je nejméně dvojnásobný oproti počtu absolventů učitelských studijních programů. A podobné výsledky má k dispozici i ministerstvo. Jakákoli změna se však ve školství projeví až v horizontu pěti, deseti let.

Je však nutno korektně zmínit, že situace ohledně platů na pedagogických fakultách se začala loni zlepšovat. Dokud však bude průměrná mzda odborného asistenta na pedagogických fakultách pod úrovní průměrné mzdy učitele na základní škole, nemůžeme očekávat zásadní změnu k lepšímu.

Už jste o situaci mluvili s MŠMT a pokud ano, jaké stanovisko vám k tomu dalo?
Jednání s ministerstvem probíhá už několik let a výsledkem je podpora fakult vzdělávajících učitele v rámci Fondu vzdělávací politiky, tedy Fondu F, na podporu akademických pracovníků na pedagogických fakultách. O tom, že je situace složitá i na jiných fakultách, svědčí podobná podpora například lékařských fakult.

Jaká platová výše by byla podle vašich představ dostačující?
Jsme v situaci, kdy by pro nás bylo velkým pokrokem nastavení mzdových tarifů odborných asistentů na úroveň učitelů základních a středních škol a zvyšování mezd souběžně se zvyšováním mezd učitelů v regionálním školství.

Několikrát jste zmínil Fond F, kde loni i letos je kolem 160 milionů korun a ze kterého se mohou zvýšit platy učitelů na pedagogických fakultách. Myslíte, že je to řešení situace?
Tím, že ministerstvo Fond F zřídilo, zatáhlo z mého pohledu za záchrannou brzdu a zabránilo totálnímu rozkladu přípravy učitelů. Záchranná brzda ovšem není a nemůže být systémovým řešením. Pokud do vysokého školství nebude stát dávat prostředky obvyklé v zemích EU, situace se nemůže vyřešit.

Platy pro učitele a profesory si fakulty částečně přerozdělují samy. Proč prostě neupravíte výdaje na fakultě tak, abyste platy mohli zvýšit? Tedy někde jinde ušetříte a zvýšíte svým učitelům platy.
Děkuji za tuto otázku. Je logická, ovšem to, že mluvíme o mzdové situaci, neznamená, že jinak máme peněz dost. Mzdové náklady tvoří na pedagogických fakultách více než 90 % finančních prostředků. Přístroje, materiál, literaturu a podobně si kupujeme už dlouho jen díky projektové činnosti. Nemáme prostě prostředky ani jinde, a tak je nelze do mezd převést.

Pokud se situace nezlepší a MŠMT platy učitelů pedagogických fakult nezvýší, co bude vaším dalším krokem? Jste připraveni nějak protestovat, třeba i stávkovat?
Ministerstvo i pan ministr osobně si uvědomují závažnost situace a chystají i ve spolupráci s fakultami připravujícími učitele jednotlivé kroky k postupnému zlepšení současného stavu. Jsem proto mírným optimistou.

I kdyby se však přesto situace nezlepšila, stávku neplánujeme a nepřipravujeme. Je třeba ovšem počítat s odchody těch nejlepších akademiků mimo oblast přípravy budoucích učitelů, a to i do regionálního školství. Jak jsem řekl, v regionálním školství je už nyní nedostatek pedagogů, a přitom vyšší mzdová úroveň. Nedostatek kvalifikovaných učitelů bude v příštích letech ještě narůstat. A jakmile nastane odliv pracovníků z fakult vzdělávajících učitele, je otázkou, kdo pak bude učitele učit.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.