V páté třídě má matematiku nejradši třetina žáků, pak se to rapidně horší. Ptejme se proč

V páté třídě je matematika nejoblíbenější předmět třetiny žáků. V deváté už k ní má stejný vztah jen sedm procent dětí ze třídy. Na střední škole už je z ní strašák nejméně úspěšného předmětu v maturitních testech. Aby po této začarované spirále, jak vztah k matematice i potíže českých žáků s ní popisuje, putovalo méně dětí, založil David Slosarczyk z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě Matematickou pohotovost. Po dvou měsících jejího působení v rozhovoru shrnuje první zkušenosti z doučování žáků.

Matematická pohotovost funguje od března. Kolik žáků ji zatím navštívilo?
Zatím máme otevřeno jen dva dny v týdnu a o dalším možném rozšíření rozhodne až zájem o doučování. Zatím jsme doučovali čtyřicet žáků, z toho pětina přišla více než jednou. Samotná návštěvnost kopíruje organizaci běžného školního roku na základních a středních školách. Zvýšený zájem jsme například zaznamenali především před čtvrtletím, kdy se všem návštěvám dostalo tak akorát času na rychlé a akutní „ošetření“ ran způsobených rovnicemi, přímou úměrností či slovními úlohami o společné práci.

Rovnice a slovní úlohy jsou tedy to, co mladí lidé nejčastěji potřebují dovysvětlit?
Jedná se především o příklady, problémy či matematické úlohy, které se nedají snadno převést do algoritmu, a do výpočtu již vstupuje kus poctivého matematického myšlení. Většinou není problém vypočítat jednoduchou soustavu rovnic či kvadratickou rovnici, ale problémem se stává sestavit odpovídající soustavu rovnic na základě slovního zadání úlohy, jednoduše řečeno spoutání slov, faktů a nezbytných informací rovnicemi a vzorci. Tedy abych byl konkrétní, nejčastějšími problémy jsou především slovní úlohy, ať již o společné práci, o pohybu nebo vedoucí na soustavy rovnic, slovní úlohy s trojčlenkou nebo odečítání informací z grafů.

Jak zatím hodnotíte výsledky Matematické pohotovosti? Pomohla už někomu?
Já doufám a pevně věřím, že ano. Zpětná vazba se nám dostává především od žáků, kteří navštěvují Matematickou pohotovost pravidelněji, a zatím si vždy přístup i samotný přínos pochvalovali.

Proč jste se rozhodli Matematickou pohotovost vůbec otevřít? Koho to napadlo?
Celý projekt Matematické pohotovosti vznikl coby neplánovaná odnož jiného našeho projektu - Brain Fitness, neboli mozkovné posilovny. Jsou to místnosti s rozličnými dřevěnými, kovovými a provázkovými hlavolamy. Máme tam i logické a strategické deskové hry, různé hádanky, šifry a tajuplné kódy, ale také populárně-naučné přednášky pro základní a střední školy i širokou veřejnost o matematice kolem nás. Při renovaci prostor určených právě pro Mozkové cvičiště, jsme narazili na šikovnou místnost jako stvořenou pro rozkrývání tajů matematiky. Se vší úctou k celému projektu Matematické pohotovosti musím konstatovat, že je jakýmsi neplánovaným dítětem. Chtěli jsme jeho prostřednictvím nabídnout žákům a studentům základních a středních škol možnost mít se na koho obrátit s akutním problémem z oblasti matematiky, a to zdarma.

Takže to nebylo proto, že byste si všimli, že výuka a znalosti matematiky na základních a středních školách v posledních letech trochu pokulhávají?
Matematika je v současném školství v popředí témat. Skloňuje se zejména v souvislosti s povinnými testy, úrovní přijímacích zkoušek na střední školy a povinnou maturitou. Současně je tato “královna věd“ pro mnoho žáků strašákem. Její obliba strmě klesá se vzrůstajícím školním věkem dětí. Jak potvrdil výzkum společnosti Tutor, ještě v páté třídě baví nejvíce právě matematika více než třetinu dětí. V deváté třídě ji jako nejoblíbenější předmět označuje již pouhých 7 procent žáků a na středních školách pak už matematika drží pozici nejméně úspěšného předmětu v maturitních testech. U loňských maturit z ní propadlo 22,3 procent studentů.

A proč je matematika na středních školách takový strašák?
Já osobně tento problém vnímám jako začarovanou spirálu. Jsou to články, diskuze, zasvěcené názory, které mnohdy stigmatizují matematiku a udělují jí punc něčeho problematického, nechtěného až hrůzostrašného. Každé dítě nastupuje do vzdělávacího procesu s vědomím problematické pověsti matematiky. Paradoxní je, že jakákoliv osobní zkušenost, logicky, na začátku zcela chybí. Na druhou stranu chápu, že před každou změnou by měla proběhnout diskuse. Ale diskuse věcná a odborníků z praxe. Navíc u matematiky skoro vždy platí, že pochopení aktuálně probírané látky je základní podmínkou pro porozumění následujícímu učivu, což je na ní to krásné a záludné zároveň. Většina rodičů určitě zná situaci, kdy dítě ve škole látku úplně nepochopí, nebo si neumí poradit s domácím úkolem. Právě zde chce být naše Matematická pohotovost kompetentním kamarádem, který pomůže s akutním problémem. Ale mějme na paměti, že ani na pohotovost lékařskou se nechodí s dvoutýdenní zlomeninou.

Zmínil jste maturity z matematiky. V plánu je, že budou povinné pro všechny maturanty. Jste pro nebo proti?
Jistá forma maturity z matematiky je důležitá. Samozřejmě ale ta forma, tedy obtížnost, rozsah a podobně, by se měla odvíjet od typu střední školy. Ono matematika ve své podstatě není jen věda, ale je to způsob myšlení a nahlížení na věci a každodenní problémy. A ve většině případů je to pohled či vhled správný. Samozřejmě si uvědomuji, že jsou lidské stavy a období života, do kterých není radno vnášet rozum a chladnou logiku. I to je krásné.

Co tedy řeknete na oblíbený argument mnoha žáků, že lineární funkce a odmocniny nikdy potřebovat nebudou? Tedy že určitá pokročilejší látka je pro ně v případě, že nebudou pracovat v technicky zaměřené profesi, zbytečná?
V mnoha případech nejde tak o látku či příklady samotné, ale o to, jaké schopnosti přemýšlením o řešení rozvíjíme a procvičujeme. Nechme stranou klasické vyšší kupecké počty, odmocniny, mocniny. S vámi zmiňovanou lineární funkcí, a nejen lineární, jakožto jakousi formou závislosti či provázanosti, se žáci budou potýkat celý život. A často je v životě důležité si uvědomit, co a jak na sobě závisí či se vzájemně ovlivňuje.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.