Anketa: Doktorandi jako zaměstnanci?

Je potřeba si vyjasnit, jestli je doktorand spíše student nebo spíše pracovník, myslí si členové České asociace doktorandek a doktorandů. Stipendium je pro doktorandy spíše nevýhodné, nezapočítává se například do příspěvku v mateřství ani do výpočtu důchodu. Pokud by si chtěl doktorand vzít půjčku na bydlení, banky jej nevnímají jako příjem, jímž poskytnutí půjček podmiňují. Podle asociace by mohlo být řešením zavedení takzvaného kombinovaného statusu. Doktorandi by měli garantovanou minimální výši úvazku a mzdu, která odpovídá kvalifikovanosti odváděné práce – a k tomu studentská specifika. Co si o zavádění pracovních úvazků pro doktorandy myslí čeští rektoři a prorektoři?

Má podle vás smysl zavádění pracovních úvazků pro doktorandy?


prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
(Mendelova univerzita, rektorka)
Osobně jsem velkým zastáncem systému, který aplikují některé západoevropské země, kdy Ph.D. kandidát nemá statut studenta, ale pracovní úvazek. Jako výhodu spatřuji vyšší sociální statut Ph.D. kandidáta v kolektivu a společnosti a také větší motivaci v práci.

doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
(Masarykova univerzita, rektor)
Ideálním řešením situace by bylo, aby se ze studentů v prezenčním studiu stali asistenti se standardními pracovními úvazky. Provést najednou takovou změnu ale není možné. Proto jsme na Masarykově univerzitě zvolili druhou cestu, kterou je výrazné navýšení stipendia a zároveň motivování pracovišť univerzity, aby těm doktorandům, kteří se významně a pravidelně podílejí na výuce či výzkumu, garantovali alespoň částečné pracovní úvazky.

prof. Ing. Pavel Kotrba, Ph.D.
(Vysoká škola chemicko-technologická, prorektor pro vědu a výzkum)
Z pohledu doktorských studií na VŠCHT by v maximálně možné míře měla existovat podpora formou (částečného) pracovního úvazku na řešení grantového projektu souvisejícího s řešením úkolů disertační práce. Je pak věcí studenta, zda je ochoten akceptovat projekt disertační práce bez možnosti takové podpory. Studenti si dnes jsou bez problému schopni vybrat školitele, který jim nabídne možnost zapojení do řešení grantu. Plošné zavedení pracovních pozic vědeckých pracovníků na školicích pracovištích pro doktorandy a jejich statut early researchers není v možnostech univerzity, je otázkou řady systémových změn od rozlišování zaměstnance jako studenta po systém přidělování počtu takových pozic a příspěvku ze strany MŠMT.


doc. PhDr. Filip Suchomel, Ph.D.
(Akademie múzických umění, prorektor pro vědu, výzkum, PR a rozvoj)
Zavedení subvencovaných pracovních pozic pro doktorandy, a zvláště tzv. postdoktorandy, považuji za velmi žádoucí, neboť podobné opatření by pomohlo vytvářet podmínky k soustavnému budování okruhu potenciálních akademických pracovníků, kteří by po dokončení studia mohli pokračovat nejen ve své vědecké či umělecké činnosti mimo půdu vysoké školy, ale zároveň by měli delší a hlubší zkušenosti s výukou a mohli by se tedy stát interními akademickými pracovníky, kteří by rozšířili stávající okruh odborníků. Vysoké školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem mladých perspektivních pracovníků, kteří často po absolvování doktorského studia školy opouštějí a již se zpět nevrací, což je často způsobeno také velmi nízkým finančním ohodnocením těchto mladých nadějných pracovníků. Zavedení subvencovaných míst pro doktorandy nebo postdoky by tedy mohlo tento negativní trend změnit, a systematicky tak zlepšit rozvoj vysokého školství v ČR. Uvítal bych tedy, aby podobný program byl podpořen v nastávajícím období i některou z výzev OP VVV.


prof. PhDr. Silva Macková
(Janáčkova akademie múzických umění, prorektorka pro studium a kvalitu)
Pracovní úvazky pro doktorandy mají smysl pro obě strany – škola tak získává mladou pedagogickou a uměleckou generaci do řad svých pedagogů a studenti doktorského studia získávají jistotu a klid pro svou vědeckou, výzkumnou, pedagogickou a uměleckou činnost a vytváří se užší vzájemná vazba mezi studenty a pedagogy. 


prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
(Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, prorektor pro vědu a výzkum)
V současné době je varianta bez pracovních úvazků v podstatě nemožná, jelikož s měsíčním příjmem 7500 nebo i 11 250 korun se nedá rozumně fungovat. Je třeba si uvědomit, že doktorandi jsou typicky ve věku 25 až 30 let a výše uvedené příjmy jsou v této věkové kategorii absurdní. Pokud nemá doktorand pracovní úvazek přímo na školicím pracovišti, musí to nutně znamenat, že jej má jinde a práci na doktorátu dělá v podstatě při jiném zaměstnání. Jelikož kvalitní práce na doktorském projektu je bezesporu „full time job“, takovéto aranžmá je nežádoucí a snižuje kvalitu práce na doktorském projektu. Tudíž zaměstnávání doktorandů na projektech pracoviště je nutností, a je i zcela oprávněné, protože doktorandi běžně pracují například na grantových projektech svého školitele, tedy zaměstnání doktoranda na takovém projektu je zcela logické a správné.


prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

(Univerzita Pardubice, prorektor pro vědu a tvůrčí činnost)
Pro interní doktorandy to smysl má. Doktorand splňuje kvalifikační předpoklady vysokoškolského asistenta, může zajišťovat jednodušší seminární výuku a plní úkoly vědy a výzkumu jak v rámci vlastního doktorského studia, tak na vědeckých projektech. Jeho pozice je v současném systému relativně nestabilní, čehož důsledkem je u mnoha oborů vysoké procento nedokončených doktorských studií (a tedy zbytečně vynaložené investice, včetně vyplacených stipendií). Inspirací by pro nás mohly být analogické pozice interních doktorandů na většině západoevropských univerzit, kde jde spíše o pozici zaměstnaneckou, než studentskou. „Úvazkový“ charakter interního doktorského studia, lépe finančně podporovaného, ale s vyššími nároky na vědeckou přípravu a její výsledky, by logicky přinesl snížení počtu studentů doktorských studijních programů, ale zvýšil jejich šanci na úspěšné dokončení studia. Důležité není množství studentů, ale skutečný počet kvalitních absolventů doktorského studia, což je základní předpoklad udržení mezigenerační vědecké oborové kontinuity.


prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.
(Univerzita Hradec Králové, děkan Fakulty informatiky a managementu)
Z mého pohledu není rozhodující, zda doktorand pobírá stipendium, nebo je placen na základě pracovního úvazku. Podstatné je, aby se mohl soustředit na svoji odbornou práci, za kterou bude slušným způsobem ohodnocen namísto toho, aby jako absolvent vysoké školy řešil existenční finanční problémy.