Co si o připravované reformě doktorského vzdělávání myslí doktorandi a doktorandky z různých vysokých škol v Česku? Všichni oceňují standard školitele a zrušení státní zkoušky. Garantované příjmy ve výši 1,2násobku platu ale pro ně stále nejsou dostatečné. Většina z oslovených také mluví o silném vyhoření a psychické frustraci.
Jakub Šindelář
Institut mezinárodních studií FSV UK a Centre for the Arts in Society Leiden university
Doktorát v oboru Moderní dějiny studuje pod dvojím vedením.
Jak se vám coby doktorandovi žije? S čím jste spokojený a s čím nespokojený?
Možnost svobodně zkoumat zajímavá témata, se kterými jsem sám přišel, ve spolupráci se zahraničními odborníky, mi občas přináší nesmírnou radost a vděk. Měl jsem obrovské štěstí na školitele a školitelku — jejich odborná a lidská podpora pro mě byla nedocenitelná. Na druhou stranu nedostatečné podmínky a nutnost věnovat se dalším pracovním činnostem často bohužel znamenaly, že se mi nedařilo někdy udržovat zdravou rovnováhu mezi prací a osobním životem. Doktorát (nejen v Česku) často svým nastavením vede k rozvoji psychických potíží. Osobně považuji za úspěch, že se mi podařilo zatím nevyhořet, i když jsem se v jistých momentech této hranici asi blížil.
Jak vysoké pobíráte stipendium a stačí vám to k důstojnému životu?
Vzhledem k překonání standardní doby studia již měsíční doktorské stipendium nepobírám. V době mého nástupu činilo 10 500 korun měsíčně a 12 500 korun posledních sedm měsíců čerpání, kdy jsem měl již po složení státní doktorské zkoušky. Tato výše rozhodně dostačující nebyla, což mě vedlo k tomu přijímat práci navíc pro moje pracoviště ve formě výuky, nejrůznější administrativní podpory, hlavně jsem pak dlouhodobě zodpovídal za agendu rozvrhu. Ve výsledku jsem byl sice vždy schopen životní náklady pokrýt, tato práce navíc mi ale brala čas, který jsem potřeboval věnovat výzkumu v rámci disertace. Aktuálně moje příjmy tvoří hlavně částečný úvazek mimo akademii a odměny za výuku a podporu fungování jedné z výzkumných skupin na mém pracovišti.
Co si myslíte o změnách, které přináší připravovaná reforma doktorského studia? Co soudíte o garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy (23 000 Kč měsíčně)?
Toto zvýšení je rozhodně změna k lepšímu. Doposud na celostátní úrovni minimální stipendijní dno pro doktorandky a doktorandy v prezenčním doktorátu chybělo a navrhovaná výše znamená na většině vysokých škol v Česku zásadní navýšení. Pokud by pravidlo 1,2násobku minimální mzdy platilo v době, kdy jsem nastupoval, tak by to bylo 14 640 korun, skoro o polovinu víc než mých 10 500 korun. Stále to ale není dost, aby člověk mohl na doktorátu pouze z tohoto příjmu důstojně vyžít, a zdaleka ne úroveň, která by jako nástupní úroveň motivovala lidi dělat vědu a podílet se na jejím rozvoji v Česku.
Co říkáte na zrušení státní doktorské závěrečné zkoušky, kdy se nově bude absolvovat obhajobou disertační práce?
Doktorské programy se bez problému obejdou bez státní doktorské zkoušky. Zkouška ve formě otestování teoretických dovedností oboru je na úrovni doktorátu zbytečná a ani obhajoba disertačního projektu a průběžného postupu výzkumu, jak probíhá na mém pracovišti, není nepostradatelná. Některé školy nyní pracují s pravidlem navýšení stipendií po složení této zkoušky, tak by jen byla škoda, pokud by zrušení zkoušky využily pouze k finančním úsporám a odebrání odměn pro doktorandky a doktorandy, kteří dosáhli určité fáze v rámci doktorátu.
Vysoké školy budou muset mít standard školitele doktorandů, jak vnímáte tuto změnu?
Standard pro školitele a školitelky je potenciálně velmi přínosný. Právě kvůli velkému potenciálu jsme již loni v rámci České asociace doktorandek a doktorandů ve spolupráci se Studentskou komorou Rady vysokých škol rozpracovali náš návrh znění tohoto dokumentu. Záleží na tom, jak se implementace na jednotlivých vysokých školách vydaří, ale již existující standardy například na AVU, MUNI MED, VŠE dávají důvod být optimistický, že institut standardu přispěje k větší transparentnosti vztahů mezi školitelkou/školitelem a doktorandkou/doktorandem. V rámci velmi hierarchického prostředí akademie zvýšení transparentnosti znamená ochranu jedinců ve slabším postavení, kterými doktorandky a doktorandi ve vztahu ke svým vedoucím jsou.
Eva Bílková
Přírodovědecká fakulta, obor Biologie
Jak se vám coby doktorandce žije? S čím jste spokojená a s čím nespokojená?
V obecnosti se mi žije relativně dobře. Vybrala jsem si obor a téma, které mě velmi baví a naplňuje, mám skvělého, podporujícího a empatického školitele, pracuji ve fungujícím týmu. Nespokojená jsem s celkovým statusem doktorandů na českých VŠ. Vím, že mluvím za mnohé aktivní doktorské studenty, když otevřu téma ztráty motivace, frustrace a vyhoření. Doktorští studenti jsou v systému fungování vysokých škol zapojeni do mnoha více či méně významných funkcí v rámci senátů, vzdělávání veřejnosti, participace na konferencích, workshopech, expertních skupinách a podobně. Do těchto aktivit jsme pravidelně zváni a cítíme jistou nepsanou povinnost se jich účastnit jakožto zástupci studentů, kteří již v akademickém prostředí umí chodit.
Nicméně se tak dostáváme do situace, kdy jsou někteří aktivní studenti naprosto zavaleni prací spojenou s fungováním univerzity, fakulty nebo katedry, a na samotnou vědu a disertaci tak zbývá jen málo sil, času a hlavně motivace. Mnoho z nás zažívá během studia frustraci a dostává se až k vyhoření. Většina těchto aktivit je navíc bez nároku na jakékoli ohodnocení. Student na začátku studia očekává, že čím více se do chodu instituce zapojí, tím větší bude mít šanci získat zde později práci, což však vůbec není pravidlem a úkoly a povinnosti se tak pořád nabalují. Cítíme se v tomto smyslu v pasti, protože systém s touto neplacenou prací doktorandů počítá a pro nás je velmi těžké nominace a funkce odmítat nebo se nabalených aktivit v postupujícím studiu zbavovat. Čestných funkcí, upomínkových předmětů a diplomů se navíc nenajíme. Toto cítím jako největší slabinu současného vysokoškolského systému v tematice doktorského studia.
Jak vysoké pobíráte stipendium a stačí vám to k důstojnému životu?
Většina mých financí pochází ze stipendií plus případně získané úvazky na fakultě nebo projektech. Za mé dosavadní studium se mi podařilo získat na 18 měsíců poloviční úvazek v rámci projektu, kdy jsem poprvé zažila, jak takový důstojný život vypadá. V základu pobírám stipendium 11 250 korun, což je nejnižší možná výše stipendia. Tato částka je samozřejmě naprosto nedůstojná a nepokryje ani náklady na ubytování. Podstatnou část studia pobírám také stipendium v rámci dotačního programu Podpora vědy a výzkumu v MSK 2021, které činí měsíčně dalších 10 000 korun. Pokud tyto obě stipendia sečtu, dostávám se alespoň nad minimální mzdu a jsem schopná si zaplatit základní životní potřeby. Já osobně tuto částku nepovažuji za odpovídající odměnu za naši práci. I když jste šikovní a ve stipendiích nasbíráte více peněz, stále s vámi nepočítá sociální systém, kde se nám roky na doktorátu nepočítají do důchodu ani do mateřské ani se s těmito financemi nedá operovat při výpočtu hypotéky.
Co si myslíte o změnách, které přináší připravovaná reforma doktorského studia? Co soudíte o garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy (23 000 Kč měsíčně)?
Navýšení finanční odměny pro doktorandy mě těší, byť se opět nejedná přímo o zaměstnanecký poměr, což je podle mě pouze poloviční práce na problému. Tím, že finance nově nebudou „na hlavu Ph.D. studenta“, ale celkově na doktorská studia pro konkrétní VŠ, stát také nepřímo nutí univerzity své doktorandy, kteří často udržují celý vědeckovýzkumný proces v běhu, zaměstnávat, a tím dorovnat zákonem danou minimální odměnu. To mi připadá jako výrazný krok správným směrem. Celkově navýšení příjmů vítám, byť je 1,2násobek minimální mzdy stále málo.
Co říkáte na zrušení státní doktorské závěrečné zkoušky, kdy se nově bude absolvovat obhajobou disertační práce?
S touto změnou souhlasím. Státní doktorská zkouška nemá nijak přesně definovaná pravidla a každá univerzita a fakulta ji provádí zcela jinak. Někde probíhá jako nemilosrdné zkoušení znalostí, někde spíš jako diskuse tématu disertace s kolegy vědci. Doktorand by se v rámci celého studia, ale zejména psaní disertace (a také publikací) měl stát odborníkem na dané téma, což se dá ověřovat během obhajoby disertační práce, a nevidím důvod, proč vykonávat další zkoušku.
Vysoké školy budou muset mít standard školitele doktorandů, jak vnímáte tuto změnu?
Patřím mezi vášnivé zastánce standardů školitele, důležitá je však forma, která musí být univerzitně, ne-li fakultně nebo katedrově specifická. Kvalita doktorského studia, ale také života doktoranda závisí nejvíce právě na schopnostech a ochotě školitele, což je poměrně nebezpečné a systémově špatně, pokud spoléháme pouze na školitelovu zodpovědnost a dobrotu, bez zakotvení práv a povinností jak školitele, tak doktoranda. Už samotná příprava standardů školitele přivede její tvůrce na jednotlivých institucích k jasným definicím práv a povinností zahrnující třeba počet doktorandů v souvislosti s dalšími funkcemi školitele na univerzitě nebo určení si jasného schématu studia a třeba i množství konzultací. Věřím, že existence takového dokumentu pomůže vyřešit mnoho sporů mezi školiteli a studenty a také jim předcházet.
Katarína Rovenská
Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie
Jak se vám coby doktorandce žije? S čím jste spokojená a s čím nespokojená?
Snažím se dělat si to hezké. Mám štěstí, jde to lehce, protože pracuji v excelentní infrastruktuře s dobrými lidmi, experty v oboru, kteří mě již od začátku studia podporují. Moc si cením, že všichni studující jsou u nás rovnocennými partnery v diskusích a výzkumných týmech. Méně světlá stránka doktorátu se pojí s náročným balancováním mezi pracovním a soukromým životem a také s péčí o duševní zdraví. Tady mi nejvíce pomohly rozhovory s vrstevníky i staršími kolegy, člověk jednoduše rychle zjistí, že v tom vůbec není sám.
Jak vysoké pobíráte stipendium a stačí vám to k důstojnému životu?
Měsíčně je to 16 750 korun včetně mimořádného stipendia, které se u nás váže na kvalitní a důsledné plnění studijních povinností, evaluace máme jednou ročně. Současně mám i úvazky na výzkumných projektech. Finance u nás může doktorand získat i přes vlastní úspěšný grant v interní grantové soutěži. Vím, že v porovnání s jinými doktorandy se u nás máme výborně a já v tomto ohledu vedu spokojený život.
Co si myslíte o změnách, které přináší připravovaná reforma doktorského studia? Co soudíte o garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy (23 000 Kč měsíčně)?
Toto nás těší všechny. Je správné, že se na doktorandy začne nahlížet více jako na zaměstnance a méně jako na studující, a to i z hlediska platových podmínek.
Co říkáte na zrušení státní doktorské závěrečné zkoušky, kdy se nově bude absolvovat obhajobou disertační práce?
Doktorské studium má představovat bádání na vrcholu současného poznání v úzce specializovaném oboru. Pro mě se tedy výzkum spojený s disertační prací nezaměnitelně propojuje se špičkovými znalostmi v problematice, a proto vítám, že k prokázání své kompetence by doktorandům stačilo obhájit disertační práci. Nabývání a hodnocení znalostí obecného charakteru podle mě patří k nižším stupňům studia.
Vysoké školy budou muset mít standard školitele doktorandů, jak vnímáte tuto změnu?
Vedoucí je pro doktoranda nejdůležitějším partnerem, mělo by být přirozené, že často komunikují a že se školitel svému doktorandovi věnuje v dostatečné míře. Velmi vítám, že se to propíše i do zákona a že kvalitní vedení disertační práce bude chápáno jako samozřejmost.
Ondřej Havelka
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Obor: Aplikované vědy v inženýrství
S čím jste ohledně svého studia spokojený a s čím naopak nespokojený?
Jsem velmi spokojený s kvalitními prostory, které mám k dispozici pro svou práci. Kromě zázemí oceňuji stabilitu akademického prostředí jako takového. Co mě naopak znepokojuje, je nedostatečná podpora a jakýsi druh vysávání doktorandů, který mívá mnoho podob a je pro ně často velmi frustrující. Nemálo z nich končí v opravdu nedobrém psychickém rozpoložení. O to více si vážím zkušeností z mého působení na Max Planck Institutu, kde jsem zažil výrazně vyšší úroveň podpory a obří volnost ve výzkumu. Získal jsem tam jakousi druhou výzkumnou mízu.
Jak vysoké pobíráte stipendium a stačí vám to k důstojnému životu?
Finanční situace doktorandů bývá často náročná. Nejedná se o můj případ, a to díky dalším příjmům na univerzitě i mimo ni, ale kdybych se musel spoléhat jen na stipendium, bylo by to mnohem těžší. Stipendium ve výši 11 000 korun měsíčně nemůže stačit na pokrytí všech nezbytných výdajů v mnoha českých městech. Za základní parametr bych zde považoval cenu bydlení, která může lehce překročit i tuto částku.
Co si myslíte o změnách, které přináší připravovaná reforma doktorského studia? Co soudíte o garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy (23 000 Kč měsíčně)?
Zvýšení stipendií a jejich navázání na 1,2násobek minimální mzdy by výrazně zlepšilo finanční situaci doktorandů. Vyšší příjmy by poskytly doktorandům větší životní stabilitu, omezily jejich potřebu hledat dodatečné příjmy a umožnily jim plně se soustředit na výzkum. Napadá mě další myšlenka, o které se ještě nemluví: lákání talentovaných zahraničních doktorandů, což je strategický cíl dobrých světových univerzit a výzkumných institucí. Jedním z hlavních důvodů, proč se nám to nedaří, je právě nedostatečné financování doktorandů. Měl jsem možnost pracovat na Institutu Maxe Plancka. Na oddělení, kde jsem působil, tvořili zahraniční doktorandi téměř osmdesát procent těchto mladých výzkumníků.
Co říkáte na zrušení státní doktorské závěrečné zkoušky, kdy se nově bude absolvovat obhajobou disertační práce?
Je to pozitivní krok. Státní doktorská zkouška je pozůstatkem dřívější doby, který se v západních zemích nevyskytuje. Doktorand by měl být hodnocen především na základě svého výzkumu a obhajoby disertační práce, což lépe odráží jeho odborné schopnosti a přínos k oboru.
Vysoké školy budou muset mít standard školitele doktorandů, jak vnímáte tuto změnu?
Považuji to za krok správným směrem. Slibuji si od něj zvýšení šance doktorandů na včasné završení studia. Standard školitele jistě nebude všespásný. Jedná se o jeden z nástrojů, jak toho lze docílit. Dosud nám všem, jak školitelům, tak doktorandům, chyběla představa o tom, co můžeme od sebe navzájem očekávat.