Univerzity se kromě netradičního začátku akademického roku musí připravit i na to, že se v následujících letech budou kvůli pandemii covid-19 potýkat s výraznějšími finančními obtížemi. Shodli se na tom představitelé 28 evropských konferencí rektorů v průzkumu „Impact of COVID-19 on university funding in Europe: short-term trends and expectations“.
Výzkum prováděla Evropská univerzitní asociace (EUA) v červenci a srpnu. O jeho předběžných závěrech se diskutovalo na on-line konferenci na konci září.
„Analýza ukázala obrovskou nejistotu, co se týče financování v příštích dvou letech,“ uvedl pro University World News Thomas Estermann z EUA. V sedmi evropských zemích, včetně České republiky, univerzitní lídři podle něj očekávají dokonce snížení prostředků ze státního rozpočtu jako důsledku krize vyvolané pandemií covid-19.
Analýza podle Estermanna také ukázala, že krize se už projevila na příjmech univerzit z ubytování, pronájmů a dalších služeb, které omezilo uzavření univerzit a jejich kampusů. Pandemie se promítla také do financí ze smluvního výzkumu a spolupráce s firmami.
Ti, kteří jsou významněji závislí na školném, předpokládají, že se snížení příjmů od zahraničních studentů projeví zejména v letech 2021–2023 v důsledku omezení cestování. Dvanáct respondentů zaznamenalo úbytek již letos.
Nejistota se týká také financování z evropských peněz. Víc, než předpokládaly, budou muset školy investovat i do digitálních technologií a školení zaměstnanců, aby mohli přecházet na hybridní model „fyzického“ a on-line učení.
Univerzity se v příštích dvou letech ale nejspíš nebudou potýkat jen s finančními těžkostmi, změní se nejspíše i mnoho dalších věcí. Jak nastiňuje profesor Futao Huang z Institutu pro vysokoškolské vzdělávání na Hiroshimské univerzitě, pandemie s sebou přinese například nutnost většího zapojení univerzit do společnosti: důraz budou muset klást i na společenskou odpovědnost než jen na samotný akademický výzkum či výuku.
Pandemie sebou přinese zároveň i možné snížení zájmu o společenskovědní obory, důraz bude kladen spíš na výzkum v technologiích, matematice či medicíně, nastiňuje Huang.
To, že vysoké školy čekají složité časy, potvrzují i čeští rektoři ve svém říjnovém prohlášení. „Vysoké školy musejí čelit mimořádně složité situaci, investovat velké prostředky do hygienických opatření, technického vybavení, citelně byly postiženy koleje a menzy a nastal i velký výpadek příjmů u programů celoživotního vzdělávání, smluvního výzkumu i dalších aktivit v rámci doplňkové činnosti,“ uvádí předseda České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička. ČKR proto vyzývá vládu, aby dodržela svůj závazek navyšovat finance do vysokého školství.
Zdroj: EUA, University World News