Evropská univerzitní asociace (EUA) zveřejnila první část zprávy ze svého detailního průzkumu o dopadu pandemie na vysoké školy. Vyplývá z něj, že evropským školám vzniknou velké ztráty.
Kvůli uzavření kampusů například nemohly školy nabízet některé služby. Také musely neplánovaně vyčlenit prostředky na zajištění IT infrastruktury nebo školení zaměstnanců.
Přibližně polovina z 29 dotazovaných univerzitních asociací uvedla, že nižší počet přijatých zahraničních studentů a omezení mobility studentů pro ně znamená výrazné finanční ztráty. Třináct respondentů uvedlo, že krize velmi zasáhla také mobilitu zaměstnanců. Některé univerzity už zaznamenaly i ztráty kvůli vracení školného. Průzkumu se zúčastnila i Česká konference rektorů.
„Očekáváme, že přijdeme o velkou část peněz kvůli chybějícím poplatkům za studium zahraničních studentů. Jejich zápis ovlivňuje nejen omezení cestování, ale také zpoždění při vyřizování víz, vykazování akademických výsledků ke splnění vstupních požadavků, a celková nejistota, která se promítá i do jejich rodinné situace,“ uvádí například Irská univerzitní asociace.
Téměř všichni v průzkumu uvedli, že musí oproti plánům více investovat do IT systémů, hardwaru i softwaru, aby mohli během velmi krátké doby přejít na on-line výuku i práci administrativy a managementu. Osmnáct z nich muselo vyčlenit další peníze na školení zaměstnanců.
V některých zemích školy sdílejí digitální zdroje a IT infrastrukturu, byly zřízeny zvláštní výbory pro digitalizaci, jmenovali nové prorektory pro digitalizaci či IT.
Během pandemie získala většina z dotazovaných další peníze z veřejného sektoru, zejména na vybavení svých univerzit pro digitální výuku a na výzkum, týkající se covid-19.
Větší důvěra univerzitám a nejistota ve financování
Dvanáct zemí, včetně Česka, má dojem, že univerzity se v době pandemie těší větší důvěře veřejnosti, zejména díky poskytování vědeckých informací týkajících se covid-19 a dalšímu působení ve veřejném prostoru.
Co se týká financování z veřejných zdrojů, převládá u většiny zemí nejistota. Polsko, Británie a Turecko očekávají možné slučování škol. Sedm asociací, včetně zástupců Česka, očekává v následujících třech letech pro univerzity méně financí z veřejných zdrojů.
„Existuje značné riziko, že se veřejné zdroje na vysokoškolské vzdělávání sníží ve chvíli, kdy se o ně začnou hlásit i další odvětví a bude potřeba více investovat například do důchodů, zdravotní péče a podobně,“ uvedli zástupci polských univerzit.
Zatímco Anglie a Irsko očekávají v důsledku pandemie rostoucí centralizaci univerzit, Itálie a Turecko díky nejnovějším zkušenostem univerzit s online výukou očekávají v oblasti autonomie pozitivní změny. Zástupci Česka, Francie, Norska a Rumunska uvažují podobně, zejména co se týká větší flexibility v plánování i při organizaci práce na dálku.
Celkově školy popisují svoje finanční ztráty jako mírné až střední. Problémy očekávají až v následujících letech. „Systém veřejného financování je založen na ročních a čtyřletých plánech. Proto se vyznačuje větší stabilitou, a tak byly finanční a ekonomické důsledky protiepidemických opatření mezi březnem a červnem 2020 poměrně nízké až střední. Pro další roky bude nutné počítat s většími finančními dopady a s tím, že budou muset přijít úsporná opatření,“ uvedli zástupci Švýcarské konference rektorů v průzkumu.
Výsledky první ze dvou rozsáhlých studií EUA o dopadech pandemie na univerzity vyšla 22. října. Druhou studii má asociace vydat na jaře 2021. Mezi 29 dotázanými zástupci univerzit byly nejen země EU, ale také Švýcarsko, Norsko, Srbsko, Británie a Turecko.
Zdroj: EUA, Forschung und Lehre