Volně žijící ptáci nesou lidské bakterie E. Coli, zjistila mikrobioložka

Vědci stále častěji zaznamenávají výskyt rezistentních bakterií, a to i v prostředích nezatížených antibiotiky. Na volně žijící ptáky, kteří se zdržují v těsné blízkosti lidí, se zaměřila Ivana Jamborová z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Za svůj výzkum, který potvrdil sdílení multirezistentní bakterie E. Coli u lidí, zvířat a v životním prostředí, získala v červnu na konferenci Tomáškovy dny cenu pro mladé vědce do 35 let.

Jedním ze zvířat, které mikrobioložka sledovala, je havran polní. Toho zvláště v zimních měsících můžeme vidět ve městech, kde je pro něj mnohem jednodušší vyhledávat potravu na různých skládkách a shromaždištích odpadu. Podle Jamborové jsou tyto synantropní druhy ptáků ovlivněny činností člověka. Lidské odpady jsou totiž významným zdrojem rezistentních bakterií a přiživováním volně žijících zvířat na těchto místech dochází ke kolonizaci jejich gastrointestinálního traktu rezistentními bakteriemi, které mají původ právě u lidí.

„V posledních letech se ukazuje jako velký problém, že se určité bakteriální klonální linie šíří u pacientů, zvláště Escherichia coli ST131, která je významným původcem nejrůznějších onemocnění včetně bakteriémií a infekcí močových cest,“ vysvětluje Jamborová.

Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny a Masarykovou univerzitou zjistila, že až polovinu všech uroinfekcí způsobuje právě tato bakterie. Na základě toho Jamborová zjišťovala, jestli jsou bakterie patřící do klonu ST131 izolované z pacientů shodné s těmi, které nacházíme u volně žijících zvířat a v prostředí.

„Tyto bakterie jsme detekovali například na výpusti z čističky odpadních vod v Modřicích v Brně, která zpracovává odpadní vodu z města Brna a okolí včetně přilehlých nemocnic. Takže přečištěná odpadní voda vytékající do řeky Svratky, byla velmi významně kontaminována tímto klonem. Toto zjištění podnítilo další část mého výzkumu, kdy jsem se soustředila na porovnávání izolátů E. Coli ST131, které jsme našli v odpadních vodách, u volně žijících zvířat a v humánních vzorcích. Zjistili jsme, že se jedná o tutéž bakterii, takže můžeme říct, že se tyto bakterie způsobující velmi významné infekce u lidí, šíří do volné přírody,“ shrnuje.

Podle mikrobioložky je opravdu alarmující, že se tyto bakterie dostávají mimo nemocnice do životního prostředí, ve kterém přežívají. „Tyto bakterie jsou evidentně uzpůsobeny k tomu, aby kolonizovaly různé hostitele, mají velké množství virulentních faktorů zodpovědných za jejich patogenitu a jsou rezistentní k různým antibiotikům. Navíc bylo zjištěno, že v prostředí mohou přetrvávat i několik měsíců. Dá se říct, že všechny složky životního prostředí, které si nějakým způsobem sami kontaminujeme, se mohou vracet zpátky k nám například kontaminovanou vodou nebo potravou.“

Sledování rezistentních bakterií v prostředí má podle oceněné vědkyně určitě význam. „Musíme se na problém dívat z globálního hlediska konceptu jednoho zdraví. Všechno souvisí se vším a existuje jenom jedno zdraví, a to celkové zdraví lidí, zvířat a prostředí. Musíme být opatrnější na to, čím a do jaké míry kontaminujeme volnou přírodu,“ komentuje.