Vědci vytvořili mapy rizika výskytu čtyř méně známých klíšťových infekcí

Výskyt čtyř méně známých klíšťových infekcí, které mohou u osob s oslabenou imunitou ohrozit jejich zdraví, či dokonce život, zmapoval v tuzemsku tým odborníků z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) a Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) v Brně. Výsledkem jejich několikaletého výzkumu jsou unikátní mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených patogenů: anaplasem, rickettsií, neoehrlichií a babesií na území České republiky.

Laická i odborná veřejnost díky tomu získá přehled o riziku lokální přítomnosti těchto zatím opomíjených infekcí, což pomůže při prevenci i diagnostice nákaz.

„Problematika klíšťaty přenášených nákaz je dobře medializovaná, ale kromě známé Lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy číhají v klíšťatech i další, méně známé infekce. Jejich význam roste s rostoucím podílem lidí s oslabenou imunitou, ať už vrozenou, nebo získanou například po transplantacích, protinádorové terapii či léčbě cytostatiky," uvedl Pavel Široký z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, který výzkum koordinoval.

Nízké povědomí, a tudíž i neprovádění diagnostiky u těchto málo známých či nedávno objevených patogenů přitom výrazně komplikuje správnou a včasnou terapii. „Znalosti o jejich výskytu byly dosud založeny na několika lokálních studiích. Ty sice poskytují užitečné informace o vlastnostech patogenů, ale neumožňují konkretizovat oblasti zvýšeného rizika," říká Pavel Široký.

Oborníci z PřF UP se proto společně s kolegy z VFU Brno rozhodli výskyt těchto čtyř infekcí zmapovat plošně. Na zhruba 150 lokalitách postupně nasbírali přes 13 000 klíšťat a zjišťovali, jaké infekce přenášejí.

„Výsledky ukazují, že některé patogeny jako třeba rickettsie se vyskytují téměř ve všech zkoumaných lokalitách. Konkrétně v 98 procentech. Jejich prevalence, tedy promořenost, je v populaci klíšťat celkem rovnoměrná a pohybuje se kolem pěti procent. Na druhou stranu třeba anaplasmy se vyskytovaly jen v 78 procentech lokalit, zato vykazovaly výrazná lokální ohniska. Ta jsme zjistili například na Třebíčsku, Prostějovsku či Hodonínsku, kde prevalence přesahovala 15 procent," řekl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP, který je hlavním autorem studie.

Nákaza čtveřicí sledovaných patogenů se obvykle projevuje nespecifickými, chřipce podobnými klinickými příznaky. Přesnou diagnostiku lze provést pouze laboratorními technikami. „Zdravý imunokompetentní člověk buď vůbec neonemocní, nebo prodělá několikadenní, chřipce podobné onemocnění, které často pomine bez nutné návštěvy lékaře. Lidé s oslabenou imunitou však mohou trpět i život ohrožujícími stavy. Zvláštní situace pak panuje například u jedinců s chirurgicky odstraněnou slezinou, pro něž jsou infekce klíšťaty přenášenými prvoky rodu Babesia vždy extrémně a životně nebezpečné,“ říká Pavel Široký.

Výsledná studie podle Pavla Širokého přispěje k lepšímu pochopení epidemiologie a rizika klíšťových infekcí. „Znalost nejrizikovějších oblastí je důležitým faktorem v prevenci nákaz, kterou lze provádět vhodným rozvržením volnočasových aktivit v čase a prostoru, vhodným oblečením, používáním repelentů a okamžitým odstraněním přichycených klíšťat,“ podotýká Pavel Široký.

Odborníci se na zkoumaných lokalitách zaměřili také na to, jaké faktory ovlivňují početnost klíšťat, a tím i riziko nákazy. Je všeobecně známo, že vlhkostní poměry jsou rozhodující pro přežívání klíšťat, jelikož zvláště v prvotních stadiích vývoje (larvy, nymfy) jsou tito členovci náchylní k vysychání. „My jsme ovšem zjistili, že i struktura krajiny v bezprostředním okolí zkoumaných lokalit hraje zásadní roli. Početnosti klíšťat byly průkazně vyšší v mozaikovité krajině s menšími ploškami vegetace a větším poměrem listnatých porostů,“ uvedl Tomáš Václavík.

Výrazně vyšší počet klíšťat odborníci zaznamenali v okrajových společenstvech na pomezí lesa a bezlesí. „To je s největší pravděpodobností způsobeno výskytem drobných hlodavců, jako jsou myšice a norníci, kteří preferují tato stanoviště a zároveň jsou významnými hostiteli klíšťat. Tato zjištění jsou důležitá také proto, že s vyšší populační hustotou klíšťat roste i jejich promořenost danými patogeny. Neinfikovaná klíšťata se totiž mohou nakazit od infikovaných během sání na stejném hostiteli,“ dodal Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí.